Práce zkoumá standardní i alternativní (mikrointervalové) tónové systémy, způsoby jejich výstavby, typologii a systematiku. Hodnotí možnosti konstrukce tónových systémů a jejich zapojení do hudebních procesů prizmatem obecných kompozičních principů.
Své vzpomínky napsal prof. PhDr. Robert Smetana, DrSc. (1904–1988), hudební vědec a vysokoškolský pedagog, po svém penzionování v 70. a 80. letech minulého století. Na počátku byl text Můj životopis, jehož části korespondující s titulem knihy jsou zde otištěny v úvodní kapitole nazvané Moje hudební studia v meziválečném Brně.
Disertační práce pojednává o nástroji basový trombon, jeho stručné historii, vývoji, způsobu výuky, významných osobnostech tohoto nástroje ve Velké Británii a USA. Práce také obsahuje rozhovory s důležitými bastrombonisty Velké Británie a USA, pro srovnání s Českou republikou rovněž i názory předních českých hráčů.
Dějiny kytary vzhledem k jejich délce, počtu historických artefaktů, vyobrazení, literatury i k šíři jejího použití a rozšíření jsou velmi zajímavé. Autor se snažil zpracovat nové výzkumy a poznatky v oblasti kytarové historie, které upravují náhled na některá období historického vývoje kytary a jejich předchůdců.
Autorka předkládá první ucelenou práci sledující vývoj české rozhlasové hry od roku 1989. Pro poznání tohoto období přináší důležité faktografické informace (výčet inscenací, soupisy inscenací, personálie a vývoj Českého rozhlasu jako instituce).
Disertační práce se zabývá tvorbou pro klavír Vítězslavy Kaprálové včetně jediného klavírního koncertu. Vystihuje vývoj jejího hudebního jazyka, jednotlivá díla zařazuje do kontextu doby, předkládá jejich analýzy, popisuje kompoziční postupy a věnuje se interpretačním aspektům.
Publikace o hudebních hrách bezprostředně navazuje na monografii Hudební nástroje jinak a počítá, jak již bylo v textu o hudebních nástrojích avizováno, s pokračováním v podobě výstupů založených na historiografickém a hudebně teoretickém výzkumu.
Jak interpretovat prózu, jak ji pravdivě sdělit?
The “Different Hearing” programme is primarily focused on children and young people ages 5 to 18, and was tried out on a wide spectrum of students from primary schools through special needs schools to music schools.
Rozsáhlá práce je příkladem učebního textu, kterých je na českém trhu stále nedostatek. Systematicky postupuje ve výkladu hudebních stylů a jejich zástupců.
Disertační práce se zabývá vývojem formování hudby ve 20. století s přihlédnutím k použitému hudebnímu materiálu a hudebním prostředkům. Práce sleduje vybrané kompozice skladatelů 20. století a podrobuje tato díla analýzám uspořádání formové struktury. Vybírány a analyzovány jsou ty skladby, u kterých byly shledány nové formotvorné postupy.
Ve své učebnici generálbasu Jesper Boje Christensen, pedagog na Schole Cantorum v Basileji, ukazuje čtenářům jak vytvořit stylisticky správné generálbasové realizace ať vytvořené předem, nebo improvizované při výkonu na pódiu. Pojal k tomuto tématu neobvyklý přístup: různé příručky pro hru generálbasu raného osmnáctého století – Dandrieu, St.
Platforma pro tvorbu interaktivního díla je v současné době jedinou českou publikací, která se praktickým způsobem zabývá tvorbou interaktivních hudebních systémů. Autor přístupnou formou seznamuje čtenáře se základy tvorby vlastních interaktivních programů.
Skripta se zabývají všemi oblastmi pěvecké techniky od anatomie a fyziologie k hlavním zásadám zpěvu a tvoření tónu, jako např. dechová technika, rezonance, rejstříky, hlasový rozsah atd.
Disertační práce přináší vhled do obrovského a stále se rozrůstajícího světa všech tembrálně-inovativních tendencí.
Skriptum o dějinách hudby představuje základní přehledné systematické poučení o hudebním vývoji od jeho počátku do konce 19. století, s nutným přesahem do 20. století. Soustředí se na hlavní otázky dějin hudby, tj.
Vlivná teoretička postmodernismu a parodie se tentokrát podívala svým bystrým analytickým pohledem na mnohem širší kategorii, a to na adaptaci. Po přečtení tohoto působivého díla se už víc nebudeme ptát „Je tento text originálem?“, ale „Jak navazuje a pracuje s předešlými texty?
Dějiny kytary vzhledem k jejich délce, počtu historických artefaktů, vyobrazení, literatury i k šíři jejího použití a rozšíření jsou velmi zajímavé. Autor se snažil zpracovat nové výzkumy a poznatky v oblasti kytarové historie, které upravují náhled na některá období historického vývoje kytary a jejich předchůdců.
Kniha dramaturga, kritika, teoretika a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Hořínka sestává ze dvou částí. Ze samostatného díla Drama, divadlo, divák, jež ve třech oddílech probírá základní témata teorie dramatu a divadla.
Skriptum je shrnutím technologií prostoru, stavby, světla a zvuku od divadla řeckého až po současnost. Zabývá se také pronikáním technických vynálezů do divadelního prostředí a důvody jejich využívání.