Jak nazvat celou sbírku povídek o mém, o naššem (myslím na své spolužžáky, kamarády a kolegy) létání, které v mém případě trvalo třiapadesát let. Svědkem této žživotní etapy je kromě letových zápisníků i svazek lékařských zpráv v Ústavu leteckého zdravotnictví, který je zatím bezkonkurečne nejtlustší v celém archivu.
Kniha Vzpomínky na letecký život a zrcadlo L-13A Blaník je prvním a zřejmě také již posledním dílem autora. Bude mu totiž v době vydání knihy již 76 let a navíc prohlašuje, že jako spisovatel amatér se už do dalšího psaní nepustí. To ani za cenu, že je důchodce a má času dost.
Je normální po padesátém roce věku začít soutěžit v letecké akrobacii?
Tato kniha je doplněním života a provozu stíhacích MiGů-23 v našem vojenském letectvu, ale i doplněním činnosti převážně u 1. stíhacího leteckého pluku „Zvolenského“. Jsem rád, že se materiál kolem stíhacích třiadvacítek díky ochotným kolegům a kamarádům podařilo nashromáždit do této podoby, která v historii našeho letectva od r.
ukázka z knihy :-) Zhruba po roce tuzemských linek přibyly lety zvané speciály. Do Burgasu, Varny a Konstance. Létaly se hlavně odpoledne a v noci a cestovali v nich rekreanti tehdy jediné cestovní kanceláře Čedok. Tyto lety byly provozovány IL 18 – turbovrtulovými letadly.
5. stíhací letecký pluk, dislokovaný na letišti v Líních u Plzně, zanikl po více než čtyřicetileté existenci v listopadu 1991. Jako jeden z mála novodobých leteckých útvarů měl přímé kořeny ve slavných československých perutích, které bojovaly po boku spojeneckých sil v bitvách druhé světové války na západní frontě.
Druhý díl vzpomínek leteckého mechanika Jana Čecha na více i méně kuriózní letadla, i na letadla, která znamenala průlom v letecké dopravě. Kniha připomíná typovou pestrost dopravních letadel 60. a 70. let 20. století — dnes už nahlížíme na tyto stroje jako na raritní, mnoho z nich už na obloze ani neuvidíme.
Kniha Masarykovy vražedkyně se pokouší přinést pohled na dosud historicky nezpracované téma, nejzávažnější kriminalitu žen v meziválečném období. Odtud pochází i název publikace poukazující na vlastní obsah.
Kniha Od Švejka k Terazkymu se věnuje výrazným postavám šesti českých knih s vojenskou tématikou, respektive jejich skutečným předlohám.
Ve stínu několika známých leteckých bitev, k nimž došlo nad naším územím v létě 1944, zůstává rozsáhlá bombardovací operace americké 15. letecké armády ze dne 7. srpna 1944. V jejím průběhu došlo nad Slezskem ke stíhacímu souboji, v němž německá Luftwaffe utrpěla první jednoznačnou porážku.
Každá země má své typické společenské zvyky, moderně zvané reálie, s kterými její obyvatele žijí, a připadají jim samozřejmé. S těmi se návštěvník z ciziny seznámí obvykle brzy.
Dvoudílná kniha přináší přehled všech zahraničních typů kluzáků, větroňů a motorových větroňů, které od roku 1945 nosily značku OK. Krátká historie vývoje větroňů s technickými popisy, technickými údaji a výkresy je doplněna stručnou historií jejich provozu v naší zemi a doprovázena mnohdy unikátními snímky.
Součástí dějin druhé světové války se staly na svou dobu technicky pokročilé zbraňové systémy, vyvíjené inženýry Hitlerovy třetí říše. Dodnes představují publicisticky vděčné téma, a autoři takzvané literatury faktu se často předhánějí v popisech fantastických zbraní, které mohly zvrátit běh dějin, kdyby Němci měli k dobru jenom několik měsíců.
Kniha „Od 313. (čs.) perutě až ke 4. stíhací letce“ vychází u příležitosti řady “jubileí“ s číslovkou 70. – výročí ukončení II. světové války a návratu našich zahraničních leteckých jednotek do vlasti, – výročí zahájení reorganizace zahraničních leteckých jednotek do mírové organizace čs. letectva v rámci obnovené čs. branné moci.
Obsahem knihy je osud nepublikovaná historie zpravodajských výsadků po roce 1945 do vzniku 22. výsadkové průzkumné roty v roce 1957, a následně dalších speciálních jednotek hloubkového průzkumu. Tyto jednotky jsou často považovány jako součást výsadkového vojska.
Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, zpracovali dosud opomíjené historické téma, problematiku vynuceného pobytu sovětských jednotek v Československu a škody, které na našem území za dvě desítky let okupace jejich vojáci napáchali.
Dostává se Vám do rukou druhé rozšířené vydání čtenářsky velice úspěšné publikace „Bojiště Afghánistán“. Jedná se o publikaci z oboru literatury faktu, která poutavou formou podchycuje válečný konflikt z dob sovětské intervence v Afghánistánu.
Jednou jsem si z létání odskočil něco sníst a za plotem jsem potkal jiného kolegu instruktora, který kouřil o přestávce nějakého školení. Létali jsme ten den seznamovací lety a bavilo mne to, protože u těch prvních letů si nějak ty zájemce otypuji.
Před časem autor nesměle umístil na internet článek nazvaný Paměti starého práškaře. Mělo se jednat o vzpomínky na léta strávená při létání nad poli a lesy při letecko-chemickém ošetření rostlin. První článek měl mezi čtenáři velký ohlas, který autora přiměl k napsání dalších pokračování.
