Tento svazek nezůstává nic dlužen svému názvu - výběr skladeb je opravdu reprezentrativní, od Händla po Liszta. Najdeme tu výběr z Bachových chorálů, Beethovenových bagatel, Schubertových valčíků, dále tři Mendelssohnovy Písně beze slov, Mozarta, Schumanna i Brahmse. To vše v nástrojové revizi zkušené klavírní pedagožky Aleny Fišerové. (ed. Alena Fišerová)
Bachova skladba Preludium, fuga a allegro byla původně určena klávesovému nástroji zvanému loutnové cembalo. Snahou tohoto nástroje bylo napodobit krásný zvuk loutny. Ve snaze o věrnou reprodukci se skladba často hraje na desetistrunnou kytaru, která pokrývá plně její basový rozsah.
Obsah: autor hudby / textu / skladba Smišovský Blahoslav (hudba i text): Domů (valčík) Smišovský Blahoslav / Babula Václav: Jen kousek nálady (polka)
Obsah: autor hudby / textu / skladba Bílý Jaroslav / Blaštík Jan: Úsměvný valčík Maršík Josef / Čiháková Hana: Holka jako malina (polka)
Obsah: autor hudby / textu / skladba Pihrt Otakar / Mička Ivo: Jarní píseň (polka) Pihrt Otakar / Kraus Ronad: Berounské brány (valčík)
Sonáta pro housle a klavír vznikla v letech 1987-1989 z podnětu houslisty Čeňka Pavlíka, kterému je skladba rovněž věnována. Jedná se o třívětý cyklus s dynamickou první větou, v níž se střídají rychlé dramatické úseky s klidnějšími lyrickými částmi.
Revize houslového partu Václav Snítil František Ondříček (1857-1922), jeden z nejslavnějších světových houslistů, byl obdivován zejména pro svou plnokrevnou hudebnost, vrcholnou techniku a podmanivost slohového podání. Je však znám také jako skladatel lidově bezprostředních, muzikantsky svěžích a svrchovaně účinných houslových kusů.
Revize houslového partu Václav Snítil Burleska Jana Kubelíka (1880-1940), virtuosa a skladatele, jenž proslavil české houslové umění po celém světě a byl nazýván novým Paganinim, vznikla v roce 1928.
Miloslav Kabeláč zkomponoval pouze tři komorní díla pro flétnu - dvě z nich (pro flétnu sólo) přináší nyní Editio Bärenreiter Praha. Malou suitu (Partitu piccolu), op. 13 psal Kabeláč v lednu 1944 během své práce na 2. symfonii - chtěl si tu vyzkoušet skladbu pro jednohlasý nástroj bez doprovodu.
Miloslav Kabeláč se začal po druhé světové válce soustavněji zabývat problematikou mimoevropských hudebních kultur. V jeho tvorbě najdeme inspirace touto hudbou nejednou, avšak nejvýraznějším tvůrčím plodem tohoto Kabeláčova zájmu je právě klavírní cyklus Cizokrajné motivy, op.
Flétnová sonatina Miroslava Kubičky (* 1951) z dob jeho studií si dodnes udržela mladistvý elán a i nadále zůstává na repertoáru flétnistů. Motto v záhlaví skladby, citát z Vergiliových Bukolik o veselém pískajícím pastýři, předurčuje svěžest a brilanci celé třívěté kompozice.
Obsah: autor hudby / textu / skladba Jirásek Jan / Chum Jiří: Kuchyňská tragédie Jirásek Jan / Hrubín František: Mateřídouška Jirásek Jan / Hrubín František: Kopretiny Jirásek Jan / Chum Jiří: Ranní ptáče Jirásek Jan / Chum Jiří: Podzim Jirásek Jan / Hrubín František: Zima Jirásek Jan / Chum Jiří: Dopravní krtek
Skladba, v níž autor použil tři části ze 150. žalmu, vyniká přehlednou stavbou a ukazuje skladatelův nevšední cit pro harmonii v návaznosti na možnosti dětského nebo ženského sboru.
V období baroka byla úprava kytarových skladeb pro loutnu (a naopak loutnových pro kytaru) naprosto běžná. Loutnovou Suitu B dur, zachovanou v úvodu rukopisného sborníku Musica sopra il liuto, upravil pro kytaru podle dobových zvyklostí Stanislav Juřica. Ivan Jelínek (1683-1759), současník Bachův a Händelův, byl varhaníkem benediktinského kláštera sv. Jana pod Skalou.
Vydání skladby Vůně vyhaslých stínů op.14 pro kytaru sólo od mladého českého autora Martina Hyblera je příspěvkem našeho nakladatelství k rozšíření soudobého českého repertoáru pro kytaru. Skladba vznikla na podzim roku 1999 a je autorovým intimním vyznáním víry v koloběh života a s ním související pomíjivost.