Byl vlahý večer a zdálo se, že prales v horkém soumraku zadržuje dech. Šamanka Elianta seděla před vchodem do své chýše a sledovala Sandra, který se k ní blížil. Proč se ten tajemný cizinec, prý filozof, s takovou urputností tajně snaží zničit mír a harmonický život jejího kmene?
Dvě desetiletí po epochálním obratu z podzimu 1989 formuluje chorvatský kulturní kritik a filosof Boris Buden radikální, nelítostnou historickou diagnózu: po pádu komunistických režimů, jimiž neskončila pouze totalitní diktatura a plánované hospodářství, ale jimiž se uzavřela také éra industriální moderny, se odporoučela i samotná budoucnost.
Je mnoho předpovědí a interpretací, které se týkají roku 2012, známého jako Mayský konec času – neustále omílaného všude, od knih po komerční televize –, ale i budoucnosti, která nás čeká. Ale co říkají sami Mayové o oněch proroctvích?
„Současnou celkovou krizi lze chápat jako nasvícení kapitalismu. Nejsou obrysy, které při tom zahlédneme, obrysy zombie?
Díly: - Svět Swannových , 388 stran - Ve stínu kvetoucích dívek, 480 stran - Svět Gurmantových, 600 stran - Sodoma a Gomora, 528 stran - Uvězněná, 412 stran - Uprchlá, 288 stran - Čas znovu nalezený, 424 stran Sedmidílný román Hledání ztraceného času, považovaný za jedno ze základních děl nejen francouzské, ale i světové literatury, vznikal v
„Sen se opotřebuje jen tehdy, když jej nežijeme. Svým snům se musíme věnovat teď a tady. A vychutnávat si je s rozzářenýma očima, jako září oči dětem, když rozbalí dárek, po kterém tak dlouho toužily.
Světově uznávaný teoretik, myslitel a sociální vědec David Harvey, považovaný za jednoho z nejpronikavějších analytiků a kritiků vývoje kapitalismu, se ve své knize Záhada kapitálu zamýšlí nad povahou krizí kapitalistického systému, které tento model společenského uspořádání provázejí od samotného počátku, jakož i nad charakterem systémové krize,
Žijete plným a smysluplým životem? Využíváte zcela svých možností, svého vnitřního potenciálu? Máte jasno v tom, co byste chtěli v životě dokázat? Umíte odpouštět? Žijete tak, abyste mohli umřít štastní? Co po sobě zanecháte, až se odeberete na věčnost? A komu budete chybět – kdo bude plakat, až tady nebudete?
Ve své světoznámé knížce Úterky s Morriem, která byla přeložena do více než dvaceti jazyků a stala se předlohou neméně proslulého filmového zpracování, americký spisovatel Mitch Albom vypráví příběh, který skutečně prožil a který zásadně proměnil jeho životní postoje a pohled na smysl lidské existence tváří v tvář konečnosti lidského bytí.
Ojedinělá publikace Katolická církev a komunismus v Evropě (1917-1989), která je výsledkem mnohaletého historického bádání a opírá se o většinou nepublikované dokumenty, líčí spletitou historii vztahů, často bouřlivých a konfliktních, mezi katolickou církví a evropským komunismem, resp. státy tzv.
Mezinárodní bestseller Rytíř v rezavém brnění je jednou z těch „velkých malých knížek“ oslovujících všechny čtenáře, kteří pátrají po smyslu života, hledají sebe sama, své vlastní já a skutečnou vnitřní svobodu.
Kontrakulturní vnímání společnosti se vrylo tak hluboko do našeho chápání společnosti, že ovlivňuje všechny aspekty společenského a politického života. Joseph Heath a Andrew Potter ve světoznámé knize Kup si svou revoltu!
Nová knížka autora světoznámého bestselleru Mnich, který prodal své ferrari vypráví příběh Jacka Valentina, jehož životní cesta se v mnohém podobá životní pouti každého z nás. Jack se cítil lidsky hluboce nespokojený a nenaplněný, a proto se vydal pátrat po moudrosti, která by mu umožnila žít šťastnější, autentičtější a smysluplnější život.
„Cestovatelství a cestovatele nenávidím, a teď se tu chystám vyprávět o svých vlastních výpravách.“ Těmito slovy začíná nejslavnější a nejčtenější kniha jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století.
Při pohledu na náboženské poměry v Evropě sedmnáctého století by vnímavý pozorovatel našel jen málo oblastí, kde události nabraly tak dramatický spád jako v českých zemích. Jestliže před třicetiletou válkou většina obyvatelstva českých zemí vyznávala nekatolickou víru, o několik desetiletí později patřilo celé království do sféry vlivu Říma.
Strhující historický thriller, který byl přeložen do patnácti jazyků, se odehrává v nedávné minulosti, ale zároveň nás uvádí hluboko do světa pradávné asyrské civilizace.
Ačkoli kniha Ženy, které jedí ve svitu Luny, kterou napsala Anita Johnstonová, pojednává o poruchách příjmu potravy, není zdaleka jen o nich a není určena pouze těm, které se s některou z forem této poruchy potýkají.
Vstoupili jsme do věku nejistoty - hospodářské, sociální a politické. Krize, která propukla v roce 2008, nám připomněla, že neregulovaný kapitalismus je svým největším nepřítelem. Je nevyhnutelné, že se dříve či později stane obětí svých vlastních excesů a bude znovu žádat stát o pomoc.
Stres, deprese a úzkost patří mezi nejrozšířenější neduhy moderní civilizace. Počet lidí trpících psychickými potížemi každoročně narůstá. Věhlasný psychiatr a neurolog David Servan-Schreiber, otec tzv. „medicíny emocí“, ve své knize Uzdravení bez léků a bez lékařů dokládá, že depresi, úzkost a stres lze vyléčit bez psychoterapie a antidepresiv.
Socialismus selhal, kapitalismus krachuje – důkazem toho je probíhající ekonomická krize, která zdaleka ještě neskončila a která už možná nikdy neskončí. Co bude následovat?