Prvních jedenáct kapitol Bible patří k nejznámějším biblickým pasážím. Není proto divu, že o příbězích popisujících stvoření, konflikt Kaina a Ábela, potopu a stavbu babylónské věže existuje tolik falešných domněnek a roztodivných interpretací.
Situační etika Josepha Fletchera (1905–1991), významného amerického etika a průkopníka bioetiky, je útokem na tradiční etiku norem, která podle autora nepřihlíží ke konkrétním situacím lidského života, a proto vede ke zkostnatělosti.
Obyvatelstvo stárne a stárne, do penze odcházejí silné populační poválečné ročníky, ale současně ještě žijí jejich rodiče. Automaticky se předpokládá, že svým rodičům budou věnovat péči jejich dcery. Linie matka-dcera, dcera jako pečovatelka o stárnoucí a staré rodiče, je v této společnosti považována za samozřejmost.
Slovenský básník a filmový scenárista, autor románů, novel, povídek, básnických sbírek, scénářů a knih pro děti se narodil v roce 1938 a zemřel 6. října 1995 vlastní rukou. Do literatury vstoupil románem Narcis (1965); v českém překladu vyšly jeho romány Rozum (1982, č. 1989) a Láska (dokončeno v roce 1972, vyšlo 2002, č. 2005).
Kniha je vyprávěním "skutečných událostí" ze života indiánského chlapce v Tennesee třicátých let, kterého se po smrti rodičů ujali babička a dědeček, moudří lidé z kmene Čerokíů. V Americe se stala bestsellerem a postupně vyšla ve všech světových jazycích. Vyprávění o zážitcích vzešlých ze skotských a čerokíjských tradic amerického východu.
Švýcarský spisovatel Benjamin Vallotton (1877–1962), syn protestantského kazatele a literárně činné matky, svá rodinná obdarování nepromarnil. Vystudoval teologii, stal se učitelem a hojně překládaným autorem více než padesáti francouzsky psaných knih.
Sociologickou studii Osamělý dav považují mnozí znalci za nejvlivnější knihu dvacátého století.
Každý, kdo má povědomí o Dietrichu Bonhoefferovi (1906-1945) a jeho svědectví, bude od této knihy právem očekávat přístup odvážný a provokativní, ale též hluboce autentický a krytý autorovým životním postojem. Tříbení časů nedovolilo tomuto významnému teologovi psát v akademickém závětří či z pozice moralisty, který se nešpiní se světem.
Edvard Hoem (1949) patří k nejvýznamnějším současným norským spisovatelům. V jeho pozdních románech hraje důležitou úlohu tematika domova. Návrat ke kořenům charakterizuje i Hoemův umělecký vrchol, dokumentární román Příběh matky a otce (Mors og fars historie, 2005), v němž spisovatel beletrizuje osud vlastních rodičů.
Největší teologická a filosofická autorita raného křesťanství vypisuje v této slavné knize svůj pohnutý život, ideály a pády, duchovní zrání a znovuzrození.
