V roce 1900 se konal v Paříži mezinárodní matematický kongres, akce kolosálního významu, která předurčila směry vývoje matematiky a příbuzných věd v celém dvacátém století.
Tato kniha je historií nuly. Zrodila se ve starověku a posléze se jí podařilo vybojovat si místo na slunci na Východě, s prosazením na Západě to však měla mnohem obtížnější. Možná proto se naší civilizaci dodnes mstí a neustále působí nové a nové potíže – od havárií řídících systémů až po fundamentální problémy v moderní fyzice.
Poutavý a zasvěcený úvod do jedné z nejvlivnějších teorií 20. století určený laikům a založený na příkladech z každodenního života. Máme před sebou knihu, jež na základě středoškolských znalostí dokáže pomocí v podstatě nematematického výkladu zprostředkovat vhled do základních principů, jimiž se řídí kvantový svět.
Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina textů se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany. Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše – fenoménu genia loci, postavě Zeleného muže, keltským bohům v druhohorách atp.
Může být vymizení dinosaurů před 65 miliony let stále považováno za jednu z velkých záhad historie živého světa?
Ruce lékařů přinášejí úlevu od nemocí a strádání. Někdy však také přinášejí smrt. Šokující příběh jedné z nejostudnějších epizod historie lékařské vědy nás zavádí do evropských nemocnic ve 40. a 50. letech 19. století, zejména do Všeobecné nemocnice ve Vídni, kde tehdy pracoval mladý lékař maďarského původu Ignác Semmelweis.
Rok 2005 je světovým rokem fyziky. Právě před sto lety totiž vyšly tři převratné články Alberta Einsteina. Podívejme se tedy společně na život a dílo tohoto velikána moderní vědy, jenž se nebál pochybovat o tom, co jiní měli za samozřejmé.
Rozsáhlá a exaktními statistickými údaji podpořená studie o podobách moderního marketingu. Kleinová ve čtyřech oddílech své práce (Bez prostoru, Bez volby, Bez práce, Bez loga) demaskuje praktiky soudobého reklamního průmyslu, ukazuje, jak ve 20.
Zvedáme obočí nad záhadami kolem nás a naše mysl se jitří v touze po novém poznání. Soubor krátkých, ale myšlenkově bohatých esejů, které vycházely v časopise Vesmír v letech 1996 až 2002, navazuje na předchozí knihu Otevřené oči a zvednuté obočí, která vyšla v roce 1998.
Rozhovor s Adrienou Šimotovou je pokusem nahlédnout do způsobu myšlení naší přední výtvarné umělkyně, neobyčejně pevné a v životě těžce zkoušené ženy. Její výtvarný rukopis je tak originální, že i v 21. století je rozeznatelná a zapamatovatelná stejně jako velcí umělci z minulého století Pablo Picasso, Andy Warhol či náš Jiří Kolář.
Martin Rees předpovídá, že šance, že by lidský druh přežil konec 21. století, nejsou větší než padesát procent. Věda sice rozjařeně postupuje stále vpřed, ale kromě nesporných přínosů vytváří i rizika, proti nimž jsou ty nejkatastrofičtější noční můry zábavným povyražením.
Tento významný projekt přináší v 25 původních esejích pohled na příštích padesát let pokroku lidského vědění a dopadů tohoto pokroku na osud lidstva.
Jestliže se vědcům a technikům podaří postavit kvantový počítač, zažije informatika snad největší revoluci od svého vzniku v polovině 20. století. Výpočetními elementy takového stroje budou nepatrné objekty, atomy či ještě menší částice, pro něž neplatí běžná fyzikální pravidla, ale zdánlivě bizarní zákony kvantové mechaniky.
Proč si lidé tak často působí smutek a bolest? Proč myslí jen na svůj prospěch? Podobné otázky si jistě klade občas každý, na palčivosti ovšem nabývají v situacích, kdy se obětí nepěkného chování bližních stává naše maličkost. Ale jak se vlastně chováme my sami? Zvládáme všechny situace tak, jak bychom si přáli?
Smrtící gagy z arzenálu ultračerného humoru. Dynamitové nálože odpálené pod svatými tabu politické korektnosti. Drogy, sex, smrt, hovězí, rakovina plic, Ježíš v McDonaldu, uříznuté penisy... a překvapivě vážný podtext, jakmile odezní chuť ostrého koření.
K čemu sloužily megality u Stonehenge? Proč vystavěli Inkové město Cuzco? Jaký byl účel Velké pyramidy staré civilizace Mayů?
Proč lední medvědi nenastydnou? Proč jsou mravenci tak malí? Proč se hadi vyhřívají na slunci? Byli dinosauři jen velké ještěrky? A proč vůbec vyhynuli? Proč nežijí velryby v řekách a jezerech?
Existence naší pramatky, slavné Evy, je dnes již obecně přijímanou hypotézou. Ale existoval i Adam? Zdá se, že ano. Před šedesáti tisíci lety se procházel po afrických pláních muž, který byl podle všeho předkem všech lidí, kteří na Zemi v historické době žili. Proč to byl právě on? Jak se dostali Adamovi potomci do všech koutů světa?
Kniha je nejen životopisem naší planety jako vesmírného tělesa, ale i portrétem vzniku a vývoje života. Navíc přiná- ší sugestivní pohled do vzdálené budoucnosti Země, založený na analýzách mladého vědního oboru zvaného astrobiologie.
Již jste někdy drželi v ruce knihu, podle níž se můžete připravit na zkoušku na vysoké škole a která je zároveň stejně zábavná a možná i zábavnější než nejlepší humoristické romány?