Miroslav Horníček – umělec, jehož lze jen těžko charakterizovat jedním slovem, byl zkrátka výjimečný. Jeho nadčasový smysl pro humor, přirozenou noblesu, pronikavý intelekt, pracovitost a vzácné herecké nadání připomíná výpravná publikace, která vychází u příležitosti stého výročí umělcova narození.
„Krutoněžné“ foto-autoportréty Petry Šimkové vznikají jako forma jejího intimního deníku, kdy řečí těla výmluvně zobrazuje své pocity, touhy a předtuchy.
Profesor dějin architektury Christopher Long se v knize svých esejů věnuje zásadním momentům, které měly určující vliv na vývoj tvorby světově uznávaného architekta Adolfa Loose.
Nechte se unést moderní architekturou v melancholické náladě české krajiny v knize Rodinné domy, která přináší výběr z desetileté tvorby studia Stempel & Tesař architekti.
Josef Sudek (1896–1976) je nejčastěji vnímán jako fotograf poetických zátiší, zahrad či krajin. Už méně známo však je, že byl zejména ve třicátých letech také schopným a žádaným zakázkovým reklamním a dokumentárním fotografem.
Geniální básnířka Ono no Komači, žijící v 9.
Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity. Proto nebylo možné pominout vývoj, který K. S. Stanislavskij (1863–1938) dovršuje. Jde o vývoj od výkonu v roli k tvorbě postavy a od představení psaného textu k inscenaci.
V intimně laděné knize fotografií Close Up se Milan Pitlach věnuje tématu, které je mu skutečně více než blízké – fotografování své ženy. „A tak tě fotím, i když vím, že tím nepodám žádný důkaz. Ale fotím tě tak, aby mi nic vzácného neuniklo,“ píše v předmluvě ke knize básník Jaromír Typlt.
Do fotografií Jaromíra Rollerova se promítají krajiny, města, konformní i bohémská místa, budovy, cesty a ulice spolu s rozličnými lidmi a jejich posláním.
Výpravná publikace přináší průřez tvorbou keramičky, sochařky, malířky a pedagožky Jindry Vikové. Jak ale sama říká, kniha není retrospektivním ohlédnutím, spíše se jedná o svého druhu deník emocí, představ a myšlenek, vyjádřených kresbou, koláží, asambláží, sochou nebo reliéfem.
Publikace přináší průřez tvorbou jednoho z nejvýznamějších současných sochařů. Česko-francouzský sochař Vladimír Škoda používá při práci s kovem různé postupy a technologie, zkoumá možnosti interaktivity, magnetismu a polarity.
Z pátého vydání korejského originálu vydaného v roce 2004 přeložil kolektiv překladatelů, v překladu bylo použito citací z Bible, Český ekumenický překlad.
Sigismund Bouška (1867–1942) zůstával mnoho let zcela neprávem stranou hlubšího zájmu badatelů i širší veřejnosti. Splacením tohoto dluhu se stává publikace Petra Bergmanna, který s erudicí osvětluje Bouškovy životní osudy a čtivým způsobem přibližuje mnohovrstevnaté dílo jednoho z vůdčích představitelů Katolické moderny.
Publikace byla vydána u příležitosti výstavy v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze k autorovým osmdesátým narozeninám a představuje průřez jeho celoživotní tvorbou.
Karel Teige ovlivnil českou kulturu v mnoha oblastech a jednoznačně patří k mimořádným osobnostem českého moderního umění. Jeho tvorba je však paradoxně známa a uznávána více v zahraničí než u nás. Kniha Karel Teige – Kapitán avantgardy je dalším příspěvkem k odčinění tohoto dluhu.
Publikace přináší průřez tvorbou jednoho z nejvýznamějších současných sochařů. Česko-francouzský sochař Vladimír Škoda používá při práci s kovem různé postupy a technologie, zkoumá možnosti interaktivity, magnetismu a polarity.
Milan Knížák náleží k tvůrcům, jejichž dílo i postoje fascinují a zároveň znepokojují a provokují svou nesmlouvavou přímočarostí, ojedinělou schopností působit snad ve všech sférách umělecké činnosti a niternou potřebou přesahovat hranice umění. Jeho průlomové dílo bylo již od šedesátých let 20.
