Kniha se zaměřuje na podrobný popis veškerých vzdušných střetnutí nad Prahou a okolím v roce 1945. K prvním dvěma sestřelům německých letadel došlo 2. března v okolí ruzyňského letiště, následně se 22. března v důsledku tragického omylu zřítil v Hloubětíně sovětský průzkumný stroj Pe-2. Bílá sobota 31.
Kniha je sondou do života a fungování finanční stráže v letech 1918-1948.
Autoři ve své knize uvádí jednak legislativu, která se vztahuje na únosy letadel, jako i jiné formy shora uvedených protiprávních skutků. Autoři se zabývají jednotlivými formami těchto protiprávních jednání v kontextu dobových kriminálních, případně trestních spisů, které v rámci přípravy museli prostudovat.
Práce některých průkopníků letectví na konci 19. století dávaly tušit, že se přiblížila doba, kdy se člověk naučí létat. Po neúspěchu evropských průkopníků letectví s motorovými letadly s pevným křídlem v létech asi 1890 až 1900 se těžiště úsilí přesunulo do USA. Tam se v prosinci 1903 bratřím Wrightům zdařily první pokusné lety.
Moc jsem přemýšlel o názvu tohoto povídání. Líbí se mi „Můj život letce“ – to je knížka, kterou mám doma, vyšla někdy za války a jejím autorem je Ernst Udet, jeden z nejúspěšnějších německých pilotů první světové války, avšak za nacismu generál nacistického letectva. Věřil Hitlerovi, ale v roce 1941 se zastřelil.
Přijměte prosím pozvání na procházku zajímavou disciplínou, která zcela jistě řadila našeho vlajkového dopravce mezi přední letecké společnosti světa. Děj se z velké části odehrává v komplikované době komunistické totality.
V někdejším soudním okrese Kojetín (dnes jižní oblast Olomouckého kraje) působily v prvních letech německé okupace odbojové organizace spadající pod ilegální KSČ či Obranu národa, později zde vyvíjela činnost zpravodajsky orientovaná organizace Viktor a na území okresu došlo v roce 1945 i k akcím partyzánů, především k provádění diverzních akcí na
Po své první knize v této edici s názvem Století četnické kriminalistiky, jež komplexně pojednává o historii kriminalistiky u četnictva na území České republiky a která se setkala se zájmem čtenářů a dočkala se i svého druhého vydání, je autorova pozornost věnována četnickým pátracím stanicím.
Pojem stíhací eso se zrodil už za první světové války a byl jím označován letec, který ve vzdušném boji dokázal sestřelit nejméně pět nepřátelských letadel. Šlo sice o neoficiální, zato však velmi ceněný titul a snad každý stíhací pilot se toužil jím stát.
Letecká a životní dráha zapomenutého aviatika „zlaté éry“ československého letectví Eduarda Šimka opulentním způsobem dokumentuje dobu, kdy „vzduch byl naším mořem“. Vůně leteckého benzínu na nás dýchá z každé stránky.
Mnozí tvrdili, že komunisté tomuto státu vlády po čtyřicet jedna let, ale bylo opravdu tomu tak?
Mnozí tvrdili, že komunisté tomuto státu vlády po čtyřicet jedna let, ale bylo opravdu tomu tak?
V první části (Českoslovenští letci v RAF, Praha: Naše vojsko, 2016) jsme se zmínili, že 311.čs.bombardovací peruť je pro nás bezesporu nejvýznamnější jednotkou v RAF, u níž bojovali Čechoslováci. Jak ale víme, nebyla jedinou, u níž za války působili v operační službě.
V 80. letech 20. století vycestovalo za prací (nejen) na libyjská letiště tisíce lidí z Československa. Postupně se jim podařilo otevřít Střední leteckou školu pro piloty i mechaniky a provozovat tři letecké výcvikové pluky pro libyjskou armádu. O jejich práci je tato kniha.
Předložený dvoudílný knižní projekt si vytkl za úkol zmapovat dosud souhrnně nezpracovanou tématiku působení čs. letců na britské stíhačce Hawker Hurricane. Po stručném obeznámí s vývojem typu, jako takového, se v 1. dílu zaměřuje na použití těchto letounů u dvou národních perutí č. 310 a 312, operujících se stroji v rámci RAF od bitvy o Británii.
Chci si všimnout jedné, bezmála dekádu trvající, letecké epizody. Jedná se o předvádění letových výkonů vojenských letadel v časovém intervalu 1987 – 1996. Proč právě toto téma a né jiné?
Již několik let přemýšlím o tom jak zachytit tu prchající atmosféru, kterou jsme zažívali v aeroklubech v 60.-70 letech minulého století, v době, kdy Orlíky vládli našemu nebi.
Čtenářům se dostává do rukou další díl dlouholetého badatelského projektu o čs. letcích, které po komunistickém převratu z února 1948 donutilo nastalé nepřátelské prostředí ve vlasti, kam se tři roky předtím vítězně vrátili z Velké Británie, volit opětovný exil – ten nejdelší. Tento svazek navazuje na 1.
