Tsoknyi Rinpočhe (nar. 1966 v Nepálu) je v současnosti jedním z nejproslulejších mistrů tibetského buddhismu. Již více než dvacet let předává studentům z celého světa učení o nejvnitřnější podstatě lidské mysli. Je oceňován pro přístupný styl výkladu učení, výborný a sebekritický smysl pro humor a hluboce lidský, soucitný vhled do lidské přirozenosti.
Kniha povídek z let 1986–2015 je pokusem o vytvoření jakési „holografické mandaly“, jejímž ústředním bodem jsou tři základní otázky: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam jdeme?
Tak trochu anarchistická knížka německého biologa o tom, jak dětem umožnit navrátit se k jejich přirozenosti. Patlání se v bahně, stavění tajných domečků, chytání zvířat?
Metody pěstování života (jang-šeng-fa) tvoří odedávna součást čínského lékařství. V dávných časech se dokonce považovaly za ještě důležitější nežli samotné léčení, protože jejich provádění a dodržování bylo chápáno jako nejlepší způsob prevence vůči nemocem.
Duchovní tradice Blízkého východu poukazují na to, že na každou větu svatých učení je třeba nahlížet alespoň ze tří hledisek: intelektuálního, metaforického a universálního (nebo mystického). Z prvního zvažujeme vnější, doslovný význam, z druhého zkoumáme, jakým způsobem se nám příběh může stát podobenstvím pro náš život nebo život společnosti.
Horské kláštery (kor. sansa) představují jedinečný, více než 1500 let starý fenomén tradiční kultury Koreje. Básník, cestovatel a publicista I Hjong-kwon (1963) v této knize plasticky přibližuje dvaadvacet jihokorejských lokalit a jejich osobitý svět.
V této jedinečné knize autor zevrubně pojednává o všech aspektech lidské existence. Text je určen těhotným ženám, lékařům, terapeutům, těm, kdo se chtějí v životě inspirovat pohledem tibetské medicíny na organismus a stravování, i lidem, kteří si přejí znát detaily přirozených fyzických a psychických procesů souvisejících s umíráním.
Pro dospívající dívku je mimořádné období první menstruace (menarché). Je to doba, ke které je třeba přistupovat s úctou, doba, v níž budoucí žena prochází možná tím nejdůležitějším přechodovým rituálem. Autorka vyvrací zakořeněné představy o menstruaci jako o prokletí a nahrazuje je pozitivním a osvíceným pohledem na menarché a menstruaci.
Soubor šesti rybářských povídek jednoho z nejvýznamnějších japonských moderních autorů přeložili Antonín Líman a Jura Matela. Doslov napsala Zdenka Švarcová, ilustrace vybrala Helena Honcoopová.
Kniha významného tibetského mistra meditace je tradičním komentářem k přípravným praxím do dzogčhenového cyklu Longčhen ňingthig, jednoho z nejznámějších cyklů učení a duchovního pokladu školy Ňingmapa, nejstarší tradice tibetského buddhismu.
Podstatou dobrého zdraví je z pohledu emoční jógy celistvý přístup, což znamená věnovat se fyzické, mentální, emocionální a spirituální části sebe sama. Pokud v sobě neseme jakoukoliv emoční kolizi, zůstáváme slabí, bez ohledu na to, jak máte vypracované svaly. Jóga je více o vnitřní síle než o svalech.
U příležitosti nedožitých 70. narozenin Boba Marleyho vychází v češtině kniha, která vám tuto velkou hudební legendu představí z první ruky. Mark Miller byl na cestě s The Wailers od turné Babylon by Bus v roce 1978 až do posledního koncertu v roce 1980.
Novoplatonismus, pozdně antický platónský filosofický systém byl v posledních sto letech opakovaně srovnáván s některými proudy indické filosofie.
Eva Límanová vydala v Praze sbírku povídek Holka k smíchu.. Vystupovala ve filmech Křik a Zlatá reneta. Pracovala sedmnáct let jako redaktorka a autorka českého vysílání Hlasu Ameriky ve Washingtonu a publikovala v řadě exilových časopisů. Spolupracovala s manželem na všech jeho překladech a přispěla výrazně ke konečné stylistické podobě básní.
Masaoka Šiki (1867-1902) patří k nejlepším japonským básníkům haiku. Byl vlastně pokračovatelem Bašóa a starších mistrů a obohatil jejich styl o nové postupy. Přestože mu byl vyměřen tak krátký život, zanechal po sobě obrovské dílo. Věřil v jednoduchost básnického výrazu a v přesnost detailního pozorování.
Autor nás ve svých ojedinělých vzpomínkách seznamuje se ztracenou kulturou tradičního Tibetu. Ve svém vyprávění čerpá z bohaté historie své rodiny i z tradice transmisí dzogčhenu a mahámudry, jichž se sám stal držitelem. Odhaluje vlivy a skutečnosti, které formovaly linii „skrytých jóginů“ i různých význačných duchovních mistrů Tibetu 19. a 20.
Indický buddhistický filosof a básník Šántidéva (8. století), jenž působil na slavné buddhistické universitě Nálanda, je považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů filosofické školy madhjamaka. V Tibetu je dodnes uctíván jako mahájánový světec a tantrický siddha.
Julia Dibbernová napsala svým způsobem nekompromisní knihu. Ve svých názorech je často radikální, a při čtení nás zasáhne na mnoha citlivých místech. Budeme-li však její slova vnímat s otevřenou myslí a srdcem, brzy pochopíme, že tato vyhraněnost je opodstatněná. Jak píše sama autorka, umírněné literatury je na trhu dost.
Diamantová sútra patří mezi nejhlubší, nejposvátnější a nejvlivnější texty mahájánového buddhismu. Japonští a čínští buddhisté jej považují za jeden z nejhůře pochopitelných. Je to poměrně krátký text, jenž obsahuje rozhovor mezi Buddhou a jeho žákem Subhútim.
V prvním oddílu závěrečného svazku Bondyho filosofických textů jsou soustředěny eseje, které byly napsány po Příběhu o příběhu, tedy v posledních letech autorova života.
