Architektonické akademické instituce jsou nejenom místem předávání znalostí potřebných pro profesi a technická know-how, ale i jedinečným prostředím pro výzkum a inovaci. Nové technologie navrhování a výroby proměňují podobu disciplíny a vyžadují větší roli pro experiment, testování, prototypizaci a vývoj.
Bavorský architekt Bernhard Grueber byl roku 1844 povolán do Prahy, aby se ujal školy architektury na Akademii výtvarných umění a pozvedl stavební produkci v Čechách na uměleckou úroveň. Získával přední zemské a šlechtické zakázky, ovšem s narůstajícím českým národním uvědoměním postupně ztrácel své výsadní postavení a stával se nevítaným cizincem.
Architekturu měst ztělesňují budovy, život městu dávají především lidé v prostoru kolem nich. Kniha Skrytá místa se zabývá prostředím Pražské památkové rezervace, překračuje kulisy ulic a znovuobjevuje vztahy, které z chráněného uzemí nenápadně mizí. Život v rezervaci prochází nepřetržitou proměnou.
Bilingvní publikace s bohatou fotodokumentací nabízí volnou konfrontaci moderního nábytkového designu v Dánsku a Česku za posledních sto let.
Spekulativní fikce, experimentální či konceptuální texty na pomezí odborné a literární produkce vytyčují prostor, který je na jedné straně nesmírně aktuální vzhledem k současným filozofickým a společenským problémům (spekulace, realismus, postpravda, akcelerace), ale na druhé představují v českém prostředí dosud velmi opomíjenou formu.
Knížka vlivného anglického designéra, poprvé publikovaná v roce 1969 pod názvem What is a designer: things, places, messages, odkazuje k základním otázkám a metodám výuky na uměleckých školách. Texty reagují na ustavený modernistický termín dobrý design, jehož neotřesitelnost jako kritérium hodnocení byla v průběhu 60. let v Evropě i USA zpochybňována.
Publikace je 2. revidovaným, doplněným a rozšířeným vydáním z roku 2001, jehož podstatná část byla zničena při povodních a mezi odbornou i laickou veřejnost se dostala pouze sporadicky.
Profesorka Milena Bartlová, významná česká historička umění, oslavila v lednu 2018 šedesáté narozeniny. Katedra teorie a dějin umění UMPRUM, na níž Milena Bartlová od roku 2011 působí, proto k tomuto jubileu a k poctě této význačné pedagožky a vědkyně připravila k vydání sborník.
Sborník Ex-pozice je věnovaný aktuálním otázkám spjatým se stálými expozicemi výtvarného umění a vizuální kultury. Je výsledkem týmové práce studentů Katedry teorie a dějin umění UMPRUM.
Komentovaný překlad německého spisu Gottfrieda Sempera Wissenschaft, Industrie und Kunst z roku 1852 k českému vydání připravili a obrazovou přílohou doprovodili Lada Hubatová-Vacková a Tomáš Zapletal.
Autorka v knize, která je zároveň 1. svazkem nové ediční řady Nakladatelství UMPRUM, zkoumá specifika českého performativního umění 70. let 20. století skrze jeho vztah k fotografii.
Bilingvní katalog Ateliéru textilní tvorby UMPRUM obsahuje výběr prací studentů z let 2012–2016. Představuje materiálové experimenty, které se vymykají obvyklému vnímání textilu. Studenti zpracovali návrhy pro různé oblasti textilního designu, plošného i prostorového charakteru, ve kterých se textil tradičně objevuje nebo byl alternativně použit.
Rychlé šíření digitálních komunikačních technologií vytváří bezprecedentní podmínky nejen pro hromadění a sdílení informací, ale také pro jejich vzájemné prolínání.
Kolektivní monografie navazuje na úspěšný výzkumný a výstavní projekt UMPRUM a Národní galerie Budování státu: reprezentace Československa v umění, architektuře a designu.
Publikace formou manuálu shrnuje praktické informace a zkušenosti z realizací pomníků a památníků v našem prostředí. Monumenty jsou specifickými objekty ve veřejném prostoru, protože skrze svou paměťovou a ideologickou základnu promlouvají s jinou naléhavostí než sochy, intervence nebo dekorativní prvky.
Jak vypadala typografie filmových titulků československé produkce? Kdo byli autoři takové typografie? Jak taková typografie vznikala?
Katalog představuje výběr studentských prací, které vznikly v průběhu minulého školního roku. Vystavovatelé byli vybráni podle klíče tu většího, tu menšího ataku (rozuměno pozitivně, ale vyhraněně) směrem k oboru, médiu či konvenci a současnému světu vůbec.
Rozsáhlou bilingvní publikaci, která doprovází výstavu ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze (ve dnech 19. 11. 2015 až 7. 2. 2016), připravil kolektiv pedagogů Katedry teorie a dějin umění VŠUP v Praze spolu se studenty a externími spolupracovníky.
Kniha se pokouší překonávat zažité stereotypy o izolovanosti moderního a současného českého umění a o nemožnosti diskutovat jeho význam pojmovým aparátem, který vznikl v jiné kulturní situaci. Soubor se nesnaží předložit revizionistické dějiny českého umění 20. a 21. století, ale identifikovat klíčové události a radikalizovat jejich vnitřní smysl.
Studie představuje nejvýraznější období systematického formulování jednotlivých teoretických a praktických přístupů moderního konzervování–restaurování a systematického aplikování jejich zásad v praxi v Československu 20. století. Je zaměřená na tzv.