Kniha na pomezí literární historie, dějin filozofie a estetiky je pohledem na vývoj ideálů kultivace člověka od renesance po konec 19. století — věnuje se hlavně jejich promýšlení v literatuře francouzské, s odbočkami k britským, ale též českým autorům.
Pravdu o sobě shrnuje do rázné věty: „Jsem Petra Strá a píšu básně.“ Křehká, ženská, velmi osobitá imaginace. Básně jako „zastřešené ticho“. Na rovu leží sníh, uvnitř je střižna poztrácených a znovunalezných obrazů a dějů, laboratoř se zimními fragmenty… Petra Strá (Strachoňová-Fingerlandová, nar.
Klidná básnická tempa, civilní obraznost, putování po drahách velkoměsta, žilky tajemství srdce. Silné svědectví o narůstání „cizího kontinentu“, který v sobě nakonec skrývá příběh každého z nás. Jonáš Zbořil (nar. 1988) studuje angličtinu a češtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled na společensko -ekonomické změny, kterými prošla Francie během dvacátého století. U Jeana Rouauda je to zejména první polovina dvacátého století a její válečná traumata, ale i přerod Francie z rurální země v moderní industriální společnost.
Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, novela Zloději zelených koní a román Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století.
Novoroční projevy československých a českých prezidentů, prvomájová hesla, texty Rudého práva, publicistika Jaroslava Durycha, Ladislava Jehličky a Karla Čapka, staročeské satiry, beletrie autorů 19. století, regionální noviny z přelomu 19. a 20. století či slovníky argotu.
Kniha je závěrečným (dvoj)svazkem básnického Díla živé legendy a klasika naší poezie Jiřího Kuběny, jímž se uzavírá komplet jeho tvorby, zahrnující uplynulých šest desetiletí (1953—2013).
Máme Romy litovat, nebo se před nimi mít na pozoru? Jak je to s jejich ochotou integrovat se? Potřebujeme „dekádu romské inkluze“, nebo je to ztráta peněz? A kdo vlastně jsou ti Romové?
Začalo to jako pohádka. Jednoho mrazivého zimního dne se ve vinařské vesnici na úpatí Vogéz objeví neznámá dívka. Ujme se jí osamělá vdova. Po její smrti krásná neznámá zase zmizí… Frankfurt uprostřed léta: v městském parku se najdou děsivě zohavená těla dvou mladých mužů. Stopy na místě činu ukazují na ženu.
…neboť v neprobádaných končinách opravdu žijí trollové. A kradou naše děti. Stallo je napínavý román, který lze těžko zařadit do nějakého žánru. Obdivuhodně napsaná kniha o trollech, démonech v nás a o vztazích s našimi dětmi, přírodou a zvířaty. Rok 1977, Národní park Sarek v Laponsku.
Karel Jaromír Erben (1811–1870) se jako většina kulturních osobností českého obrození uplatnil nejen jako slovesný umělec, ale i jako vědec (folklorista, filolog, historik) a jako sběratel a vydavatel lidové slovesnosti (písně, pohádky, obyčeje).
Olomoucký literární historik Erik Gilk (1973) se již delší dobu zabývá autorskou osobností Ladislava Fukse. Po řadě dílčích studií představuje nyní odborné veřejnosti ucelenou monografii pojednávající o Fuksově složitém a nejednoznačně hodnoceném prozaickém díle.
Z díla předního představitele bratrské reformace, biskupa, básníka, překladatele, jazykovědce a hudebního teoretika Jana Blahoslava vydáváme čtyři díla mravoučná a polemická, která spojují erudici s múzičností a rétorickým uměním. Texty jsou opatřeny bohatým poznámkovým aparátem a propracovanými vysvětlivkami.
Sovětské impérium padlo. Lotyšsko je nyní suverénní stát. Ale za oficiální autonomií stojí mocné síly, které jsou těsně propojeny s ruskou mafií. Je zima roku 1991. Tým inspektora Kurta Wallandera řeší nový případ: u švédského pobřeží byly vyplaveny dvě mrtvoly přimrzlé k sobě v hrůzostrašném objetí.
Bestseller deníku The New York Times!
Kdo v téhle zemi nikoho nezabil, nemá žádnou budoucnost... Třicet pět drsných let v podání vypravěče, který se pokaždé objeví na nesprávném místě a dělá špatné věci. Vyprávění o dobrodružstvích jednoho smolaře a desítek dalších postav, se kterými se na své cestě střetává, dohromady tvoří obraz Kolumbie na konci dvacátého století.
Nová kniha autorky úspěšné novely Mrtvý muž. Je letní den, po bouřce, asi v Praze, možná letos nebo napřesrok. Dvě ženy, Lola a Marta, dcera a matka, nesou těžké břemeno, střídavě se navzájem podpírají a pak zase odcházejí každá svou vlastní cestou. Lole je sladkých šestnáct, ale moc sladce si nepřipadá.
Po loňském vybočení (a doufáme, že také osvěžení), kdy naše ročenka přinesla rovnou „sto nejlepších básní“, se navracíme k osvědčeným principům. Arbitrem svazku bude jedna z největších osobností české poezie Ivan Wernisch. Editorsky bude o antologii pečovat opět dáma — kritička a básnířka Wanda Heinrichová.
Kniha Vlak do Výmaru. Paříž – Výmar – a zpět objasňuje situaci ve Francii během druhé světové války, zejména v literárním světě.
Jedné chladné zimní noci se ve Stockholmu objeví mladý muž, jenž kráčí podél železničního mostu. Je silně podchlazený a má těžký zápal plic. Kromě toho v nemocnici vyjde najevo jeden šokující fakt: podle úmrtního listu má být tenhle člověk už sedm let mrtvý.
