Malířské začátky Marka Rothka (1903 Litva – 1970 USA) byly ovlivněny jak figuralisty (Edward Hopper), tak surrealisty, poté co se jeho hlavní představitelé Breton a Ernst začlenili během svého nuceného válečného exilu do okruhu newyorské avantgardy. Vlastní výraz nalézá až po roce 1947 a to v abstraktních kompozicích horizontálních barevných ploch.
Kniha Obrys doby předkládá soubor vybraných textů předního českého architekta a uměleckého teoretika Pavla Janáka (1882-1956), jenž proslul svou rozsáhlou kulturní činností od návrhů kubistických staveb nebo nezaměnitelných kusů porcelánu a nábytku přes svébytné stavby národního stylu, mezi nimiž vyniká především krematorium v Pardubicích, až po vrcholné
Kniha vzpomínek Jimmiho Ernsta (1920 – 1984), syna slavného malíře Maxe Ernsta, líčí život umělecké avantgardy v USA během Druhé světové války a v létech po ní. Jimi Ernst, sám malíř, se ocitl po útěku z Evropy před nacismem v prostředí, které zahrnovalo tehdejší výkvět světové kultury – Breton, Chagall, Duchamp, Kiesler, Leger a mnozí další.
Česko-anglický katalog vyšel u příležitosti retrospektivní výstavy jedné z nejvýraznějších osobností současného českého umění Veroniky Bromové (1962) Království / Kingdoms v Domě u Kamenného zvonu v Praze. Výtvarným médiem autorky je digitálně upravená barevná fotografie.
Obsáhlá obrazová monografie, s bezmála 600 reprodukcemi, vycházející u příležitosti výstavy v Galerii hlavního města Prahy poprvé komplexně seznamuje čtenáře s fenoménem EXPO 58 a to jak s atmosférou této první poválečné světové výstavy v Bruselu, s legendárním úspěchem československého pavilonu a jeho podobou, tak s následným určujícím vlivem výstavy
Art brut – umění v původním (surovém) stavu, tedy umění výtvarně neškolených, medijně inspirovaných tvůrců stojících mimo běžné psychické či sociální normy, je tématem bohatě obrazově vybavené publikace, která přináší dosud největší přehled děl téměř padesáti autorů - mediumiků, solitérů, psychotiků z Čech, Moravy a Slezska.
Všestrannému českému umělci se podařilo v jeho nové komiksové knize zachytit unikátním způsobem na třech stech dvaadvaceti fotografiích dobrodružnou pouť bezstarostného chlapíka Cílka, který vyšel jednoho letního rána navštívit svou přítelkyni poustevnici Lídu. Netušil, že se vrátí, až bude ležet sníh, s bohatými zkušenostmi a spoustou nových přátel.
Foltýnovo dílo můžeme chápat jako encyklopedii evropského moderního malířství, najdeme v něm kapitoly ovlivněné expresionismem, kubismem, surrealismem, věnované abstraktnímu umění či deskriptivnímu realismu. Monografie vycházející u příležitosti jeho retrospektivní výstavy v Moravské galerii v Brně obsahuje vedle odborných textů i soupis díla.
Eva Kmentová (1928 – 1980) patří k největším postavám českého poválečného umění. Byla členkou, stejně jako její muž Olbram Zoubek, legendární tvůrčí skupiny Trasa Za doby komunistických vlád nesměla vystavovat a jediná její větší monografie vyšla jako samizdat.
Výpravná obrazová monografie je prvním důstojným knižním holdem králi českého komiksu. Kája Saudek byl však nejen autorem smělých komiksů, ale také zdatným propagačním grafikem a uměleckým solitérem úspěšně se pohybujícím mezi filmem, užitou grafikou, ilustrační a volnou malířskou tvorbou.
O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv vůči jeho vlastní tvůrčí cestě, v níž Japonci spatřovali řadu jim blízkých rysů.
Dvaadvacet koláží Pavla Holeky (1945) vždy provází autorův krátký básnický text, organicky doplňující to, o čem vypovídají v různých velikostech po celé ploše rozhozená hebrejská písmena a je dotvářející lidské figury, různá zvířata či předměty denní potřeby.
Tato výpravná kniha přináší vůbec první souhrnné zpracování gotického umění v jihozápadních Čechách. Velice bohatá umělecká kultura oblasti povodí Úhlavy a horního toku Otavy dosáhla vrcholu na přelomu 15. a 16.
