editor Břetislav Bakala zpěvní text česky a německy Známá modlitba Zdrávas Maria (Ave Maria) byla ve formě mimoliturgického zpěvu hojně zhudebňována v různých slohových obdobích.
učebnice pro začínající hráče na malý buben od jednoduchých rytmů až po náročnější cvičení zaměřená na dynamiku, víření a přírazy 6 duetů pro dva malé bubny (žák s učitelem nebo dva žáci) online audio nahrávky vybraných cvičení Praktická učebnice pro začínající hráče na malý buben postupně rozvíjí techniku hry.
editor Jonáš Hájek ideální skladby k seznámení se skladatelovou klavírní tvorbou lehká až středně těžká technická obtížnost a pečlivě vypracovaný prstoklad Markéty Týmlové dvě skladbičky (Psina španělská a Vysocká polka) publikovány vůbec poprvé V tradiční řadě „Snadné klavírní skladby a tance“ nyní vycházejí technicky
Tímto dílem zahajuje Editio Bärenreiter Praha kritickou edici souborného díla významného českého skladatele Miloslava Kabeláče (1908 - 1979). Edice (editorem je muzikolog a renomovaný znalec Kabeláčova díla Dr.
Sedmá klavírní sonáta vznikla v roce 1985, tedy v těsné blízkosti filmové opery Věčný Faust a deset let po 6. klavírní sonátě. Podobně jako Fišerova vrcholná díla z šedesátých let je i tato kompozice modální (modus b-h-c-cis-e-f-fis-g, na třech místech rozšířen o tón es).
Pátá klavírní sonáta vznikla v roce 1974. Stylově navazuje na skladby z šedesátých let, v nichž je patrná syntéza Fišerovy vlastní hudební řeči a podnětů nové hudby. S výjimkou závěrečného úseku sonáta užívá výhradně modu b-h-c-cis-f-fis-g, který byl prvně ve zúžené šestitónové podobě použit v roce 1965 v Patnácti listech podle Dürerovy apokalypsy.
Z celkem osmi klavírních sonát ve Fišerově tvorbě patří v pořadí šestá sonáta s podtitulem Fras (staroslovanské označení čerta) k dílům tvůrčího období 70. let. Vznikla v roce 1978, v němž se autor vrací po uměleckých výbojích let šedesátých k tradičnějšímu způsobu hudebního vyjadřování a zápisu.
Tímto dílem vrcholí dosavadní Feldova komorní tvorba. Dílo vychází z monotematické koncepce. Pro čtyři věty kvartetu je dominantní lyrický výraz - v něm se kontrastně uplatňují i plochy dramatického napětí a virtuózní stylizace. Kvartet byl napsán v roce 1993 pro Pražákovo kvarteto, které jej poprvé provedlo v USA a vzápětí v Praze.
Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka H/4 kritická rekonstrukce partitury Leoš Faltus a Miloš Štědroň Houslový koncert „Putování dušičky“ je rekonstrukcí díla Leoše Janáčka, které vznikalo patrně v letech 1924–28.
Málokdy se stane, aby kompozice soudobého autora dosáhla takové obliby a rozšíření v pedagogické praxi, jak je to v případě dnes již klasické sbírky drobných klavírních etud Klementa Slavického.
Beethovenova nejslavnější klavírní sonáta, která spolu s jeho Osudovou symfonií charakterizuje svého tvůrce jako osamělého titána vzdorujícího osudu, vychází v praktické nástrojové revizi Františka Maxiána.
ev. Karel Šolc Martinů zkomponoval tyto tři krátké skladby pro klavír v Paříži o Vánocích roku 1927. O atmosféře vánoc vypovídají i původní názvy jednotlivých skladeb: Le Traîneau (Saně) v tempu Allegra, Berceuse enfantin (Dětská ukolébavka) a nakonec opět rychlé Chante de Nöel (Zpěvy Vánoc).
ed. a arr. Jiří Jirmal Významným edičním počinem Jiřího Jirmala se stala publikace Staří španělští mistři z roku 1971. Autor zde shromáždil a do moderní notace přepsal skladby, které byly původně napsány v 16. století pro vihuelu, loutnu a v 17. století i pro pětistrunnou kytaru.
rev. Alena Fišerová Album Světová klavírní hudba 1 obsahuje reprezentativní ukázky klavírní literatury různých stylových období.
ed. Iša Popelka
Obsah: autor hudby / textu / skladba Pernička Antonín (hudba i text) Svatební zvony (valčík) Pernička Antonín (hudba i text): Pozdrav milému (polka)
Vladimír Fuka je znám především jako autor vynikajících polek, které ač byly otextovány, jsou velmi dobře hratelné, efektní a životaschopné i v orchestrálních podobách. Český text k polce Budvarka napsal Míla Cink, i druhou skladbu,Rekrutská, kterou je opět polka, opatřil textem Svatopluk Radešínský.
