Básně v debutové sbírce slovenské autorky Juliany Sokolové jdou až na dřeň. Soustředění, koncentrovaný jazyk; to jediné, co může vyslovit člověk, který je téměř umlčen vahou toho, čím se zabývá. Promluvy na samé hraně mlčení. Juliana Sokolová píše anglicky, sama své básně překládá do slovenštiny. Anglicko-slovenské vydání.
Básnická kniha Kateřiny Rudčenkové (1976) přináší verše z let 2008–2011. Erotismus, smyslnost, úzkost a samota – stará témata básnířčiných promluv i rozhovorů se světem znějí v těchto verších ještě drásavěji, ještě uhrančivěji.
Slovenská básnířka, dlouhodobě žijící v Čechách, Martina Blažeková (1982) se v debutu s názvem Lom představuje jako mimořádně citlivá observátorka detailů fascinujícího světa i jako umanutá hledačka jeho přesných pojmenování. Básně ve slovenštině i v češtině.
V Paříži se hrdina zavírá do koupelny, aby mohl po libosti ve vaně číst, poslouchat v rádiu fotbal a hlavně meditovat o tom, jak děsivé je pomyšlení, že čas plyne, taje jako čokoláda a protéká nám mezi prsty jako nekonečný déšť. Nepomůže ani odjezd do Benátek, kde tráví čas převážně v hotelovém pokoji hraním šipek.
Pokud měla kniha Je večer, vypusťte Čerta!
"Umění Aleny Kotzmannové se do vás zakousne a trochu vás změní. Možná nejde o to, co s ním zažijete v bezprostředním kontaktu, ale o to, co s vámi pak udělá. Ačkoliv její fotografie, videosekvence a instalace nepřekypují akční dynamikou, obvykle mě dostanou do zvláštního, skoro hypnotického stavu.
Velmi vtipné a velmi kontroverzní povídky, působící místy až šíleně, jako by je autor skutečně napsal pod vlivem extáze, taneční drogy nebo také "pilulky lásky", módní v 80. letech.
Texty Ondřeje Buddeuse (1984), šéfredaktora časopisu Psí víno, bez šifer a expresivních metafor či rozvolněné obraznosti vyprávějí příběhy a pečlivě navozují situace, kterých se čtenář může bezprostředně zúčastnit. Bohaté narativní strategie! Poezie akcentující fakta a komunikativnost! Hra, dynamika a tajemství našich dní! Obálka Mapy Google.
Obrazová a textová monografie Rafani přibližuje způsob myšlení, obsahové zaměření a formální postupy kontroverzní umělecké skupiny Rafani v první etapě jejich existance (2000-2006), která se uzavřela rozhodnutím veřejně nekomunikovat. Publikace obsahuje také rozhovor s Rafany, seznam jejich akcí, výstav a přednášek a životopisy všech členů skupiny.
Na začátku osmdesátých let se objevila nová droga MDMA, tzv. extáze. "Pilulka lásky" má zvláštní účinky: návaly horkosti, chuť protancovat celou noc při techno hudbě, potřebu mazlit se s lidmi, ale i skřípění zubů, rychlou dehydrataci, pocity úzkosti, dokonce i nutkání nabídnout někomu sňatek.
Korzárské spisy a Luteránské listy jsou zuřivým křikem smutné zraněné duše. Jsou výrazem dilemat levicového intelektuála, který stále ještě používá terminologii vzatou z marxistické teorie, i když si stále více uvědomuje, že tato terminologie je tváří v tvář společnosti druhé poloviny 20.
Povídky Carlose Victorii (1950 - 2007) klamou tělem. Místy až klasický střih často praská ve švech pod náporem krutých a silných vášní, které zmítají jejich postavami. Jeden z nejlepších kubánských exilových spisovatelů směl na Kubě uveřejnit pouze jedinou povídku - v patnácti letech. Těžký život se odrazil i na jeho psaní.
Současná polská poezie svým způsobem připomíná všežravá zvířata, v jejichž žaludku najdeme staré pneumatiky, plechovky, lana a další náhodné předměty. Můžeme-li básnický proces přirovnat k trávení, pak je nová polská poezie schopná pozřít (a zároveň vyloučit) všechno, představuje se čtenáři jako druh bezedného archivu skutečnosti.
Druhá bichle Masłowský jmenuje se Královnina šavle, i když bůhví, co tim chtěl básník říct, ty jeden zevle. Nejde tu o žádný kecičky od strejčka Jedličky, ale o absurdní parodii médií a dneška. Mc Doris v ní na kole značky Kolbe putuje a celej tenhle systém, intouše a jiný lůzry fakuje.
Fra Blank. Reader 2009 je zápisníkem s citacemi vět a veršů z publikací Fra z let 2002–2008, které vybírali autoři, spolupracovníci, publicisté a přátelé nakladatelství a Café Fra. Omezení bylo jediné, vybrat jakoukoliv větu nebo verš, kterou zde přetiskujeme na stejném místě, na němž se objevila v originále.
Běž a vyprávěj. / Nasaď oči, nos. Ukaž, že inkoust / teče z očí, že ubíhají roky. Těmito slovy končí Jakub Řehák svou první básnickou sbírku. Roky ubíhaly. Čas zanechal stopu na básníkových domech – hniloba, plesnivina, pavouci, rez. Z gymnazistek předposledního oddílu se staly ženy, které až magickým procesem pojmenování dosáhnou celistvosti bytí.
Podstatným přínosem těchto próz, prvkem odlišujícím je od většiny české vědecké fantastiky, je především vstup náboženské víry a s ní související teologické problematiky na pole žánru. Svět Durychových příběhů ovšem také není nejlepší ze všech možných světů a nebezpečně se podobá světu našemu, který tak dobře známe.
Perhaps tomorrow it will no longer be possible to write the poems no one had the courage to write yesterday.
Vyzrálá novela mladé autorky, známé dosud především kritikami francouzské beletrie, je pozoruhodnou prozaickou sondou do lidské psychiky. Mnohavýznamový titul je metaforou hledání odpovědi na základní existenciální otázky a výpovědí o tom, jaké naléhavosti nabývají pro člověka, který se ocitá na hraně mezi duševním zdravím a duševní poruchou.
