Letošní rok je připomínkou významného kulturního výročí – 110 let od narození a 55 let od smrti Jana Zahradníčka, tvůrce expresivní, meditativní lyriky prostoupené křesťanskou spiritualitou. Básník, překladatel, publicista a esejista Jan Zahradníček patří mezi významné české básníky 20. století a je vrcholným představitelem české katolické poezie.
Alsaský rodák Albert Schweitzer, lékař, filantrop, teolog, varhanní virtuos a hudební teoretik v jedné osobě, patří mezi ty nečetné postavy, které k sobě stále znovu poutají pozornost jak pro svůj životní příběh, tak pro svůj odkaz a dílo.
Když se na Postupimské konferenci setkali zástupci vítězných mocností, oznámil prezident Truman Stalinovi, že Spojené státy disponují novou zbraní s mimořádně ničivým účinkem. Stalin však nedal najevo velké překvapení. O existenci atomové bomby dobře věděl a sovětští vědci již intenzivně pracovali na jejím vývoji.
Jestliže hledáte zdravou a chutnou alternativu běžného stravování s prokázanými příznivým zdravotními účinky, jste na správné stopě: Roman Uhrin, bývalý šéfkuchař pražského řetězce prodejen a jídelen Country Life, ve své nové knize sepsal své nejoblíbenější recepty na chutná a každému dostupná jídla.
Šótecu (1381–1459) byl posledním významným představitelem básnické formy tanka. Buddhistický mnich ze samurajského rodu, jeden z nejplodnějších autorů v historii japonské literatury, jehož osobní sbírka Šókonšú (Kořeny trávy) zahrnuje dvacet tisíc básní, je českému čtenáři díky přebásnění Zdenky Švarcové a Zdenka Gerycha představen vůbec poprvé.
Moravského básníka Oldřicha Mikuláška, od jehož smrti uplyne letos třicet let, připomínáme jednou ze dvou sbírek „minisonetů“, jež jsou ukázkou básníkovy formální virtuozity. Nepatří sice mezi jeho vrcholné práce, jako třeba Agogh, ale jsou drobnými klenoty jeho lyrické tvorby
Kniha je věnována prvním šedesáti letům existence českobudějovické diecéze, tj. rokům 1785-1845, která pokrývají episkopáty prvního a druhého českobudějovického biskupa – Jana Prokopa Schaaffgotsche a Arnošta Konstantina Růžičky.
Syndrom vyhoření neboli burn out je stav naprostého fyzického a duševního vyčerpání s možnými vážnými zdravotními důsledky. K do vyhořel, musel předtím hořet. M usel být zapálený pro svou – většinou lidumilnou – činnost. A le zapálíme-li svíčku na obou koncích, dostaneme sice dvakrát víc světla, vyhoří však za poloviční dobu.
Slavný italský básník a prozaik Francesco Petrarca (1304–1374) bývá považován za otce renesančního humanismu. Jedním z rozhodujících momentů jeho života se stalo jeho setkání s krásnou Laurou, do níž se platonicky zamiloval a jež se mu stala mohutnou inspirací – podobně jako dříve Beatrice Dantovi.
Autor se zamýšlí v této své zatím poslední knize, k níž dalo podnět jeho vlastní onemocnění, nad dosavadními texty o vážném ohrožení života. Dospívá k stanovisku, že ,,dobrá smrt“ nemá nic společného se sebevraždou, nýbrž, že znamená lidsky důstojné ukončení života.
Kniha Radovana Krátkého Bubáci s podtitulem Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel vyšla poprvé v roce 196 a v paměti ji má v této podobě nejedna generace.
Ve své komplexní monografii o historii Anežského kláštera, vydané ve druhém přepracovaném vydání ve Vyšehradu v roce 2011, doc. Helena Soukupová, uznávaná historička umění zaměřující se na řádovou architekturu středověku, představila dějiny a význam nejdůležitějšího Anežčina díla.
Pokud si někdy rádi dopřejete porci starosvětského poklidu, kterému tak dobře sluší slunné odpoledne, nicnedělání a vyprávění zábavných příběhů, potom jste správně sáhli po povídkách anglického spisovatele, jehož všichni znají jako autora Tří mužů ve člunu (o psu nemluvě) a navazujícího románu Tři muži na toulkách.
Nietzsche se v této i předchozí knize věnované řecké kultuře svým způsobem vyznává ze svého obdivu k předsókratovským myslitelům, kteří podle něj představují vrchol řeckého myšlení.
Nedostižný anglický humorista P. G. Wodehouse, od jehož smrti uplyne letos čtyřicet let, se stále těší čtenářské přízni, jakou by mu jeho současníci jistě záviděli, zvláště pak jeho kritici a odpůrci, jimž se uměl tak elegantně pomstít ve svých knihách.
Křest svatého Vladimíra, poslední ze tří satirických veršovaných skladeb napsaných v době Havlíčkova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patří mezi nesmrtelnou klasiku české literatury.
Tato kniha o Rusku je psána v době, kdy se otázka českého vztahu k Rusku znovu stává klíčovou otázkou české společnosti, jejich vnitřních norem i jejího místa v Evropě. Nezabývá se současnou ruskou politikou.
První české knižní vydání téměř neznámé Exupéryhp povídky líčící souboj člověka s cyklonem. Ilustrace Jan Hísek.
„,Byl jednou jeden blázen, kterého přezdívali Golem, tak byl pošetilý. Ráno při vstávání mu vždycky přišlo zatěžko ponacházet všechno svoje šatstvo, takže se večer, mysle neustále na to, často bál usnout. Jednoho večera si konečně dodal odvahy, vzal do ruky tužku a papír a při svlékání si zaznamenával, kam každý svršek odložil.
Doktor Mondspiegel pracuje jako dramaturg reality show v jedné komerční televizi, stále více je však pronásledován nejen pochybnostmi o smyslu své práce, ale vůbec otázkou, kým vlastně je. Otec tragicky zahynul ještě před jeho narozením a matka se po manželově smrti zbláznila.
