Adolf Wenig, autor dětské literatury a operních libret, byl také plodným sběratelem pověstí. Další jeho sbírka pověstí, kterou vydává nakladatelství Omega, je zaměřená na moravskoslezský region. Čtenář se dozví o historii kraje a místních jmen a také o nadpřirozených bytostech, které se zde podle pověstí vyskytují. .
Kniha představuje výběr z českých pověstí od 11. do 16. století, jak je sepsal August Sedláček. Tento významný český historik, genealog a heraldik je mimo jiné autorem monumentální patnáctidílné monografie "Hrady, zámky a tvrze království Českého", jejíž sepsání mu trvalo dlouhých dvacet let.
Podle pověsti byl Ezop křivě obžalován ze svatokrádeže a v Delfách odsouzen k smrti. Údajně byl shozen ze skály do propasti. Své bajky přednášel ústně.
Román Devadesát tři píše autor bezprostředně po krvavém potlačení Pařížské komuny roku 1871. Napsat v té době oslavný román o nejpohnutějším roce Francouzské revoluce, o roce 1793, byl čin, hodný Hugovy lidské i umělecké velikosti.
Kniha dokumentuje více než stoletou historii pařížského rodu Sansonů, kteří po generace dědili katovské povolání. Mužští potomci rodu neměli na výběr, museli pokračovat v řemesle svých otců, byť k němu měli odpor.
Námět Krysaře vychází ze saského, staroněmeckého motivu, který Dykovi posloužil jako volné schéma svého díla. Tato báj s reálným základem vypráví o krysaři, který roku 1284 očistil město Hameln od krys, a když mu nebyla vyplacena slíbená odměna, rozhněval se na občany města a odvedl za trest jejich děti.
Barbar Conan je fantastický hrdina, jehož příběhy se odehrávají v mytické době, mezi potopením Atlantidy a vznikem nám známých civilizací. Hlavní hrdina, nadlidsky silný barbarský válečník, se potlouká světem jako zloděj, pirát a žoldnéř, časem se z něj stane vojenský velitel a nakonec dokonce král.
Dva slavné, úspěšně zfilmované romány Vladislava Vančury přinášíme v jednom svazku. Markéta Lazarová je baladická novela, v níž se Vančurovi podařilo vystihnout atmosféru drsného středověku na pozadí příběhu milenců ze dvou znepřátelených loupežnických klanů.
Historický román, vydaný poprvé roku 1900, napsal Sienkiewicz v době probíhajících germanizačních opatření v pruské části Polska, aby své krajany pozvednul na duchu. Děj knihy se odehrává na přelomu 14. a 15. století na pozadí bojů polských šlechticů s řádem Německých rytířů. Děj románu vrcholí bitvou u Grunwaldu (15.
Soubor pověstí z pardubického regionu poprvé vyšel roku 1932. Sestavil je místní učitel a badatel Karel Rosůlek, který kromě sběru pověstí přispíval do významných dobových periodik, vydal několik cestopisů po pardubickém okolí a velkou monografii o tomto regionu.
Vačurův román Pole orná a válečná zaujíá svou uměleckou náročností a svým politickým postojem v historii české literatury dvacátých let velmi významné místo. Kdo z českých spisovatelů kromě Haška se postavil v té době tak rozhodně proti imperialistickké válce?
Čtenář se dozví, jaké pověsti se vážou k místům jako Týřov nebo Svatý Jan pod Skalou.
Kniha Oživené hroby, která poprvé vyšla roku 1870, líčí autorovy zážitky z olomoucké věznice pro politické vězně. Líčí vztahy vězňů z různých národů a jejich hovory o politice a revoluci. Karel Sabina, český spisovatel a novinář, který byl proslulý svým politickým radikalismem, se zapojil do revoluce roku 1848.
V knize najdete 23 legend a pověstí, vztahujících se k erbům českých šlechtických rodů, jako byli Kinští, Kounicové, Počepičtí z Počepic, Bzencové a další. Tyto pověsti sesbíral spisovatel Adolf Wenig, autor mnoha sbírek pověstí, které postupně v reedici vydává nakladatelství Omega.
Dějepisec Václav Vladivoj Tomek vydal v roce 1932 první soubor židovských legend v českém jazyce. Pověsti, z nichž nejznámější je určitě ta o Rabbi Löwovi a jeho Golemovi, jsou vyprávěné optikou někdejších obyvatel Josefovského ghetta.
Kniha s podtitulem Věnec pověstí a dějinných příběhů se skládá z vyprávění vesničanů žijících pod legendami opředeným vrchem Blaníkem a snu malého chlapce o tom, jak se dostane dovnitř bájného kopce. Adolf Wenig knihu ještě obohatil o vylíčení nejdůležitějších bitev českých dějin.
Pověsti lidového původu, tvořící nedílnou součást pražské mytologie.
První díl trilogie z polských dějin, který následují romány Potopa a Pan Wolodyjowski, psal Henryk Sienkiewicz v době, kdy Polsko jako stát prakticky neexistovalo. Děj je situován do roku 1648, kdy vypuklo povstání ukrajinských kozáků, vedené Bohdanem Chmelnickým, proti tehdejšímu polskému státu.
Adolf Wenig, český sběratel pohádek, libretista a autor dětské literatury zaznamenal podle ústního podání a kronikářských zápisů různé pověsti, báje a báchorky ze všech koutů naší vlasti. Další svazek Wenigových pověstí, které letos znovu vydává naše nakladatelství, obsahuje pověsti z naší historie, jako je například hned titulní pověst O dívčí válce.
Divadelní hra, poprvé uvedena roku 1920, vypráví o tradičním konfliktu mezi mládím a stářím. Mládí zde zosobňuje student, přezdívaný Loupežník, který se schází s dcerou konzervativního profesora proti jeho vůli.