Kniha se věnuje odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou jeho zaměstnanci. Neomezuje se pouze na tradiční tematiku pracovních úrazů a nemocí z povolání, ale přináší komplexní, přehledný a srozumitelný výklad všech relevantních druhů odpovědnosti zaměstnavatele za škodu.
Pakliže bylo 19. století, jak praví klasik, stoletím páry, pak 21. století je patrně stoletím umělé inteligence a obecněji nových technologií. Tyto se nesporně promítají takřka do všech aspektů lidského života a také do práva coby normativního systému, který jej reguluje.
Kniha kriticky hodnotí fungování české Poslanecké sněmovny v letech 20102021, zejména pak chaotický pořad schůze, nemožnost opozice nastolovat svá témata, náchylnost k obstrukcím, nepružnost legislativního procesu a celkovou neefektivitu parlamentní práce.
Smlouvy nepředstavují pouze jeden z pilířů moderního soukromého práva, ale jsou přímo také nedílnou součástí vývoje lidské civilizace. Od okamžiku, kdy člověk začal vnímat věci jako majetek, vznikla také přirozeně jeho potřeba s majetkem disponovat a jeho prostřednictvím získávat to, co má někdo jiný, aniž by tím vyvolal konflikt.
Životní prostředí je hodnotou, jejíž význam je nezpochybnitelný a zasluhuje si tak naši trvalou pozornost. Prostředkem k jeho ochraně je mimo jiné vhodná právní regulace vzájemně se doplňujícími normami z různých právních odvětví.
Podle údajů mezinárodních organizací je pouze zhruba třetina států světa hodnocena jako demokratická, přičemž podíl nedemokratických zemí se v posledním desetiletí zvyšuje. Autoritativní režimy převažují nad demokratickými a v dosavadních demokratických státech se projevují autoritativní prvky.
Nacistické zločiny spáchané v průběhu druhé světové války neměly do té doby v celosvětových dějinách obdoby. Reakcí československé exilové vlády bylo připravení tzv. velkého retribučního dekretu, který na osvobozeném území zřizoval mimořádné lidové soudy.
Občanství Evropské unie vzniklo před necelými třiceti lety, v roce 1993, vstupem Maastrichtské smlouvy v platnost. Již tehdy bylo občanství EU chápáno jako institut posouvající evropskou integraci, do té doby převážně ekonomického charakteru, směrem k politické unii. Od svého vzniku se občanství EU stále rozvíjí.
Idea osobní svobody byla ústředním momentem formulování moderního vztahu jednotlivce a státu, neboť právě v souvislosti s ní byl vyjádřen požadavek vyloučení svévole při zásahu do fyzické autonomie člověka uvězněním spojený s požadavkem spravedlivého vyvážení osobní svobody a veřejného zájmu.
V roce 2019 jsme si připomínali 100. výročí vzniku Mezinárodní organizace práce (MOP), založené Versaillskou mírovou konferencí v roce 1919 jakožto součásti mírového uspořádání po první světové válce.
Výklad práva je nedílnou součástí mechanismu fungování práva. Interpretace je pak o to těžší, pokud jeho předmětem má být právo tak staré, jako v Digestech, zákoníku císaře Justiniana z roku 533. Jde o text, který je kompilací úryvků stovek děl několika desítek autorů žijících v rozmezí tří set let.
Koncept dělby moci představuje jeden z výchozích stavebních prvků současných demokratických právních států. Jeho základní myšlenka založená na přesvědčení o tom, že koncentrovaná moc hrozí svým zneužitím, je stále platná, avšak postupy, jimiž se má takovému nežádoucímu stavu bránit, jsou proměnlivé.
