Publikace vychází k stejnojmenné výstavě konané při příležitosti oslav 700 let od narození Karla IV. v Emauzském klášteře (6. 5.–21. 11. 2016). Klášter Na Slovanech, dnes zvaný Emauzy, je jednou z nejvýznamnějších církevních fundací tohoto panovníka.
Pro dějiny raného novověku v Českých zemích představovala mimořádně významný a doposud nezpracovaný pramen knihovna arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského (1529—1595), který byl v letech 1547—1563 místodržícím v Českém království. Arcivévodova knihovna vznikala s největší pravděpodobností na Pražském hradě.
Anglické, doplněné vydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie, jež je bezpochyby jedním vrcholných období dějin českého umění, přispívá k ucelení představy o výtvarné kultuře tohoto období výzkumem specifické sochařské sféry z pohledu
Předkládaná kniha textů si klade za cíl představit středověké umění z různých úhlů v celé šíři, bohatosti a pestrosti, obsahuje studie ke středověké architektuře, sochařství, deskové, nástěnné a knižní malbě i uměleckému řemeslu.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Kolektiv badatelů pod vedením Ivana P. Muchky zdůrazňuje, že neobvyklá podoba i mimořádně umělecky kvalitní štuková výzdoba Hvězdy se vymyká českým či evropským loveckým zámkům. Autoři jej uvedli nejen do kontextu habsburské „rekreační“ architektury , ale také do kontextu architektury evropské.
Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky.
Kniha Buquoyský Rožmberk je věnována významné etapě novodobé stavební historie hradu Rožmberk i životu a uměleckému mecenátu tehdejších majitelů panství v čele s Jiřím Janem Jindřichem Buquoyem (1814–1882). Na základě průzkumu písemných a nedávno nalezených obrazových pramenů přibližuje nejdůležitější okolnosti vzniku tzv. hradního muzea v polovině 19.
Drobná knížka přináší deset studií odlišného formátu na rozmanitá témata od autorů různých generací. Jejím cílem není analyzovat specifický problém či téma, nýbrž prezentovat rozmanitost zájmů dnešních dějin umění a pestrou paletu přístupů k uměleckému dílu.
Kniha vychází jako druhý svazek ediční řady Epigraphica & Sepulcralia, kterou založil a řídí PhDr. Jiří Roháček, CSc. Centrem zájmu autorky je historie a ideový obsah architektonického typu krematoria a jeho prezentace v širších historických souvislostech. Text představuje první ...
Sedmnáct původních textů, uspořádaných na počest významného českého teoretika a historika architektury Rostislava Šváchy (*1952) spojují tři témata, která se vracejí v jeho pracích. Tvary odkazují k jeho knize Lomené, hranaté a obloukové tvary.
Sborník studií o předreformační a reformační kultuře Čech a Moravy se zabývá problémem konfesní kultury pozdně středověkých a raně novověkých Čech a Moravy. Představuje problém konfesní tvorby na jednotlivých hloubkových analytických studiích jednotlivých děl či jejich skupin.
Publikace představuje již třetí ze série v době svého vzniku nevydaných uměleckohistorických soupisů českých zemí publikovaných v posledních letech (již spíše jako historický pramen) v edici Fontes historiae artium.
Významnou publikací, kterou Ústav dějin umění AV ČR v roce 2013 vydal, je obsáhlý sborník připravený k životnímu jubileu Beket Bukovinské, mezinárodně uznávané specialistky na umělecké řemeslo doby císaře Rudolfa II. a na problematiku císařovy kunstkomory.
Další svazek řady Epigraphica et Sepulcralia s novou koncepcí periodického fóra epigrafických a sepulkrálních studií a s úkolem mapovat současný stav bádání obou v reálné praxi úzce souvisejících disciplín – sepulkrálního bádání a středověké a novověké epigrafiky.
Publikace Martina Krummholze nastiňuje problematiku buquoyského mecenátu druhé poloviny 18. a 19. století, jehož hlavními protagonisty byli Terezie Buquoyová-Paarová (1746–1818) a její prasynovec Jiří Jan Buquoy (1814–1882). Významná buquoyská fundace krajinného parku Tereziina údolí je analyzována a zasazena do širšího geografického i kulturně-sociálního rámce.
Sborník Hans von Aachen in Context je sestavený z příspěvků mezinárodní konference, kterou uspořádalo Centrum pro výzkum umění a kultury doby Rudolfa II. na půdě Ústavu dějin umění AV ČR ve dnech 22.–25. září 2010 u příležitosti konání výstavy Hans von Aachen (1552–1615): Malíř na evropských dvorech.
Kniha Artem ad vitam vychází u příležitosti významného životního výročí prof. PhDr. Ivo Hlobila, CSc., předního historika umění. Jeho působení je spjato především se dvěma institucemi: Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky v Praze a Katedrou dějin a teorie výtvarného umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Kniha je první publikací, která souhrnně a detailně mapuje sochařskou produkci italských mistrů v Čechách a na Moravě v časovém rozmezí konce 15. století - první třetiny 17. století.
Se jménem Zdeňka Wirtha je spojena celá jedna epocha českých dějin umění a památkové péče. Nejedná se přitom pouze o stránku odbornou - vědeckou, nýbrž i o stránku organizační, včetně řízení systému památkové péče na centrální úrovni. Jeho osobnost byla bezpochyby v mnohém kontroverzní a názory např.
Adolf Hoffmeister (1902–1973) se stal díky bohatým aktivitám jedním z nejpozoruhodnějších českých umělců 20. století. Kniha vůbec poprvé zveřejňuje kompletní soupis předmětů Hoffmeisterovy sbírky mimoevropského etnického umění, soustřeďující domorodecké předměty z obou amerických kontinentů, Afriky, Oceánie a Indonésie.