Autorský kolektiv předkládá monografii k jednomu z nejznámějších Heideggerových pojednání Původ uměleckého díla. V publikaci se jednak v různých perspektivách řeší otázka zařazení tohoto pojednání do Heideggerovy celkové myslitelské cesty.
Tato knížka nás zavede do ekvádorské Amazonie a dalších tří zajímavých destinací – Gruzie, Senegalu a Filipín. Společně poputujeme pouští i pralesem, horami a nížinami, cestou necestou. Bude to putování dobrodružné, místy nebezpečné, chvílemi snad i zábavné, v řadě případů naopak truchlivé a smutné.
Kniha Fragmentární vidění přináší filosofickou úvahu o podmínkách možnosti fotografické reprezentace události vjemu. Hlavním filosofickým průvodcem úvahy je Jacques Derrida, jehož myšlení je pojímáno jako etické memento upozorňující na riziko totalitarismu uvnitř metafyziky, nikoliv jako návrh na jeho překonání.
Kolektivní monografie Michaely Fišerové a Martina Charváta zaměřuje pozornost na problematiku „kyberfotografie“ z hlediska proponovaného současnou mediální filosofií, Foucaultovou genealogií a Derridovou dekonstrukcí. Autoři analyzují změnu dispozitivu, k níž došlo v kontextu nastupujících digitálních technologií v 21. století.
Autoři sympatickým a rozhodně nikoli mentorským způsobem upozorňují na stále nedostatečné znalosti vývoje alkoholismu a jeho osudové nebezpečí při ztráte kontroly.
Tahle kniha by vůbec nevznikla, nebýt lidí, kteří to s námi závislými chtějí ještě zkusit a nezatracují nás. Pomáhají, i když o to mnohdy na začátku ani nestojíme. Každý závislý v léčebně má na zadku otisk boty svého bližního. (doc. MUDr. Jaroslav Skála, nestor české adiktologie a psychoterapie)
Sto příběhů, sto malých dětských patálií. Sto jmen začleněných do důmyslných, nevšedních rýmů. Sto velmi nekonvenčních ilustrací. V milých a vtipných, jindy zas v jízlivých či mírně krutých čtyřverších si přijdou na své nejen děti, ale i ti, pro něž jsou předškolní a školní léta už jen vzpomínkou.
David Hume byl jedním z předních filozofů osmnáctého století, který svými myšlenkami ovlivnil mnoho generací, a jen obtížně nalezneme nějakého studenta filozofie, který by se s jeho dílem nesetkal. Největší interpretační pozornost se však tradičně soustředí na Humova epistemologická témata a kritiku náboženství.
Kniha Moderní Evropan první poloviny 19. století přináší zajímavé poznatky k pronikání prvků modernity do různých oblastí života společnosti v prvních desetiletích „dlouhého“ 19. století. Jednotlivé kapitoly tvoří mozaiku vytvářející smysluplný obraz měnící se Evropy a zejména drobných nepostřehnutelných změn v (sebe)pojímání tehdejšího člověka.
Obecní kroniky patří mezi důležité prameny k regionálním dějinám. Pamětní kniha obce Kačice byla založena počátkem roku 1932 a byla kontinuálně vedena až do konce roku 1939, po kterém následovala třináctiletá proluka. Ve funkci kronikáře po celou sledovanou dobu působil Antonín Petráček, ředitel místní školy.
Práce je věnována dílu Matthäuse Meriana staršího, resp. jeho rytinám, zobrazujícím bojiště třicetileté války v prostoru českých zemí s podrobnějším zaměřením na švédské tažení v Čechách roku 1647.
Předkládaná publikace se zabývá problémem smyslového vnímání z hlediska obecné antropologie. Jelikož vnímání představuje komplexní problém, je i náš přístup komplexní a zahrnuje několik různých hledisek: kognitivní psychologii, neurofyziologii, fenomenologii, sociokulturní antropologii, dějiny idejí či uměleckou sebereflexi.
Studium středověkého a novověkého vojenství, konfliktů a polních opevnění je v několika posledních desetiletích jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů v Čechách. Předkládaná monografie shrnuje převážně novější výzkumy téměř dvou desítek badatelů a je zaměřena na období novověku.
Jak funguje demokracie v Malajsii?
Studium a práce v oboru filosofie je jednou z celoživotních dominant Karla Pexidra. Jeho filosofické myšlenky a přístupy mohly být ovšem veřejně uplatňovány až po roce 1989, kdy odpadla ideologická blokáda ze strany bývalého komunistického režimu. V letech 1993 až 1999 působil autor v oboru filosofie na Západočeské univerzitě v Plzni.
Autor se zabývá problematikou postavení klasické hudby v uplynulých sto letech, konstatuje rapidní úpadek zájmu o tuto hudbu a hledá příčiny, které k popisované situaci vedou nebo vedly.
O slovech začínáme mluvit, když si přestáváme rozumět. Jsou to pro nás nástroje porozumění a sociální interakce. Pomáhají nám vytvářet vztahy k ostatním lidem a dávat jim najevo naše rozhodnutí, třeba když někomu něco slíbíme nebo se představíme. Umožňují nám ale také lhát a podvádět, a následně takové činy odsuzovat.
Předkládaná monografie představuje zajímavou a v českém prostředí originální přehledovou studii, která se velmi podrobně věnuje vývoji a hlavním charakteristikám voleb do Evropského parlamentu.
Kancionál vydaný pro potřeby Evangelické církve augsburského vyznání v České republice. Navazuje nejen na bohaté dědictví hymnologického odkazu Reformace, ale i křesťanské písňové hudby v širokém kontextu. Obsahuje 494 písní a liturgických zpěvů, které pocházejí z doby od středověku až do počátku 21.
Kniha Sémiotické marginálie nabízí čtenáři pohled na několik vybraných témat z oblasti logiky, obecné teorie representace, teorie umění a sociální filosofie, které spojuje společný zájem autorů o teorii znaku v jejích různých tradicích, intepretacích a modifikacích. Kniha se skládá z kapitol exegeticky komentujících vznik sémiotiky v díle C. S.
