Dzongsar Jamyang Khyentse, provokující učitel, významný filmař, umělec a spisovatel, je jedním z nejkreativnějších a nejinovativnějších tibetských buddhistických učitelů naší doby. Jeho kniha Co z vás (ne)dělá buddhistu nás vybízí ke zkoumání našich základních předpokladů a vžitých představ.
Lu Wen-fu (1928–2005) a Feng Ťi-cchaj (1942) patří k nejvlivnějším čínským autorům poslední čtvrtiny 20. století. „Zázračný cop“ se odehrává za Boxerského povstání. Dobrodružný příběh plný bojových umění zachycuje Čínu v době zanikajícího císařství a počínající modernizace země.
Ve své první česky vydané knize odhaluje Tulku Urgyen Rinpočhe cestu k osvícení, která spočívá v odkrytí probuzeného stavu, který je v nás již přítomen.
Avatamsaka sútra patří mezi nejvýznamnější texty mahájánového buddhismu. Její filosofické pasáže podávají vizi dokonale harmonického celku vesmíru, jehož každá část je organicky spojena s ostatními.
Výbor z tvorby jedinečného korejského básníka (1807-1863), aristokrata původem, tuláka z vlastní vůle, ozdoby literátských večírků, více však nevěstinců, milovníka alkoholu, žen a scenérií, věčně hladového, svobodného, neklidného, jednoduchého i složitého, jenž se stal mýtem už za svého života.
Výbor středověké arménské poezie, lidových a trubadúrských písní od nejstarších dob po 19. stol. Arménie Pro mnohé z nás stále neznámá země, tak trochu ztracená uprostřed hor jižního Kavkazu, mezi Černým mořem a mořem Kaspickým.
Rozsáhlá studie z přelomu milénia, v níž se autor pokouší syntetizovat ontologická a etická východiska východních filosofií, zejména buddhismu a taoismu, s nesubstančními proudy filosofie západní. Nejde o konzistentní systém, spíše o autorem editovaný (a už nedokončený) soubor pracovních poznámek či volně spojený sled inspirativních úvah.
Indický jógin a duchovní mistr Padampa Sangye přišel do Tibetu poprvé v roce 1091. Pobýval zde deset let, pak dvanáct let cestoval po Číně a poté se navrátil zpět do Země sněhu, kde zůstal až do své smrti. Než v Tingri v roce 1117 zemřel, věnoval tamějšímu lidu jako své poslední učení těchto Sto veršů rad.
Nyanatilokův slovník představuje již po několik desetiletí jednu z nejpopulárnějších učebnic buddhismu na Západě i v Asii, především na Srí Lance. Slovník podává jasná vysvětlení základních buddhistických pojmů v kontextu pálijského kánonu a nauk théravádového buddhismu.
Nové pojetí spirituality aramejského Ježíše v díle známého badatele přináší jedinečný blízkovýchodní pohled na otázky našeho duchovního života a víry.
Obsáhlý výbor z Bondyho básnického díla sestavený předním znalcem a editorem toho díla Martinem Machovcem je rozdělen do čtyř chronologicky uspořádaných oddílů, reprezentujících zhruba čtyři dekády Bondyho tvůrčí práce: 1950-59, 1960-70, 1971-82, 1983-94.
Kniha odkrývá u nás téměř neznámou metodu přirozené komunikace s miminkem týkající se jeho vyměšování. Tato metoda tvoří součást tzv. přirozeného nebo kontaktního rodičovství (z angl. attachment parenting).
Diskuse mezi matematikem a předním odborníkem na teorii chaosu, etnobotanikem a odborníkem na šamanismus, a uznávaným biologem a autorem teorie morfogenetických polí.
Starobylá šamanská tradice bön představuje prvotní zdroj tibetské kultury. Dzogčhen je u nás známý především ve své buddhistické podobě, toto učení však nacházíme i v bönu. Kniha předkládá systematický přehled nauky dzogčhenu v bönistické tradici, založené na jejím základním textu Žang žung njen gjü.
Kniha známého česko-kanadského japanisty a překladatele obsahuje osmnáct studií o moderní japonské společnosti a kultuře, zvláště filmu (Kurosawa, Ozu ad.) a literatuře (Tanizaki, Kawabata, Šiga). Autor se zde mj. zabývá hledáním souvislostí v tvorbě Šigy Naoji a Ludvíka Vaculíka, jakož i vlivem japonské kultury na dílo Julia Zeyera.
Sbírka současného korejského básníka (nar. 1942), jenž se ve své tvorbě snaží harmonicky skloubit modernitu s dálněvýchodní kulturní tradicí, zvláště zenovým buddhismem.
S nakažlivou radostí ze života a neukojitelnou zvědavostí spřádá Yongey Mingyur v knize Radost ze života dohromady principy tibetského buddhismu, neurologických věd a kvantové fyziky způsobem, který navždy proměňuje způsob, jakým chápeme lidskou zkušenost.
I. sv. Filosofického díla obsahuje nové vydání Útěchy z ontologie, autorova základního filosofického textu (1967), v němž poprvé definoval nesubstanční ontologický model jako východisko svých dalších úvah. Útěchu charakterizuje sám autor jako filosofickou detektivku.
V sérii filosofických esejů napsaných v 70. a 80. letech Bondy pokračuje ve filosofické detektivce, kterou začala Útěcha z ontologie. Artificiální bytosti jako smysl existence lidstva; etický nihilismus konečné rychlosti světla; milost a spasení pro ateisty; prázdnota, která je plností všeho.
Autobiografická novela známého izraelského prozaika a žurnalisty (1949), v níž vyrovnává se vztahem k rodičům a s atmosférou dětství prožitého v rozdělené rodině.