Nečekaná žádost o pomoc přivádí Johna Francise Kováře z říše Inků do současné Prahy ve světě po katastrofální pandemii. Chaos však postupně nahrazuje pořádek – nebo tvrdá diktatura?
Skutečný a před několika lety silně medializovaný příběh dívky, kterou od čtyř let sexuálně zneužíval otčím. Hra „na pavoučka“ začala zdánlivě nevinně, byla však čím dál drsnější, až v dívčiných devíti letech vyústila v brutální znásilnění.
Emeritní profesorka porodnictví z Edinburghské univerzity Rosemary Manderová se v této knize zabývá těhotenstvím, porodem a šestinedělím a bolestí, jež všechna tato období provází, stejně jako bolestí, kterou může cítit plod a novorozené dítě. Pojem „bolest“ je tu rozpracován obsáhle a do detailů.
Je léto 1948, v Čechách byla nastolena komunistická diktatura a zemi ochromily čistky, zatýkání, věznění a masová emigrace. Uprostřed strachu a nejistoty je touha prostých lidí po pokoji a klidu ještě naléhavější. Martin byl surově napaden a i to stačí, aby se z něj stal psanec, protože ví, kdo jej napadl a čeho jsou noví pánové schopni.
Kniha podává přehled o tzv. nové morbiditě mládeže, která v současnosti významně ohrožuje zdraví dospívajících a zvyšuje jejich nemocnost i úmrtnost. Jedná se o tzv. syndrom rizikového chování v dospívání; je pro toto období typický a je vázán na vývojové problémy tohoto věku.
V květnu 2009 postihla Richarda Marshe, policistu z Napa Valley v Kalifornii, cévní mozková příhoda („mrtvice“), po které se stal obětí syndromu uzamčení (locked-in syndrome, ve francouzštině maladie de l’emmuré vivant, doslova „choroba zazdění zaživa“).
Japonsko – daleká a pro našince snad i poněkud exotická krajina – zůstává stále jakoby zahaleno rouškou tajemství.
Proč a jak reaguje tělo na psychickou zátěž? Proč své tělo zneužíváme? Kdo nese vinu za psychosomatické onemocnění? Proč máme strach z psychoterapie? Rozhodují o vzniku psychosomatických onemocnění individuální problémy pacienta a genetické dispozice, nebo také civilizační vlivy a společenské podmínky?
Je tomu už více než sedmdesát let od doby, kdy velmistr SF žánru Isaac Asimov začal budovat vesmír svého celosvětově úspěšného cyklu Nadace. Od té doby se miliony čtenářů nechaly fascinovat poutavým příběhem, jenž přesáhl tisíce let budoucího vývoje lidstva a zavedl je na desítky cizích světů.
Kniha George Herbert Mead: tělo, mysl a svět je první komplexní monografií pojednávající o Meadovi v českém prostoru. Jejím předmětem je prezentace a analýza naturalistické filozofie jednání tohoto myslitele a její následná aplikace na rozličné filozofické problémy, jako je problém poznání, sebe-vědomí, sociálního konstrukcionismu, etiky či filozofie dějin.
Další rozšířené a přepracované vydání monografie Hypertenze autorského kolektivu vedeného prof. MUDr. Jiřím Widimským mladším a prof. MUDr. Jiřím Widimským starším představuje moderně pojatý a komplexní pohled na celou širokou problematiku vysokého krevního tlaku.
Období nástupu nacismu a jeho následného teroru zůstává nadále nevyčerpatelným zdrojem svědectví z řad jeho odpůrců a obětí.
Slova papeže Františka ve společnosti rezonují, papež na žebříčku popularity stoupá. Tento fakt je zajímavý, protože František zpochybňuje náš životní styl a priority od samotných základů, a přesto jej nepovažujeme za trapného mravokárce – spíše za prostého řečníka, který sděluje nepříjemné pravdy, jež jsme už dávno potřebovali slyšet.
Dokážeme změnit svůj mozek? Je možné zbavit se zdánlivě neřešitelných konfliktů i zakořeněných stereotypů v chování a ve vztazích, které nám komplikují život?
Novorozenci jiných lidí nám mohou připadat jako pasivní, malé bochníčky chleba - hezky vonící a příjemné na dotek, ale hlavně jako něco, co je vhodné akorát tak na povození v kočárku. Když však máme své vlastní miminko, zjistíme, že to je velmi náruživý a složitý človíček plný života.
George Maybach Frederickson, pravým jménem Oziáš Jiří Rys, má svá tajemství, dobrodružnou povahu a pozitivní vztah k masu. Krvavému masu. Po letech strávených u britských speciálních jednotek se začíná nudit a hledá něco zajímavějšího, zábavnějšího. Dostává však jednoduchou zprávu – doma potřebují pomoct.
Oblíbená sympatická postava sázavského světce k sobě stále přitahuje zájem české společnosti, věřící i nevěřící. Svatý Prokop je v chápání českého člověka přímo vzorem svatosti: tak nějak si naši lidé představovali a představují světce: chudého, skromného, laskavě ochotného ku pomoci nejenom ve věcech duchovních, ale i světských, hmotných.
Po celé generace představovala pro lidstvo sluneční soustava – Mars, Měsíc, Pás asteroidů – velké pohraničí. Až dosud. Mimozemský artefakt, který pracoval podle svého naprogramování pod mračny Venuše, se přemístil na oběžnou dráhu Uranu, kde vybudoval obrovskou bránu, jež vede do bezhvězdného prostoru.
2036: Robotická technologie se natolik rozvinula, že vzniklo množství umělých bytostí schopných vnímat a uvědomovat si sebe sama. Lidstvo se potýká s důsledky svého nejúžasnějšího výtvoru, a najdou se i tací, kdo mají s roboty své vlastní záměry: zotročení nebo úplné zničení.
Představujeme nové vydání jednoho z nejlepších děl Isaaca Asimova, které neprávem stojí ve stínu jeho cyklu Nadace a Roboti. Sám autor o něm řekl, že je psáno „nad hranicemi možností“, což se v příběhu projevuje zejména pro „technokrata“ neočekávaným a uhrančivým citovým nábojem.
