Kniha Jiří Brdečka představuje slovem a obrazem život a mnohostranné dílo jednoho z nejvýraznějších tvůrců českého filmu 20. století Jiřího Brdečky (1917–1982).
Kniha předního, celosvětově uznávaného cézannovského badatele Pavla Machotky staví tvorbu Paula Cézanna do nového světla. Slavný umělec je často hodnocen pouze z hlediska významu, který sehrál v dějinách malířství – jako předchůdce kubistů a otec moderního umění.
Až dosud se zdálo, že raná vrstva koláží Jiřího Koláře (1914-2002) je rozptýlena v nedohledatelných sbírkách doma i v zahraničí, je obtížně přístupná a její přibližnou podobu můžeme poznat jen díky několika málo uchovaným kolážím a publikovaným reprodukcím.
Osobitá tvorba českého Němce Erwina Müllera dochovaná v Oblastní galerii v Liberci a několika soukromých sbírkách v Čechách vznikala ve dvacátých a třicátých letech 20. století.
Architektonický ateliér MCA architektů Miroslava Cikána a Pavly Melkové patří k renomovaným českým architektonickým kancelářím. Stojí za ním například rekonstrukce funkcionalistické památky Husova sboru od architekta Pavla Janáka, revitalizace Bastionu u Božích muk v Praze na Karlově či vstup do krypty Památníku heydrichiády v kostele sv. Cyrila a Metoděje.
Kniha se zaměřuje na první tvůrčí období Františka Kupky (1871–1957), kdy pracoval pro tisk, který ve Francii tou dobou zažíval svůj zlatý věk, ať už zaměřený na Art nouveau (revue Cocorico), nebo politicky orientovaný, jako byl svobodomyslný časopis L?
Kniha Hany Píchové, docentky českého jazyka a literatury na univerzitě v Chapel Hill v Severní Karolíně, se zabývá dějinami toho největšího sochařského sousoší v Evropě od roku 1949, kdy byla vyhlášena umělecká soutěž na návrh pomníku, až po jeho demolici v roce 1962.
Dvojice knih spojených známkovou perforací Před půlnocí je podobně jako předchozí Kubátova kniha Je večer, vypusťte čerta!
Muzikolog Jan Kapusta (1932-2007), osobní účastník kauzy, strávil bádáním nad historií celého příběhu šest let v samém závěru svého života. Výsledek jeho práce v archivech, v rozhovorech s pamětníky, mj.
Kniha představuje karikaturu a další projevy humoru i satiry zejména v jejich vizuální podobě během „dlouhého 19. století“.
Publikace představuje špičková díla české a evropské secese ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Zaměřuje se na užité umění secese jako součást převratných modernizačních a emancipačních proudů konce 19. století, které vedly k proměnám obytného interiéru a oděvní módy, k novému tvarosloví skla a keramiky nebo ke zrodu moderní vizuality reklamy.
Strhující životní příběh vynikající sochařky Mary Duras (1898–1982) se odehrál na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, které významně ovlivnily její soukromý i umělecký život. Osobní biografie kosmopolitní umělkyně je spíše námětem na román. Její dílo vznikalo na pomezí česky a německy hovořícího prostředí.
Přestože výtvarné dílo a filmy Jana Švankmajera se dnes těší širokému mezinárodnímu uznání, které ho řadí mezi nejoriginálnější autory posledních desetiletí, mnohé stránky jeho života a tvorby zůstávají neprozkoumány.
Když na sklonku života Pierre Reverdy (1889–1960) bilancoval svou básnickou tvorbu, napsal: „Myslím, že nejsem ani básník, ani spisovatel, ani umělec. Ale člověk, který nenašel jiný způsob, jak zůstat ve styku s životem, jak se udržet nad hladinou. Psal jsem, jako se chytáme záchranného pásu.
V českých poměrech není mnoho praktikujících architektů, kteří mají potřebu a schopnost vyjadřovat své myšlenky a názory na architekturu formou esejů či dokonce knih. Teoretické zkoumání souvislostí architektonické tvorby je pak ponecháno „vykladačům“, v lepším případě teoretikům architektury. Tato dělba práce nebyla samozřejmostí vždy a není všude.
Die von deutschsprachigen Künstlern aus Böhmen, Mähren und Schlesien geschaffene Kunst ist trotz zahlreicher Ausnahmen ein räumlich wie zeitlich eng begrenztes Gebiet, das sich unter dem Einfluss der historischen Ereignisse nicht mehr weiterentwickeln konnte und heute als bemerkenswertes, jedoch abgeschlossenes Kapitel erforscht wird, dessen Existenz durch die besondere Situation der 3,5
Zatímco česká výtvarná scéna první republiky je dnes všeobecně známa a přinejmenším klasická moderna je probádanou oblastí, umění „českých Němců“ sledovaného období zůstává opomíjeno. Přispět ke změně tohoto stavu a ukázat méně známou podobu výtvarného umění meziválečné éry usiluje kniha a výstava Mladí lvi v kleci.
Nakladatelství Arbor vitae vydalo monografickou publikaci Petra Nikla, představující více jak dvě desetiletí jeho tvorby. Nedílnou součástí knihy je autorský text umělce. Tématem času v Niklově díle se v knize zabývají Radek Wohlmuth a Jiří Přibáň. Specifickou grafickou úpravu knihy navrhla Adéla Svobodová. Vychází ve dvou jazykových verzích, česky a anglicky.
Jiří Balcar (1929-1968) patřil do okruhu teoretika Jindřicha Chalupeckého, koncem padesátých let byl jedním z průkopníků české poválečné abstrakce a kaligrafie, po návratu z několikaměsíčního tvůrčího pobytu v USA (1964) se jako jeden z prvních českých umělců obrátil k pop-artu.
Český komiks chytil na počátku třetího tisíciletí nový dech. Aktuální autorská generace navazuje kontakty se světovým děním, reaguje na nejnovější trendy a v domácím kontextu snad téměř poprvé skutečně svobodně tvoří, nesvazována příkazy cenzury či kulturním a společenským odmítáním.