Publikace přináší cenný literárně-historický materiál v podobě vydaných i dosud nevydaných textů českého meziválečného spisovatele, rodáka z Podůlší na Jičínsku, Josefa Knapa (1900-1973).
Prolínání náboženských subkultur v současném světě zvyšuje potřebu fundovanějšího poznání příslušníků různých náboženských tradic a přispívá k hledání mostů pro dialog, který by umožnil pokojné soužití duchovních tradic a kultur a posloužil jako prevence "střetu civilizací".
Chceme-li porozumět náboženskému pluralismu z hlediska recentní katolické teologické reflexe, je třeba si ujasnit některé základní koncepty, s nimiž současná teologická hermeneutika pracuje. Patří mezi ně i pojem náboženství. Předkládaný text rozvíjí především teologický přístup k definici náboženství v současném kontextu.
Publikace se věnuje dějinám misií během celé tisícileté existence Byzantské říše. Přináší rovněž odpovědi na mnoho dosud nezodpovězených otázek, mj.
Kniha zpracovává problematiku slavností a rituálů západního kulturního okruhu s důrazem na české venkovské prostředí. Upozorňuje na vztah svátečních událostí a obřadů s příslušným sociokulturním systémem; akcentuje zejména jejich provázanost s obrazem světa – symbolickým interpretačním schématem, které umožňuje porozumět tomu, co nás obklopuje.
Výpravná kniha Antropologie nabízí výklad vývojových proměn antropologického myšlení od 19. století do současnosti, od jejího zrodu v koloniálním období až po postmoderní diskuse o povaze terénního výzkumu a validitě antropologického poznání.
Anaximandros z Mílétu je autorem jednoho z prvních řeckých spisů s tématem přírody. Stojí tak u zrodu iónského "zkoumání přírody" a zároveň na samém počátku filosofie. Ačkoli se z jeho spisu dodnes zachovala patrně pouze některá slova, zlomek DK 12 B 1 je považován za první filosofický text.
Francouzský postmoderní filozof kriticky zkoumá sociokulturní fenomény dnešní doby a shrnuje je ve výstižném pojmu technokultura. V ní má informace o události větší cenu než samotná událost. Absolutní moc technokultury a globalizace nakonec člověka vyčerpává a dělá z něj zajatce světa simulace a stimulace.
Tento výbor z textů spojených s Orfeem a orfismem zpřístupňuje doklady pozoruhodného mytologického a náboženského fenoménu, který se, počínaje renesancí, znovu a znovu vynořuje v literatuře, hudbě a výtvarném umění.
Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství.
Autentické vzpomínky mladého maturanta, chlapce z dobré rodiny, jehož romantická představa mužného boje byla náhle konfrontována s realitou dennodenních strastí vojáka v drsných podmínkách nevlídných zákopů a náročné fyzické i duševní zátěže.