Světoznámý historik náboženství Mircea Eliade (1907-1986), jehož odborné dílo i poválečná tvorba prozaická jsou českému čtenáři známy už téměř v úplnosti, se nyní představuje i jako dramatický autor.
Po prvotině Oriola (2019) a druhotině Kraj noci (2022) přichází Zuzana Pavlová se svou třetí sbírkou básní. Píše v ní hravě, experimentálně, pobaveně i zábavně, ale taky deziluzivně, trochu melancholicky, krutě existenciálně. O čem?
Listopad 1935. Fernando Pessoa leží na smrtelné posteli v nemocnici Sao Luís dos Franceses. Tři dny agonie, během kterých, jako v deliriu, velký portugalský básník přijímá své heteronymy, mluví s nimi, stanovuje svá poslední přání a vede dialog s fantasmaty, která ho celý život provázela.
Za naším světem je další svět – šedý, plochý, skoro bez života. A uprostřed toho světa je obrovský zářivý pilíř a na tom pilíři okno, kterým může důvtipný pozorovatel vidět každého člověka, každou epochu, každý kout země.
Filosof Friedrich Wilhelm Joseph v. Schelling (1775–1854), kolem roku 1800 jeden z nejslavnějších myslitelů Evropy, byl mimo jiné spolutvůrcem nové filosofie přírody, co možná celostní a organické. Zejména jeho spis Ideje k filosofii přírody z r. 1797 (který byl česky zčásti vydán r. 1977) – a právě obsáhlá studie O duši světa z r.
Soubor studií a reflexí zabývajících se tématem a typologií "zelených mužů" ve středověké sakrální architektuře a v renesanci... Kniha intrepretuje archetyp zeleného muže v různých kulturách a předběžně mapuje jejich výskyt na našem území. Interpretace těchto lidí-rostlin se přitom zdaleka neomezuje na archetyp přírodní plodivé síly...
Perly v pavučině jsou pro českého čtenáře první příležitostí, jak se v rámci jednoho svazku blíže seznámit s literárně velmi hodnotnou, leč z nejrůznějších důvodů upozaděnou či opomíjenou katalánskou poezií z období od 13. století až po konec tisíciletí.
Johannes Helmond (vlastním jménem Willi Slezacek) se v této knize, která vyšla poprvé v roce 1963 pod názvem Die entschleierte Alchemie, snaží na základě mnoha citací z klasické, převážně rosenkruciánské literatury, vysvětlit mystéria alchymie, jak se předávala v řádu Zlatého a Růžového kříže.
Kniha je pokus o znázornění hlavních principů nové politické filosofie odpovídající parametrům antropocénu, tj. epoše, kdy negativní vliv člověka na přírodu dosáhl stupně, který převyšuje vliv geologických sil.
Vít Kremlička a jeho sebraná drobná próza. Málem čtyři dekády „života s vínem“. Z undergroundu k patafyzice a dada – a zase zpátky. Volné fantazie, bohatýrsky načechraný slovník, totální styl. Slovesné výlety mezi skutečností a sněním, subjektem a objektem, mezi minulým, přítomným a budoucím; cesty do známa i neznáma. Samozřejmě v mokasínech Kiltec.
Sbírání borůvek je křehká, tmavofialová novela o mezigenerační lásce a přijetí strachu z vlastní smrtelnosti. V roztříštěné kompozici sleduje vztah úzkostlivé babičky a její životem překypující vnučky Saši, která by často raději žila v klučičím těle.
V knize Zero Gáta autor formou navazuje na básnické prózy, které publikoval v devadesátých letech minulého století. Imaginace se uvolňuje naplno, snový příběh nesmrtelného poutníka, který se jaksi mimoděk stane detektivem uprostřed Velkého případu, dosahuje parametrů surrealistické tvorby.
Trochu tajemný, trochu dobrodružný, ale hlavně nesmírně hřejivý příběh o tom, že silné přátelské pouto může vzniknout i tam, kde je na začátku nedůvěra a strach. Heda je na návštěvě u dědečka v domě stojícím na okraji tmavého lesa. Při sbírání dřeva na oheň získá Heda dojem, že v lese někdo je.
Mozek z blázna je soubor dvaadvaceti povídek ze současnosti napsaných v rozmezí let 2019-2023. Poněkud hořké čtení o naší době a o nás samých je vyvážené literárním experimentátorstvím, jež je pro autora erbovním znamením. Jeho předešlý povídkový konvolut Hemingwayův býk byl nominován na cenu Magnesia Litera.
Čas nezadržitelně uhání, a než se nadějeme, koloběh roku nás opět dovede k období adventu, kdy se den namnoze krčí pod nadvládou temné noci zabydlené zlovolnými bytostmi a nastávají takřka dokonalé podmínky pro vypravování úděsných, tajuplných příběhů.
Dětskou knížku renomovaného autora knih pro děti, Václava Vokolka, nazvanou „Aby se holky nebály“, tvoří řada jednou dějovou linií provázaných a svěžích pohádkových příběhů, v nichž se hlavní postava Žofie něčeho bojí – ať už je to fyzika, nebo konec světa – ale nakonec se její strach vždy ukáže jako neopodstatněný.
Text o přátelství malého kluka s větříčkem, určený nejmenším čtenářům, provázejí ilustrace Sibylle von Olfers (1881-1916), autorky Kořenových dětí, Princezničky v lese či Marjánčina dobrodružství.
Tajemství Opeřeného hada je poslední knihou Armanda Torrese, která dosud nevyšla v češtině. Armando mohl v jediné knize popsat své patnáctileté učednictví u čarodějů náležejících k tísicileté nepřerušené tradici jen díky celoživotnímu dílu Carlose Castanedy.
Sibylle von Olfers, autorka slavných Kořenových dětí či Marjánčina dobrodružství, patří díky svému hravě lineárnímu stylu, který se vyznačuje především fantazijním orámováním a ornamentální květinovou výzdobou, mezi nejdůležitější představitelky secesního ilustrátorství.
Kalagua je příběh malého chlapce, který se v hloubi amazonského pralesa stal stromem, aby v sobě znovu našel mír. Je to příběh o úpadku a ztrátě původní nevinnosti a jejím opětovném nalezení. Začal v jednom malém pokoji nad soutokem tří velikých řek, ve velmi zvláštním městě obklopeném džunglí.