Publikace se zabývá vztahem evropského práva k pravidlům sportovních asociací jak jej definovaly ve své rozhodovací praxi Evropský soudní dvůr či Komise EU. Národní sportovní asociace jsou vázané pravidly mezinárodních federací, ve kterých jsou sdružené (např. FIFA nebo IIHF).
Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm. Velké Británie a Francie, ad.). Dopady na mezinárodní politiku a diplomatické vztahy Československa. Nové, dosud nezveřejněné informace z londýnských a amerických archivů.
Dějiny znárodňování majetku v celé historii Československa, tj. od pozemkové reformy a úvah o znárodnění průmyslu za první republiky, přes konfiskace v období protektorátu a později na základě tzv. Benešových dekretů, až po rozsáhlé zestátnění po Únoru 1948 a následující proces privatizace a restitucí v 90. letech.
Přestože zpravodajské služby vzbuzují velkou pozornost a jsou předmětem zájmu veřejnosti i médií, představují pro veřejnost nepříliš známou součást státního mechanismu. Jejich činnost je svázána s požadavkem utajenosti a navíc jsou opředeny mnoha zažitými mýty a zkreslenými představami.
Současné národnostní konflikty v Evropě mají své dávné historické kořeny. Ty mohou sahat i přes tisíc let do minulosti a proto bez znalosti dlouhodobého vývoje nemusejí být vůbec pochopitelné.
Kniha přibližuje příčiny, pozadí a dopady krachu na newyorské burze v roce 1929 a její vliv na hospodářskou a sociální politiku Československa. zároveň reflektuje souvislosti se sílícími extremistickými ideologiemi v Evropě (nacismus, fašismus, komunismus).
Partnerství mezi subjekty veřejné správy, občanského i podnikatelského sektoru se v minulých desetiletích stalo univerzálním fenoménem při vytváření i realizaci veřejných politik.
Kniha se zabývá jedním z nejtemnějších období českých dějin. Začíná popisem likvidace druhé čs. republiky a ustavením Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939. Pokračuje vylíčením nacistické okupační politiky, jíž dominovala snaha o pohlcení, germanizaci a dokonalé hospodářské vytěžení českomoravského prostoru.
Kniha přináší osm osobních svědectví mužů, kteří spíše než hrdiny nejničivější války v lidských dějinách byli jejími oběťmi.
Kamill Resler proslul především po druhé světové válce jako advokát nacistického zločince K. H Franka před mimořádným lidovým soudem. Jeho profesní i osobní život však protínaly osudy mnoha dalších méně i více známých osobností. Resler nebyl jen obhájcem spravedlnosti.
Za samozřejmou součást moderní evropské společnosti dnes považujeme sociální vymoženosti, jakými jsou podpora v nezaměstnanosti, důchodový systém, veřejná ochrana zdraví, bezplatné vzdělání a řada dalších. Již jsme si zvykli na sociální a přerozdělovací funkci státu, od něhož očekáváme, že nám tyto služby zajistí.
