Černá kniha sovětské okupace přináší informace o nejzávažnějších důsledcích vojenské intervence armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné sovětské vojenské okupace 1968–1991. Těmito důsledky jsou občané zemřelí v důsledku působení intervenčních nebo okupačních vojsk. Kniha rovněž zaplňuje dosavadní mezeru v historickém bádání tzv.
Kniha s obdobným názvem 11. stíhací … “INVAZNÍ“ byla vydána v nakladatelství Svět křídel na podzim r. 2006 u příležitosti 55. výročí vytvoření „jedenáctky“. Toto vydání pod názvem 11. stíhací … „INVAZNÍ“ (podruhé) bylo vydáno při u příležitosti 25. výročí vyhlášení rozkazu k zrušení nejen tohoto pluku, ale i jeho zabezpečovací 11.
Publikace „Kapitán Otakar Jaroš – příběh hrdiny od Sokolova“ přináší první ucelený pohled na osud jednoho z nejvýznamnějších příslušníků čs. zahraničního odboje kapitána Otakara Jaroše.
Když se Adolf Zelený (1914-2010) v roce 1934 rozhodl pro kariéru důstojníka z povolání, netušil tehdy, že ho čeká sedmatřicet dobrodružných let v armádách tří evropských států. Během poválečné služby v britském letectvu RAF se z navigátora přeškolil na řídícího létání a sloužil v exotických destinacích jako Singapur, Keňa a Libye.
Autor zpracoval více než sedmdesátileté období existence všech našich vojenských “dopravek“. Začíná stručným seznámením s etapou působení našich letců u Velitelství dopravního letectva (Transport Command RAF) v závěru II. světové války a poslední úkol 311. perutě při přepravě našich letců a repatriantů z Velké Británie do vlasti.
Zakládající kádr pilotů Československých státních aerolinií nebyl příliš široký, první zmínky o budoucích pilotech lze nalézt v březnu 1923, kdy velitelé leteckých pluků dostali úkol nominovat po šesti zkušených a spolehlivých rotmistrech.
Od počátku dvacátého století se intenzivně vyvíjely dvě zbraně, které měly navždy změnit charakter moderních válek. Jednou bylo letectvo a druhou tanky a ostatní druhy pozemní obrněné techniky. Bylo jen logické, že se musely oba druhy zbraní ve válkách střetnout.
Předkládám ctěnému čtenáři text, který je odrazem uplynulých třiceti let, které jsem strávil v kokpitech mnoha letadel L-410. Velká část těchto letových hodin se odehrávala podle pravidel letu podle přístrojů, nad dvěma dalšími kontinenty a s mnoha kapitány, jak naznačuje titul publikace.
Publikace přibližuje jeden z nosných typů našeho vojenského letectva období let 1964-1999 ve fotografii. Kniha je určená nejen lidem, kteří letoun létali a obsluhovali, ale i leteckým fandům a modelářům, kteří zde naleznou spoustu detailů.
Kniha popisuje cestu jednoho z mnoha chlapců za jeho snem – stát se pilotem. Je situována do období do roku 1964 a ukazuje postupné překonávání překážek na cestě k tomu, být pilotem v té době u nás nejmodernějšího přepadového letounu Mig 21 PF.
Během čtvrtstoletí od zhroucení komunistického režimu v Československu vyšla řada studií i knih na téma poprav obětí politických procesů padesátých let, a jak ukazují diskuze mezi historiky i veřejností, tato problematika je stále aktuální. Přetrvávají diskuze, zda mezi oběti zařadit i funkcionáře komunistické strany, smetené v důsledku vnitrostranického...
V druhé polovině devatenáctého století se jako jeden z produktů technické revoluce objevilo jízdní kolo a rychle zdokonalovalo. V posledních dekádách jej začaly používat některé armády a v průběhu první světové války již cyklistické jednotky tvořily nedílnou součást řady armád.
Kniha je mozaikou leteckých životních příběhů pilotů, techniků a vůbec lidí od letectva, které osud zavál do Košic. Pro nekteré to byla jen krátká epizoda, ale jsou i tací, kteří létání v Košicích obětovali celý život. Oni jsou důkazem, že letecký duch v Košicích zůstává. Tato sbírka příběhů ať je jim alespoň malou poctou.
Titul „Ocelový hřebec Mig-19“ je autentickou prací, jaká v české letecké literatuře dosud scházela. Autor Libor Režňák v ní čtenáři předkládá ucelená fakta o zavádění, používání i postupném vyřazování prvního nadzvukového typu čs. vojenského letectva. Nejde pouze o kompletní popis technického rámce uvedené problematiky.
Kniha se podrobně zabývá nárůstem česko-německých rozporů v oblasti Sokolovska a Karlovarska ve 30. letech, zejména pak vzrůstem henleinovského hnutí. Hlavní osou je pak vylíčení všech známých, méně známých i zcela neznámých událostí ze září 1938 v oblasti.
Nacistická okupace českých zemí, která následovala po bezprecedentním odtržení rozsáhlých pohraničních území v důsledku „Mnichova“, přinesla šest let hrůzovlády a ohromné oběti na životech domácího obyvatelstva. Válečným běsnění a do té doby nepředstavitelnými zločiny proti lidskosti byla postižena nejen Evropa, ale i země Dálného východu.
Dne 27. září 1944 zaskočili němečtí stíhači nechráněnou formaci 35 strojů B-24 Liberator od 445. bombardovací skupiny. Po jejich úderu se zpět na letiště dokázaly vrátit jen čtyři americké bombardéry. V následujících dnech došlo ještě k několika tvrdým střetnutím se ztrátami na obou stranách.