Cílem knihy je představit čtenářovi pestrost velkých hub ve střední Evropě. Obsahuje téměř všechny běžné druhy, ale i celou řadu druhů vzácných. Jedná se o pečlivě vybrané zástupce co největšího počtu systematických skupin a hub význačných svým vzhledem, biologií a ekologií.
Memoárová literatura s tematikou našeho zahraničního odboje za 2. světové války zažívá po letech nucených zákazů v posledních dvou desetiletích doslova „boom“. Své paměti napsali a vydali generálové i obyčejní vojáci našich zahraničních armád, bojujících ve Francii, Velké Británii, na Středním východě i v SSSR.
O autorovi Iliady a Odysseie nic nevíme, a přesto zůstává jméno Homér ve světové literatuře jedním z nejznámějších a příběhy jeho dvou eposů inspirovaly a stále inspirují nespočetnou řadu literátů a umělců. Odysseia líčí dramatický, deset let trvající návrat jednoho z účastníků dobývání Tróje, ithackého krále Odyssea, domů, na rodný ostrov.
Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.–15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu. Nobelova sympozia jsou sérií vědeckých konferencí na aktuální problémy vědeckého bádání v různých oborech, v tomto případě se zaměřením na problematiku fikčních světů.
Z více než sedmdesáti tisíc dotazů zaslaných e-mailem jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR předkládáme knižní výběr těch nejzajímavějších a stále aktuálních. Některé z nich se staly „dotazem týdne“ a byly v průběhu let 2006–2010 zveřejněny na internetových stránkách jazykové poradny.
Francis Collins byl vedoucím projektu „Lidský genom“, který vedl k přečtení první úplné dědičné informace člověka. Je lékařem a specialistou v molekulární genetice, a je také skvělým organizátorem vědeckého výzkumu a autorem textů popularizujících vědu. Kniha věnovaná personalizované medicíně přichází do ruky čtenářům ve správnou chvíli.
Práce, která je založena na autorčině mnohaletém výzkumu a studiu pramenů, se zabývá historií nejdůležitějším obdobím fenoménu, který byl po druhé světové válce na více než čtyři desetiletí takřka vymazán z obecného povědomí, třebaže ve své době tvořil nedílnou součást kulturního života Prahy a i dějiny českého Národního divadla by bez
Práce Mezi Mnichovem a Prahou: umění 19. století, která je dílem kolektivu autorů vedených Taťánou Petrasovou a Romanem Prahlem, se zabývá jednou z evropských metropolí, které v 19. století formovaly české umění.
Druhý román slavného čínského spisovatele, dramatika a malíře, nositele Nobelovy ceny za literaturu, Gao Xingjiana, začíná na jaře roku 1997, kdy se stárnoucí dramatik vydává do Hongkongu na premiéru své divadelní hry. Blízkost pevninské Číny a termínu návratu této britské kolonie do jejího čínského lůna v něm po letech exilu vyvolává vlnu vzpomínek.
Náměsíčníci je románová trilogie, kterou napsal rakouský spisovatel Hermann Broch, sepsaná v letech 1930–1932. Kniha patří mezi přední díla moderní evropské prózy a představuje první stavební kámen Brochova filozofického pojímání rozpadu hodnot. Autor ji rozčlenil do tří dílů, charakterizovaných podnázvy „romantika“, „anarchie“ a „věcnost“.
Kniha Fikční světy, která jde za strukturalistický úhel pohledu na narativitu, přináší globální teorii fikcionality opřenou o kulturní antropologii. Vychází z filozofické teorie možných světů, kterou spojuje s formalistickými přístupy k literatuře a mytologii. Thomas G.
Karel Löbl se narodil 21. 9. 1925 v Praze, v rodině strojního inženýra. Po druhé světové válce navázal na povolání svého otce a v padesátých a šedesátých letech pracoval ve Státním výzkumném ústavu materiálu. Jeho profesní dráha však nebyla jen drahou technického odborníka, nýbrž i aktivního politika.
První původní česká učebnice klasické řečtiny od roku 1950 je určena především vysokoškolským studentům a je koncipována tak, aby byla přijatelná jak pro klasické filology, tak pro obory nefilologické. Pedagogicky vstřícným způsobem podává ve 33 lekcích systematické výklady veškeré gramatické látky potřebné k četbě klasických textů.
Autorka, paní Zuzana Švabinská, byla dcerou malíře Rudolfa Vejrycha a adoptivní dcerou slavného malíře a grafika Maxe Švabinského.
Jaké jsou etologie a životní strategie příslušníků mužského pohlaví u lidí i v živočišné říši? Jak vlastně fungují mužské society a co je jejich emocionálním tmelem? Nadchází v západní společnosti soumrak tradiční maskulinity a kam se vlastně stáhla či v co se proměnila?
Kniha Hora duše, čínského autora Xingjian Gao (v české přepisu čínštiny Kao Sing-ťien, nar. 1940) z 80. let 20. století, nyní žijícího ve Francii, byla v roce 2000 vyznamenána Nobelovou cenou za literaturu a stala se světovým bestsellerem.
Známý britský vědec James Lovelock se ve své nejnovější knize Mizející tvář Gaii zamýšlí nad tím, jak se lidstvo dokáže vypořádat se změnami, které ho v blízké budoucnosti ohrožují. Kritizuje vědce i politiky, že jejich prognózy klimatických změn i reakcí živých organismů na měnící se prostředí nezohledňují reálný svět.
Kinematografie prošla v poválečném Československu dvěma významnými změnami – nejprve byla v srpnu 1945 jako první průmyslové odvětví zestátněna, poté po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 podřízena ideologickým cílům nového režimu a podrobena sovětizaci.
Přední myslitel islámského klasického věku Abú Hámid al-Ghazálí (1058–1111) ve svém díle Ghazálího výklenek světel originálním způsobem spojil téměř všechny duševní disciplíny své doby. Studoval islámské právo, byl profesorem islámské teologie a soukromě bádal v řecké filosofii. Po své konverzi, jež se stala historickou, nakonec zakotvil v súfismu.
Dvojí svět skrývají Čechy pro každého, lhostejno zda pro svého obyvatele, nebo pro návštěvníka. Jeden, po jehož povrchu skoro pořád chodíme či jezdíme nebo nad nímž se spíše výjimečně vznášíme, jímž (dnes) žijeme, jehož kulisou jsme každodenně provázeni.