První díl edice dokumentů Vatikánský rozhlas pojednává o počátcích tohoto rádia a jeho vysílání v době pontifikátu Pia XI. a Pia XII.
Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost, zahrnující množství různorodých aktivit.
Oba totalitní režimy 20. století, nacistický i komunistický, přinesly církvím a jejich zástupcům i věřícím v Československu tvrdé pronásledování. Byli odsuzováni k trestům vězení i smrti, k vysilující a zdraví ohrožující dřině v pracovních táborech, zvláště při těžbě uranu, ke všemožnému útisku, ponižování a šikanování.
Česko-anglická publikace, vydaná společně českým Ústavem pro studium totalitních režimů a polským Ústavem národní paměti, přináší všechna zásadní dostupná svědectví o Ryszardu Siwcovi, devětapadesátiletém polském občanovi, který se 8.
Rok po invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa proběhly v ulicích mnoha velkých měst rozsáhlé demonstrace, do kterých se zapojili především mladí lidé. Vyjadřování nesouhlasu s přítomností sovětské armády na našem území se mísilo s projevy nespokojenosti s nastoupenou cestou nového vedení komunistické strany.
Paměti patera Františka Štveráka zachycují jeho životní osudy v období nacistického a komunistického režimu. Za německé okupace Československa se zapojil do domácího odboje, na jaře 1940 byl zatčen, brutálně vyslýchán a nakonec poslán do koncentračního tábora Dachau a odtud do Sachsenhausenu.
