Pro předposlední román amerického spisovatele z roku 1980 s podtitulem "Tak trochu milostný román" je důležitá krabička cigaret camelek, v níž se příběh také tak trochu odehrává.
Kurt Vonnegut nebyl jen přední americký prozaik, ale též vyhledávaný a oblíbený veřejný řečník. Výbor z jeho projevů nyní vychází pod názvem No není to krása?
Harold Bloom (*1930) si sérií knih ze 70. let, z nichž nejvýznamnější je právě Úzkost z ovlivnění, vydobyl pozici nejvýraznějšího amerického kritika své generace, dosáhl nejvyšších akademických pozic a trvale se zapsal do obecného kulturního povědomí.
Epos Vilém ze země Slovanů (Wilhelm von Wenden) vznikl v okruhu dvora předposledního přemyslovského krále Václava II., jemuž je i věnován. Původ autora Oldřicha z Etzenbachu (Ulricha von Etzenbach) je nejasný, ve svém díle tvrdí, že pochází ze země lva, což by mohla být některá ze zemí pod vládou přemyslovských králů.
Kniha je zaměřena na regionální historii vzniku a provozu železniční dopravy na Českomoravské vrchovině, resp. v regionech Svitavska, Poličska a Skutečska. Její jednotlivé kapitoly detailně popisují vznik železnice, plány na její vybudování, stavbu technického zázemí (kolejového svršku, nádraží, vleček apod.
Svým posledním románem Zemřít na jaře postavil Ralf Rothmann pomník nezletilým německým vojákům, které Hitler nuceně naverboval v samotném závěru druhé světové války. Kniha je velkolepým obrazem o zmrzačených životech a traumatech mladinkých vojáků, jedinečným románem o otcích a synech, nadšeně přijatým čtenáři i kritiky.
Martelovo veselé i smutné zkoumání fenoménu náboženské víry. Je lepší věřit, anebo nevěřit, a jak se vyhnout neblahým důsledkům obojího?
Hrdinové Trainspottingu se vracejí na místo činu, do Edinburghu: Mark Renton z Amsterdamu, Simon Williamson z Londýna, Frank Begbie z vězení... Leith je příliš malý, než aby na sebe nenarazili. Všichni jsou o pár let starší, ze společné minulosti jako by přetrvaly hlavně křivdy, je lepší mít se před ostatními na pozoru - hlavně před Begbiem.
Na komiksovou knihu Stopa legionáře, která mapuje historii československých legií za první světové války, navazujeme volným pokračováním s podtitulem Osudy. Najdete v ní osudy dvaceti známých legionářů, které jsou vždy popsány ve stručném životopisu a krátkém komiksovém příběhu.
Pokračování slavného fantasy románu Les mytág. Ve středu zbývající části původního lesa leží – Lavondyss – nepřípustný svět, nepopsatelné království, místo divů a hrůzy, smrti i znovuzrození, obydlené fantastickými bytostmi zrozenými z kolektivního lidského nevědomí.
Terapeutické kresby k vymalování pro dospělé i děti. Soubor kreseb určený k arteterapii – a jelikož je jejich ústředním tématem ono tajuplné stvoření zvané kočka, s jistou dávkou nadsázky lze říct, že jde o arteterapii – tedy léčbu výtvarným uměním, kombinovanou s felinoterapií – tedy s léčbou kočkami.
Citlivě a obratně napsaná biografie se věnuje zdánlivě kouzelnému dětství a mládí slavé Jackie, samozřejmě i pohádkovému manželství s bohatým a pohledným senátorem a pozdějším prezidentem, ale vůbec poprvé podrobně zachycuje život Jackie Kennedyové po tragické smrti jejího prvního manžela.
Pravdivý příběh matky a syna, které osud rozdělil, když byly malému Anthonymu tři roky. Neměli o sobě žádné informace, nesměli po sobě pátrat, Anthonymu vzali i jeho jméno. Přesto na sebe nikdy nezapomněli. Anthony (teď už pod jménem Milke) vyrůstá v Americe a trápí se – proč ho maminka opustila? Je špatný?
V monografii předposledního přemyslovského panovníka autor přináší nové pohledy založené na několikaletém studiu pramenů i moderní literatury.
„Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!
Chytrá, zábavná a otevřená příručka pro dospívající slečny zodpoví všechny důležité otázky, které si kladou dívky v pubertě.
Německý spisovatel Hermann Hesse, nositel Nobelovy ceny za literaturu, publikoval v roce 1914 silně autobiografický román Panský dům. Vyrovnával se v něm s vlastní osobní, rodinnou a uměleckou krizí, kterou prožil v době svého manželství s fotografkou Mariou Bernoulli.
Román amerického spisovatele, televizního a fi lmového scenáristy M. A. Larsona začíná jako pohádka O perníkové chaloupce: bezejmenná dívka ztracená v tajemném, temném lese spatří v dálce světlo. Když přijde blíž, zjistí, že je to rozsvícené okénko. Chaloupka ale není z perníku a žije v ní mocná, nestvůrná čarodějnice, která tam vězní mladíka.
Fejetony Tomáše Baldýnského vycházejí ve středečních Lidových novinách dlouhá léta. Po celou dobu v nich vtipný glosátor komentuje nejen dění na svojí domovské filmové scéně, ale také politické kotrmelce a ostatně společenské taškařice všeho druhu.
Devatenáctiletá sprejerka Metro je svědkyní toho, jak jejího přítele Rusta zabijí při sprejování na nádraží hlídači, a tak vezme spravedlnost do vlastních rukou. Druhým vypravěčem je jeden z hlídačů, Jere, jehož pohled čtenáři doplňuje sled událostí. Jere je mladý muž, má ženu a malého syna, právě očekávají narození druhého dítěte.