Své osudy mají nejen lidé, ale i písně. O Ludvíku Vaculíkovi je známo, že rád a dobře zpívá. S pěsničkami se potkává celý život; v dětství doma na Valašsku, poté jako disident ve Zlíně, kam jezdil za přáteli mimo jiné si také zazpívat, později se s pěsničkami setkával u cimbálu Jana Rokyty a dodnes zpívá se spolkem Wlastenci, členy českého PEN klubu.
Římská republika byla bezesporu nejpozoruhodnějším státem v dějinách. Hrstka vesničanů se usadila mezi bažinami a pahorky a jejich potomci dobyli celý tehdy známý svět. Hollandova kniha přináší živý obraz republiky v zenitu její velikosti.
V roce 1900 se konal v Paříži mezinárodní matematický kongres, akce kolosálního významu, která předurčila směry vývoje matematiky a příbuzných věd v celém dvacátém století.
Tato kniha je historií nuly. Zrodila se ve starověku a posléze se jí podařilo vybojovat si místo na slunci na Východě, s prosazením na Západě to však měla mnohem obtížnější. Možná proto se naší civilizaci dodnes mstí a neustále působí nové a nové potíže – od havárií řídících systémů až po fundamentální problémy v moderní fyzice.
Aforismus je útvar, který si vystačí sám, nepotřebuje se sdružovat do kapitol. Některé aforismy se drží při zemi, jiné bloudí vesmírem, chtějí dosáhnout hvězd banalita se střídá s moudrostí. Autor respektoval tuto jejich přirozenost, namíchal aforismy jako karty a proložil je fotografiemi dadavynálezů objektů, které jsou aforismy trojrozměrnými.
Poutavý a zasvěcený úvod do jedné z nejvlivnějších teorií 20. století určený laikům a založený na příkladech z každodenního života. Máme před sebou knihu, jež na základě středoškolských znalostí dokáže pomocí v podstatě nematematického výkladu zprostředkovat vhled do základních principů, jimiž se řídí kvantový svět.
Jak vytvořit umělou buňku? Podaří se ze sekvence DNA oživit australského vakovlka? V jaké hemisféře mozku se ukrývá naše duše? Lze pochopit fungování kvantového počítače? Skutečně je základem veškeré reality útvar označovaný jako superstruna? Byli dinosauři teplokrevní? Byli neandrtálci našimi předky a jak to bylo s koncem mamutů?
Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina textů se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany. Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše – fenoménu genia loci, postavě Zeleného muže, keltským bohům v druhohorách atp.
Může být vymizení dinosaurů před 65 miliony let stále považováno za jednu z velkých záhad historie živého světa?
Ruce lékařů přinášejí úlevu od nemocí a strádání. Někdy však také přinášejí smrt. Šokující příběh jedné z nejostudnějších epizod historie lékařské vědy nás zavádí do evropských nemocnic ve 40. a 50. letech 19. století, zejména do Všeobecné nemocnice ve Vídni, kde tehdy pracoval mladý lékař maďarského původu Ignác Semmelweis.
Rok 2005 je světovým rokem fyziky. Právě před sto lety totiž vyšly tři převratné články Alberta Einsteina. Podívejme se tedy společně na život a dílo tohoto velikána moderní vědy, jenž se nebál pochybovat o tom, co jiní měli za samozřejmé.
Rozsáhlá a exaktními statistickými údaji podpořená studie o podobách moderního marketingu. Kleinová ve čtyřech oddílech své práce (Bez prostoru, Bez volby, Bez práce, Bez loga) demaskuje praktiky soudobého reklamního průmyslu, ukazuje, jak ve 20.
Zvedáme obočí nad záhadami kolem nás a naše mysl se jitří v touze po novém poznání. Soubor krátkých, ale myšlenkově bohatých esejů, které vycházely v časopise Vesmír v letech 1996 až 2002, navazuje na předchozí knihu Otevřené oči a zvednuté obočí, která vyšla v roce 1998.
Rozhovor s Adrienou Šimotovou je pokusem nahlédnout do způsobu myšlení naší přední výtvarné umělkyně, neobyčejně pevné a v životě těžce zkoušené ženy. Její výtvarný rukopis je tak originální, že i v 21. století je rozeznatelná a zapamatovatelná stejně jako velcí umělci z minulého století Pablo Picasso, Andy Warhol či náš Jiří Kolář.
Martin Rees předpovídá, že šance, že by lidský druh přežil konec 21. století, nejsou větší než padesát procent. Věda sice rozjařeně postupuje stále vpřed, ale kromě nesporných přínosů vytváří i rizika, proti nimž jsou ty nejkatastrofičtější noční můry zábavným povyražením.
Nádhery a hrůzy minulého století ožívají v esejích o českých i světových osobnostech a událostech. Časový odstup napomáhá novým pohledům na T. G. Masaryka a spolužití Čechů a Němců v rakouské monarchii, na osud Ferdinanda Peroutky v exilu, na Jana Patočku v duchovní krizi, na Chartu 77 a život v pravdě.
Tento významný projekt přináší v 25 původních esejích pohled na příštích padesát let pokroku lidského vědění a dopadů tohoto pokroku na osud lidstva.
Jestliže se vědcům a technikům podaří postavit kvantový počítač, zažije informatika snad největší revoluci od svého vzniku v polovině 20. století. Výpočetními elementy takového stroje budou nepatrné objekty, atomy či ještě menší částice, pro něž neplatí běžná fyzikální pravidla, ale zdánlivě bizarní zákony kvantové mechaniky.
Proč si lidé tak často působí smutek a bolest? Proč myslí jen na svůj prospěch? Podobné otázky si jistě klade občas každý, na palčivosti ovšem nabývají v situacích, kdy se obětí nepěkného chování bližních stává naše maličkost. Ale jak se vlastně chováme my sami? Zvládáme všechny situace tak, jak bychom si přáli?
