Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli „banderovci“ a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná?
ulius Fučík v komunistickém Československu a Albert Leo Schlageter v nacistickém Německu: dva popravení, ze kterých režim učinil mučedníky a na jejichž odkazu vybudoval skutečný kult. Oba byli ve své době oslavováni jako hrdinové, bojovníci proti odvěkému nepříteli a jako jeho oběti.
Vědecky fundovaný životopis významného rakouského malíře Oskara Kokoschky. Autor sleduje jeho životní a uměleckou dráhu od skromných začátků ve Vídni po postavení mezinárodně uznávaného umělce.
V druhé polovině 50. let přišel do Prahy rock'n'roll. Následujících několik desetiletí, maskován termínem big beat (který posléze zmutoval v libozvučnou českou verzi bigbít), významně ovlivňoval kulturní život v metropoli.
Karel Zeman začal natáčet Cestu do pravěku v roce 1953 jako svůj první celovečerní kombinovaný film určený dětskému publiku. Po premiéře v roce 1955 vzbudil velkolepý zájem v Československu i v zahraničí nejen díky novátorskému trikovému zpracování, ale také svou originální kombinací dobrodružného a populárně-naučného žánru.
Odborná kniha německé historičky českého původu Evy Hahnové a německého historika Hanse Henninga Hahna analyzuje „vyhnání Němců“ jako jedno z nejspornějších témat německých moderních dějin. Jeho významnou součást tvořil i poválečný odsun Němců z Československa.
Německý originál knihy byl publikován v roce 2017 v prestižní řadě „rukovětí“ nakladatelství Metzler a je reprezentativním kolektivním dílem současné české i zahraniční germanistiky zabývající se německy psanou literaturou českých zemí.
V létě 1920 se před branami Varšavy odehrála bitva řadící se svým dějinným významem po bok bitev u Marathonu a Waterloo. Přes své osudové důsledky byl příběh o tom, jak Lenin málem otřásl uspořádáním ustaveným Versailleskou mírovou smlouvou a vnesl bolševismus do západní Evropy, víceméně zapomenut.
Tématem 42. ročníku plzeňského sympozia jsou díla, která podstatně změnila domácí politickou, sociální i kulturní situaci, ať už tím, že byla přeložena z jazyku originálu nebo bez přiznání začala být interpretována a popírána jinými díly, ve snaze dosáhnout v české společnosti změny.
Cílem knihy je pochopit proměny české literatury mezi zářím 1938 a květnem 1945 neboli jak ji měnily a formovaly události jako německá okupace, protektorát Čechy a Morava, vypuknutí 2. světové války, proměny situace na frontách až po osvobození Československa.
V knize navazující na úspěšné starší dílo Lepší andělé naší přirozenosti si psycholog, lingvista a vědecký popularizátor Steven Pinker vytyčil ambiciózní cíl: Oživit neprávem zapomínané i zatracované osvícenské ideály rozumu, vědy, humanismu a pokroku, znovu je zformulovat v jazyce a pojmech 21.
Studie Stevena Marcuse se věnuje autorům, čtenářům i samotným textům viktoriánské literatury o sexualitě šířeji a viktoriánské pornografii úžeji, a nabízí tak ohromující a revoluční pohled na podhoubí viktoriánské kultury.
Cliftonka (nebo také „kliftonka“) je pojmenování, které se stalo – podobně jako označení „rodokaps“ – zástupným pro sešitové řady s uzavřeným obsahem a hlavním hrdinou Léonem Cliftonem. Již od svého vzniku byly přitom cliftonky (sešity jinak označené titulem Detektivní novelly) chápány jako četba velmi nízká, proti které by se mělo neustále bojovat.
Autor v rozsáhlém životopise jedné ze stěžejních postav závěru a rozuzlení éry studené války mezi Západem a Východem sleduje Michala Gorbačova od nejútlejšího dětství v zapadlé povolžské vsi.
Kniha Kdy vypukne válka nabízí detailní popis vybraných událostí roku 1938 od ledna do října, které předcházely mnichovskému diktátu. Rozhodnutí, jež tehdy byla přijata, měla dalekosáhlé důsledky.
Studie Garyho B. Cohena „Vzdělání a střední třída v císařském Rakousku 1848–1918“ se zabývá proměnami středoškolského a vysokoškolského vzdělání v neuherské části někdejší habsburské monarchie. Zkoumá jeho sociální, třídní a národnostní pozadí, jakož i postoj rakouských úřadů vůči rostoucímu zájmu veřejnosti.
Největší prozaické dílo Janka Poliće Kamova, román Vysušená kaluž, mělo podobně jako jeho autor značně pohnutý osud. Rukopis byl dokončen v roce 1909, ale cenzura zhatila veškeré pokusy o jeho publikování.
