Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Autor se na základě celoživotní badatelské zkušenosti domnívá, že historik by neměl jen vyprávět zajímavé příběhy a zprostředkovat, co je ukryto v archivech.
Nadcházející desetiletí přinesou překvapivé otřesy a obrovské výzvy. Některé budou vypadat nově, některé docela staře. Mnohé z nich budou doprovázeny nebývalými politickými dilematy s obtížným rozhodováním. V příštích desetiletích se také naskytnou příležitosti k tomu, aby se věci dělaly jinak, než jak to činily předchozí generace.
Kniha Teorie etnicity (čítanka textů) splácí dlouhodobý dluh sociálněvědní i celospolečenské tematizaci etnicity v naší zemi.
Kniha je studií drobného přeshraničního obchodu v polsko-běloruském pohraničí v situaci rozšiřování Schengenského prostoru k východní vnější hranici Evropské unie.
Kniha představuje současný stav výzkumu digitální propasti, tj. výzkumu vedeného otázkou, zda jsou neuživatelé Internetu (nebo ti, kdo neumí Internet dobře používat) v současné společnosti znevýhodněni či zda jim v blízké době hrozí riziko sociálního vyloučení.
Kniha řeší tři základní okruhy otázek: 1. Jaké představy o maskulinitě a femininitě (tzv. genderová schémata) si vytvářejí děti ve věku 6 až 15 let? 2. Jak se ve smíšených školních kolektivech projevuje gender? Jaké vztahy mezi sebou chlapci a dívky mají? 3. Jak spolu souvisí kognitivní a sociální oblast genderového vývoje?
Pohyb a začlenění, tedy (i)migrační otázky, jsou velmi komplexní fenomény, které jsou nedílnou součástí každodennosti. Francouzská společnost s nimi má dlouhodobou zkušenost a francouzské sociální vědy se po několik desetiletí těmito otázkami intenzivně zabývají a vytvářejí nástroje k jejich uchopení, pochopení i vysvětlení.
Kniha představuje historii sociologie města, nabízí nové čtení a interpretace klasických prací z 19. a 20. století a rámcový přehled dosavadních teorií města. Zároveň mapuje některé aktuální debaty, které se odehrávají na poli mezioborových urbánních studií a které výrazně mění způsob, jakým se dnes sociální vědci dívají na města.
Kniha se zabývá národní identitou Čechů a Češek z různých pohledů. Reflektuje, že lidé mají více sociálních identit a tyto identity jsou významně ovlivňovány sociálními skupinami, kterých jsme členy – věk, pohlaví, zaměstnání, vyznání, sídlo, a také občanství.
Kniha nabízí přehledně a systematicky zpracované informace týkající se fenoménu násilí na ženách v partnerských vztazích – jeho různých podob, souvislostí a faktorů více či méně přispívajících ke vzniku násilného chování.
Autoři: Petr Agha, Václav Bělohradský, Ondřej Císař, Petr Drulák, Jaroslav Fiala, Pavel Holubec, Jan Jařab, Roman Joch, Jan Keller, Pavel Kolář, Michal Kopeček, Václav Němec, Martin Palouš, Jiří Pehe, Jiří Přibáň, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček, Eliška Wagnerová Vznik této knihy původně inspirovaly polemiky o lidských právech a české zahraniční
Samospráva na krajské úrovni není novodobou záležitostí, po roce 1989 se však nadlouho dostala na okraj pozornosti jak politické reprezentace, tak veřejnosti. Změny na domácí politické scéně a přístupový proces k EU přiměly klíčové politické aktéry k tomu, že koncem milénia u nás byly vyšší územně správní celky zřízeny.
Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. V tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence.
Poskytování péče o seniora v rodině je náročný úkol a praktická podoba této péče může mít mnoho tváří. Kniha Radky Dudové se zaměřuje na palčivé otázky a problémy, které v České republice péči o seniory provázejí z pohledu pečujících blízkých osob.
Kniha se zabývá tím, jak se v průběhu tří generací (z)měnil pospolitý, pracovní, rodinný a náboženský život na Hlučínsku. Je zaměřena na období od konce druhé světové války po současnost.
Po vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie se zdálo, že Česká republika úspěšně završila politickou a ekonomickou transformaci i bezpečnostní ukotvení v euroatlantickém prostoru. Mnozí si mysleli, že demokracie nezvratně zvítězila a lze očekávat „lokální konec dějin“. Ovšem 25 let po pádu totalitního režimu nastala kvalitativně jiná situace.
Kniha pojednává o komplexní povaze národní identifikace v postsocialistickém Slovensku. Artikulace slovenské identity se odehrává na pomezí naturalizované národní kategorizace a opozičních ideologických interpelací v prostředí rostoucí socioekonomické stratifikace a v rámci širšího kontextu neoliberální politické ekonomie stojící na banálním internacionalismu.
Ambicí knihy je přispět čtyřmi původními kvalitativními případovými studiemi k diskusi o možnostech, problémech i řešeních spjatých s aplikací tzv. velkých politologických teorií v praxi. Každá studie je zaměřena na jinou úroveň rozhodovacího či schvalovacího procesu, resp.
Kniha, jež vznikla v rámci projektu „Dějiny a současnost české sociologie“, zkoumá vliv sociologie na jiné vědní obory (případně vliv oboustranný), a to specificky v Českých zemích, resp. Československu a České republice.
Kniha usiluje o upevnění a prohloubení znalostí o mezinárodních organizacích v českém prostředí. Klade si dva základní cíle. Její první cíl spočívá v předložení komplexního a podrobného obecného rozboru mezinárodních organizací.