Autorem této knihy je polský dominikán působící v Praze, jenž vidí situaci v České republice s jistým odstupem i nadhledem a je schopen představit vztahy mezi církví a státem v České republice z poněkud odlišné perspektivy, než jsme u nás zvyklí. Text pojednává nejprve obecně o modelech těchto vztahů, následně sleduje jejich historii od 17.
Nejprodávanější a nejkomplexnější publikace o Evropské unii v České republice, jejíž první dvě vydání nechybí v žádné z odborných knihoven.
Tato knížka pojednává o vlastenectví. Jen málokteré téma vzbuzuje v české společnosti tolik emocí a sporů, v současné době snad víc než kdykoli předtím. Tváří v tvář výzvám dnešního světa nabyla slova jako vlast a národ, domov a tradice nové a nebývalé ozvučnosti.
V dobovém kontextu proměny epistemologického paradigmatu nám autor představuje dvě významné postavy renesanční skepse, ikonu tzv. politických realistů N. Machiavelliho a představitele křesťanského humanismu D. E. Rotterdamského. Rozumnost, formální logika a ostrá hranice mezi významovými binárními opozicemi prostupuje celým tímto dílem.
Kniha se zaměřuje na prvopočátky tradice středověkých, latinsky a česky psaných herbářů bohemikálního původu. Představuje především první latinský herbář, sestavený známým pražským astronomem, matematikem a lékařem Křišťanem z Prachatic na konci 14. století, a sleduje jeho další, doposud zcela neznámou cestu v pozdější staročeské naučné literatuře.
Druhá přímá volba prezidenta v dějinách České republiky přinesla stejného vítěze jako volba první, byť se od ní v mnohém lišila. První kolo bylo několik měsíců před samotnými volbami jasnou záležitostí s jistým vítězem i kandidátem, který se s ním utká ve druhém kole. Tato očekávání se bez překvapení naplnila.
Hlavním tématem knihy Triumf průměrného člověka je komunismus (socialismus) a liberální demokracie. Autor mezi ně nemíní klást rovnítko, nicméně nelze podle něj přehlédnout, že obě pozice mají ve výkladu světa podobné přístupy, které se projevují obzvlášť v posledních desetiletích.
Bolševické Rusko dvacátých a třicátých let 20. století vábilo mnoho spisovatelů a umělců jako místo, kde proběhla zásadní reforma společností a kultury. Vedle André Gida, Egona E. Kische, Liona Feuchtwangera a Georga Grosze tam vycestoval také známý romanopisec Joseph Roth, autor nesmrtelného Pochodu Radeckého a Kapucínské krypty.
Kniha na základě studia pramenů a v celosvětovém kontextu života církve představuje české liturgické hnutí, jak se formovalo od 19. století, jakými proměnami procházelo i jeho završení v pokoncilní církvi. Pozornost autora se soustředila na průběh liturgické obnovy po II.
Kniha poskytuje ojediněle rozsáhlý vhled do způsobu vytváření a implementace české zahraniční politiky. Autorský tým, složený z badatelů z více společenskovědních disciplín, volně navázal na publikaci z roku 2007 Česká zahraniční politika: Aktéři, struktura, proces.
Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty představuje „fenomén Foglar“ z náboženského hlediska.
Kniha líčí osudy prakticky všech významných členů rodiny Mannových, nejen těch nejznámějších – spisovatelů Thomase a Heinricha – ale i jejich sourozenců, manželek a dětí.
Francie, podobně jako celá Evropa, se v posledních letech mění k nepoznání. Jak máme těmto proměnám rozumět? Jak se v novém světě vyznat a co očekávat?
Autor se táže, jak chápat sociologii v současné „pozdní“ době, přičemž se nepřiklání ani k postmodernímu relativismu, ani k obhajobě vědeckého charakteru sociologie. Volí třetí cestu: na základě filosofické hermeneutiky H.-G. Gadamera se snaží sociologii určit jako humanitní disciplínu.
O tom, že je člověk jakožto biologický druh ohrožen, není pochyb: tři největší hrozby představují zbraně hromadného ničení, znečišťování životního prostředí a demografické vymírání. Ohrožení pro člověka však přichází i z oblasti myšlení. V jakém smyslu?
Kniha kriticky shrnuje dosavadní přístupy k výzkumu organizovaného zločinu, přičemž formuluje nové pojetí založené na reflexivní sociologii Pierra Bourdieua. Tento výzkumný rámec pak aplikuje na prostředí vyhazovačů a advokátů, jejichž povolání je v různých kontextech s organizovaným zločinem spojováno.
Příspěvky ze senátní konference pořádané Centrem pro studium demokracie a kultury. Sborník z konference pořádané Centrem pro studium demokracie a kultury ve spolupráci se Senátem PČR v listopadu 2016, která se věnovala dnes tolik diskutovanému tématu hodnot.
Jednotné hlasování politických stran, vlád a někdy i opozic je v parlamentních demokraciích nutnou podmínkou toho, aby voliči dokázali rozlišit jednotlivé politické síly a jejich odpovědnost. Tato kniha představuje pozoruhodnou časovou dimenzi parlamentního hlasování.
Jak název napovídá, v tomto svazku nenajdeme jen Novou Astreu s příslovečným Seladonem.
Kniha Věřit v dějiny se zabývá historickým vědomím. Hlavní otázka, kterou si François Hartog klade, zní takto: Jaké je vlastně naše dnešní historické vědomí?