Publikace vymezuje, charakterizuje a shrnuje problematiku granulárního principu a jeho uplatnění v umělecké kompoziční praxi.
I když skladatel Bohuslav Martinů v Brně nikdy nežil ani pracovně nepůsobil, patřilo mezi místa, kde bylo jeho dílo – často vůbec poprvé – pravidelně uváděno. Publikace se zabývá především fenoménem Martinů scénických děl, která byla v Brně uvedena ve světové nebo československé premiéře – jak za života skladatele, tak po jeho smrti.
Kniha je věnována experimentální „nové opeře“ s názvem Chameleon aneb Josef Fouché (premiéra 16. dubna 1984, Dům umění města Brna), kterou vytvořil autorský kolektiv složený z hudebního skladatele Miloše Štědroně, dramatika Ludvíka Kundery, dramaturga inscenace Petra Oslzlého a jejího režiséra Petra Scherhaufera.
Publikace pojednává o kvartetním díle Leoše Janáčka, především pak o notových edicích, které jsou následně z hlediska svého obsahu vzájemně konfrontovány.
Skladba Zbyňka Matějů splňuje účel, pro který byla vytvořena. Interpret zde dostane příležitost ukázat svou virtuozitu v technicky náročných pasážích a zároveň projevit smysl pro vedení hudebních frází. Autor skladby nezařazuje do svého díla náročnější interpretační techniky flétnové hry, jako jsou multifoniky, jet whistle, mikrointervaly, Key Slaps apod.
Publikace Divadlo actor-specific: Downův syndrom jako divadelní stylizace odkazuje svým názvem na jeden z možných způsobů práce s herci s Downovým syndromem: Downův syndrom nevnímá jako handicap, ale jako divadelní potenciál, z něhož je třeba vycházet, jako by to byla daná divadelní stylizace.
Tato kniha je určena praktikům z různých oborů: terapeutům, umělcům, pedagogům, kněžím, zdravotníkům atd., kteří mají rádi svou práci a cítí, že pro ně nastala vhodná doba posunout svoji praxi o krok dál. Nabízí jim k tomu netradiční nástroj: výzkum.
Monografie Kníže herectví komplexně a do detailů přehlíží profesní divadelní dráhu předního českého herce Ladislava Lakomého (1931–2011). Významný i velmi oblíbený umělec představoval jedinečnou osobnost brněnského divadla, stejně jako byl špičkovým rozhlasovým, filmovým hercem a mimořádným recitátorem v tuzemském uměleckém kontextu.
Kniha pojednává o participačním divadle s loutkami, ve kterém celá série participačních představení nese jednotící název Dobrodružství Pana Barvičky. Jednotlivá představení tohoto typu divadla jsou na sebe seriálově navázaná a z velké míry postavená na improvizaci loutkoherců.
Třídílná publikace přibližuje osobnost Miroslava Plešáka (1943–2021), redaktora, divadelního dramaturga, vysokoškolského pedagoga a emeritního prorektora JAMU. Hlavní část tvoří jeho vzpomínky, které s ním natočila Olga Jeřábková a byly odvysílány v roce 2010 v rámci rozhlasového pořadu stanice Vltava Osudy.
Projektový management je charakteristický systematickým a integrálním řízením procesu vývoje od vzniku tvůrčího nápadu po realizaci konkrétního produktu či řešení. Tato publikace se soustředí na řízení eventových projektů.
Téma, které si autorka vybrala pro svůj výzkum, pokrývá klíčovou oblast české klavírní literatury. Soustavné zpracování sólového klavírního díla Bohuslava Martinů představuje rozsáhlý a náročný úkol. Autorka zvolila vhodnou strategii, založenou zejména na faktu, že je sama zdatnou pianistkou.
V interdisciplinárně pojaté monografii je poprvé v českém překladu publikována část dramatické tvorby jednoho z lídrů postperestrojkové ruské dramatiky Olega Bogajeva. Skrze komentovaný překlad autorka monografie otevírá texty her interpretaci.
Janáčkova akademie múzických umění od roku 1993 uděluje titul doctor honoris causa nejvýznamnějším osobnostem českého i světového dramatického a hudebního umění. Dosud bylo uděleno 19 titulů mistrovským umělcům, např.
Základem této knižní publikace jsou vlastnoručně sepsané osobní vzpomínky klavíristky a hudební pedagožky Elišky Novákové (rozené Hanouskové) na svůj život se skladatelem a klavíristou Janem Novákem (1921–1984).
Esejistický průzkum souvislostí radikálního myšlení a divadelní dramaturgie se pokouší odpovědět na otázku, jak vrátit tomuto oboru sociální a politický význam ve světě individualizovaných „nomádů“ soutěžících o pozornost na uměleckém tržišti.
Publikace Jevištní technologie v 21. století se primárně věnuje moderní strojní jevištní technologii, kterou však vnímá v kontextu jejího historického vývoje i prostředí divadelní budovy.
Publikace pojednává o funkci a úlohách, které kontrafagot plnil v komorní a orchestrální hudbě, a rovněž se okrajově věnuje literatuře sólové.
Publikace je určena především studentům a pedagogům hudebních akademií, ale též učitelům Základních uměleckých škol s využitím i na konzervatořích a studujícím hudební výchovy na pedagogických fakultách.
Monografie reflektuje formou kritické a komparativní analýzy klíčovou vývojovou tendenci evropského varhanářství 20. století. Klíčovým teritoriálním a chronologickým vymezením je zde celek Československa, avšak děje se tak se zohledněním vývoje Varhanního hnutí ve středoevropském kontextu.
