Lydie Romanská, básnířka a prozaička, vydala v posledním období několik knižních titulu, z nichž poslední byl román rozkročený nad dvacátým stoletím Slezska Kletba podle Justiny (Pavel Mervart 2020). V její nové knize s názvem Jaké to je… vycházejí dvě kratší prózy.
V druhém svazku publikace Skály a lidé se autor věnuje především lidem, kteří svůj život nějakým způsobem spojili s Adršpašsko-teplickými skalami. Nejprve jsou to ti, kteří ve skalách nalezli zaměstnání.
Kniha Podivuhodný svět keltského křesťanství je završením volné, která se počíná Keltskou církví prvního tisíciletí a její spiritualitou (Brno 2002) a pokračuje Keltským křesťanstvím (Červený Kostelec 2010), a je výsledkem mnoha let studia, cest na Britské ostrovy i po kontinentální Evropě, získávání relevantní literatury i pořizování fotodokumentace.
K pronásledování křesťanů v antice lze přistupovat z různých úhlů. Ten, který zvolil autor knihy, spojuje zajímavým způsobem literární zprávy křesťanských autorů s moderním historickým a archeologickým bádáním, díky němuž bylo nutné některé tradiční představy revidovat.
Kladské pomezí – česko-polský region na rozhraní východních Čech a Dolního Slezska. Bezesporu jedna z nejkrásnějších a nejzajímavějších oblastí střední Evropy. Jan Ježek se ve své knize pokusil slovem i obrazem zachytit a přiblížit kulturní i přírodní krásy tohoto nádherného koutu.
Buddhistická ekonomie je v současnosti již poměrně etablovaný proud ekonomického myšlení, který se na Západě rozvíjí od 60. let minulého století. V tomto výboru autoři textů – akademici i duchovní, laici i mniši – hledají odpovědi na otázky: jak lze skloubit ekonomickou efektivitu s etickými hodnotami?
Katalog výstavy Cesty české vědy představuje dvanáct zastavení nad tématy z dějin přírodních věd v českých zemích. Propojuje konkrétní oblasti a vybrané příběhy přírodovědného poznání, které se v nich odehrávaly. Znázorňuje dvanáct zastavení ve formě kapliček s vnitřní nikou a výtvarně řešeným dioramatem.
Současná epocha staví křesťanskou etiku před velké problémy, jako je rozhodování na začátku a konci lidského života, ochrana životního prostředí nebo pravidla válečných konfliktů. Mají-li se k nim křesťané zodpovědně vyjadřovat, potřebují znát jak věcnou stránku problému, tak vlastní tradici. Předmětem této knihy je to druhé.
Kam patří Bělorusko? Na Západ nebo na Východ? Co ho pojí s jeho nejbližšími sousedy a co ho od nich odlišuje? Existuje něco jako „běloruský světový názor“?
Kniha Polynésie završuje vydání literární pozůstalosti českého překladatele Václava Černého. Svazek Havaj: historie, mýty, poezie vyšel v roce 2019, svazek Maoři: společnost, kultura a jazyk o rok později.
Je řeka Smutná opravdu tak smutná a Hluchý potok úplně hluchý? Jak vzniklo jméno přehrady Šance? A je skutečně Černá Ostravice tmavší než Bílá Ostravice? Jaká je vlastně nejčastější motivace při pojmenovávání vodních toků a vodních ploch?
Včasná pedagogická diagnostika v oblastech, které ovlivňují školní úspěšnost dítěte, je klíčová pro podporu jeho rozvoje. Předkládaná kniha prezentuje výsledky dvouletého šetření zaměřeného na školní připravenost a odklad školní docházky.
Obnova života celého Božího lidu byla hlavním požadavkem 2. vatikánského koncilu, který patří k velkým reformním sněmům univerzální církve. Nedílnou součástí tohoto díla obnovy a reformy církve mělo být zintenzivnění úsilí o proměnu vztahů mezi všemi Kristovými učedníky. Koncil chtěl církev obnovenou a ekumenickou.
Kniha Podoby exilu v židovské literatuře a myšlení se zabývá pojmem exilu na mnoha úrovních – od doslovné po metaforickou. Kombinuje analýzy převážně židovských autorů Střední Evropy dvacátého století, kteří obvykle nebývají spolu spojováni, jako jsou Kafka, Kraus, Levi, Lustig, Wiesel a Frankl.
Gítagóvinda básníka Džajadévy (12. století) je jednou z nejvýznamnějších ukázek klasické sanskrtské kávjové poezie. Lyricko-epická báseň ve dvanácti krátkých zpěvech líčí milostný vztah boha Kršny a pastýřky Rádhy, a představuje tak jedinečné dílo v žánru eroticko-mystické poezie.
Kniha Rusko a slovanský svět: staletí soužití a střetů navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
Ačkoliv jsou čeština, angličtina a němčina jazyky indoevropské a mají některé shodné rysy, každý z nich má svůj specifický gramatický systém. Existence různých koncepcí gramatických kategorií v těchto třech indoevropských jazycích dost často komplikuje proces jejich učení.
V novém čísle naší revue čtenáři naleznou tematický blok „Křesťané v předislámské a raně islámské Arábii“. Chronologická šíře má naznačit, že počátky křesťanství na Arabském poloostrově sahají daleko hlouběji, než se obecně soudí, a místní náboženský kvas procházel bouřlivým vývojem s několika zásadními zvraty.
Zatímco se Evropa v roce 1947 zotavovala z druhé světové války, na jihoasijském subkontinentu dozrávala situace k největšímu konfliktu, jakým tato část světa do té doby prošla. Indie dosáhla svobody, byla však rozdělena na náboženském základu a vznikly dva nové státy, Indie a Pákistán.
Ve druhé sbírce Vojtěcha Vacka Měňagon jsou obsaženy autorovy texty z posledních pěti let. Najdeme zde delší básně-příběhy a básně-dobrodružství, ale také krátké lyrické imprese a hříčky. Vše je propojeno barevným a smyslovým jazykem, a také přináležitostí k jedinému fantastickému univerzu, které se až palčivě podobá tomu našemu.