Dlouho očekávaný překlad populární příručky, která se dočkala opakovaného vydání v řadě zemí Evropy, spojuje prostřednictvím konkrétních příkladů teorii obecného managementu s uměleckou praxí.
Monografie, jež vychází u příležitosti padesátých narozenin Kamila Mrvy, představuje rozsáhlé, čtvrt století se vyvíjející dílo. Stavby tohoto úspěšného architekta se objevují především v okolí Beskyd: dokazují, že lze žít v souladu s krajinným rázem a tradicí, a přitom nerezignovat na soudobý životní styl.
Michaela Bartoňová patří k nejprogresivnějším umělcům loutkového divadla. Neustále překvapuje svou kreativitou i experimenty, v posledních letech zejména na poli digitálního loutkového divadla. Hledá nové možnosti vyjádření, využívá širokou škálu moderních technologií a propojuje je s živou kresbou.
V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost.
Kniha Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem mapuje zájem spisovatele Franze Kafky o výtvarné umění a vizuální kulturu jeho doby. Představuje různorodé obrazy, které určovaly Kafkovu každodenní vizuální zkušenost v rodné Praze – heterogenní a mnohojazyčné metropoli.
Petr Vaněček (1959 až 2019) je ztělesněním nezávislého umělce, bytostného solitéra, který žil svobodně a stejně tak tvořil.
Půl století humanisticky laděného fotografování završuje Dana Kyndrová devátou obrazovou publikací. Autorka knih stavěných na způsob příběhů se prosadila soustavným zveřejňováním nadčasových svědectví o rozmanitých stránkách společenské problematiky. Devadesátkami rekapituluje sváteční nálady konce totality i všednodenní pracovní nasazení.
Monografická publikace je věnované jednomu z nejkomplexnějších středoevropských uměleckých environmentů - Rehabilitačnímu oddělení Dr. Dr. českého malíře a vizuálního umělce Zdeňka Berana (1937-2014).
Atmosféru unikátního pralesa Mionší zachytilo na svých snímcích jen nemnoho fotografů. Zcela nezaměnitelně prales ztvárnil ve svých fotografiích – obrazech Josef Sudek. S obdobným výtvarným citem přistoupil k pralesu Mionší ve svých poetických snímcích Roman Burda.
Obsáhlá kniha pojednává o vedené loutce v českém filmu a televizi. O prostředcích výtvarného divadelního a filmového jazyka v oblasti loutkové inscenace, seriálu, filmu s divadelními loutkami, zejména v Československé televizi, České televizi a Krátkém filmu mezi lety 1950–2020.
Kdo to byl Michail Čechov? Jaká byla jeho divadelní metoda? Jaké prvky přenesl do své metody a pedagogiky ze svého původního působení v Moskevském uměleckém divadle a z technik Konstantina Stanislavského? Jakým způsobem tyto techniky upravil a rozšířil při výuce herectví na školách, které vedl v britském Dartingtonu a později v americkém Ridgefieldu?
Fotografická kniha Trpaslík sleduje putování postavy Světlonoše, odehrané Petrem Niklem a zachycené fotografem Ondřejem Szollosem mezi lety 2014 - 2015. Je koncipovaná formou prozaické básně, vizuální jazyk se v ní prolíná s textovými úryvky.
Dílo malířky Jany Kremanové je výjimečné v mnoha ohledech, ačkoli (zatím) nevešlo ve všeobecnou známost. Jednak je to dáno jejím jednoznačným postojem během takzvané normalizace společnosti po srpnových událostech roku 1968, jež ji zcela vyloučila z tehdejšího uměleckého provozu. A jednak také motivickým a významovým zaměřením její tvorby.
Michaela Bartoňová patří k nejprogresivnějším umělcům loutkového divadla. Neustále překvapuje svou kreativitou i experimenty, v posledních letech zejména na poli digitálního loutkového divadla. Hledá nové možnosti vyjádření, využívá širokou škálu moderních technologií a propojuje je s živou kresbou.
Kniha Jiřího Šestáka objevným a poutavým románovým způsobem domýšlí pozoruhodný životní příběh markomanské královny Fritigil, související se zapomenutou kapitolou prehistorie křesťanství na našem území. O této poslední markomanské královně, vládnoucí i na našich územích, se nám bohužel dochovalo velmi málo historických pramenů.
Lucian Bernhard (1883–1972) byl jedním z velkých zakladtelů moderního grafického designu. V kariéře trvající téměř pět desetiletí v Berlíně a New Yorku položil Bernhard základ pro nový jazyk formy a komunikace. Jeho brilantní plakáty, reklamy, návrhy knih a písma vytvořily samotný vzhled dvacátého století a dále.
Šestašedesát vybraných staveb ukazuje, že snad není domu, jenž by si nezasloužil dostat druhou příležitost. Kniha, vůbec první svého druhu, zahrnuje revitalizace, konverze, dostavby přístavby, které se uskutečnily v jednadvacátém století. Staré se potkává s novým, zachraňuje se to, co se zdálo neopravitelné.
Publikace vyšla u příležitosti výstavy v galerii Villa Pellé. Zdena Šafka * 17.
Eva Heyd je profesionální fotografka, novinářka, spisovatelska a kurátorka. Především je však výtvarnice, která pracuje a experimentuje s fotografickým obrazem. Tato kniha představuje reminiscenci její více než čtyřicetileté tvorby, jež zahrnuje klasické fotografie, fotomontáže, koláže i trojrozměrné objekty.
Kniha zachycuje jedinečné setkání Theodora a Jana Pištěka, otce a syna, dvou vynikajících malířů, kteří se představili v roce 2022 na přehlídce Dva světy v pražské Galerii Villa Pellé. Šlo o významnou událost: přes nejužší příbuzenskou vazbu totiž společně nikdy nevystavovali.