Rozhovor o hledání kořenů v tradicích a mystice legend rodného kraje a o pokoře k Božímu veškerenstvu s fotografickou esejí o obrazech světa viděných jako mapy nebe i země.
Adam Kašpar (1993) patří k výrazným představitelům nejmladší generace českých malířů. Je absolventem (2018) Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér malířství IV profesora Martina Mainera).
Knížka pro malé i velké, kteří mají rádi advent, tajemný předvánoční čas plný očekávání. Tři děti stavějí s tatínkem po celý prosinec betlém. Každý večer přidají kousek – pastýře, ovečku, hvězdu. O nich pak betlémská Kočka vypráví dětem adventní příběh.
„Když člověk kreslí, dotýká se špičkou tužky jak toho, co vidí, tak svého mozku. Vkresluje si svět do mozku a mozek začíná chápat souvislosti viditelné i ty neviditelné.
Co je architektura a jaká by měla být? Jaké škody na ní napáchala čtyři desetiletí komunismu a jaké modernistická avantgarda? Jak společnost ovlivňuje kvalitu vystavěného prostředí? Co nás odlišuje od západních zemí a proč se u nás nestaví? Jsou naše města v ohrožení? Má architekt společenskou zodpovědnost?
První souhrnná publikace o českém sochaři a restaurátoru Arnoldu Bartůňkovi (1955) představuje jeho formální a umělecký vývoj od 80. let minulého století po současnost, od drobnějších děl komorního charakteru vznikajících v ateliéru až po rozměrnější realizace ve veřejném prostoru.
Vstoupíme-li do imaginárního světa Jaroslava Róny a odhalíme jeho niterné výtvarné sny, pomůže nám to pochopit cíle umělcovy tvorby a dešifrovat široký námětový rejstřík a repertoár motivů jeho díla.
Petr Veselý (1953) je výraznou osobností české malby posledních pěti desetiletí. Na scénu vstupoval v rozporném období vrcholné normalizace, a patří tak do okruhu umělců, kteří se na přelomu 70. a 80. let začali vymezovat vůči dosavadní praxi polooficiálního či přímo neoficiálního umění.
Sbírka Hlasy Jana Polkowského je solitérním, ojedinělým básnickým dílem, které nemá literární obdobu, a přitom – jako žádný kulturní fenomén – nevyrůstá z prázdna. Z formálního hlediska nejde o pouhý poetický svazek, ale o koherentní a tematicky soudržnou básnickou sbírku.
Nejspíš žádné české tištěné médium nevěnovalo v minulosti tolik pozornosti vzrůstajícím imperiálním ambicím putinovského Ruska a dění na Ukrajině jako politicko-kulturní revue Kontexty.
V roce 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Tato cesta, spojená s jeho tehdy největší zahraniční výstavou, byla důležitá nejen pro sochaře samotného, ale zanechala nesmazatelné stopy i v místě návštěvy.
Viktor Kolář st. (1898–1971) byl doposud opomíjenou postavou české fotografie, přestože jeho dílo je nejvýznamnějším vizuálním svědectvím Ostravska od dvacátých do padesátých let 20. století. Díky své nadčasové kvalitě má ale platnost mnohem širší.
Politická situace a stupňující se společenské napětí v meziválečných zemích Rusku a Německu vyhnaly z domovů statisíce lidí a přiměly je hledat útočiště v cizině. Překračování hranic na cestě do bezpečí však bylo spojeno s mnoha obtížemi. Uprchlíky z Ruska zasáhla mimo jiné protiepidemická opatření, která měla zastavit smrtící tyfovou vlnu.
V nepříliš rozsáhlém, čechovovsky laděném románu Podzimní mouchy aneb Žena z dávných dob autorka vykresluje úpadek ruské rodiny, které se ve vřavě revoluce zhroutí svět. Karinovi prchající před bolševiky se uchýlí do Francie a v rodinném sídle ponechají jen věrnou chůvu Taťánu Ivanovnu.
Když se řekne středověká pouť, mnozí si dnes představí takřka fanatický náboženský akt. Taková představa se zakládá na moderních předsudcích o středověkém náboženství, které je dnes běžně spojováno s iracionalitou, manipulací, absencí tolerance a často i násilím. Jak ale ve skutečnosti probíhala středověká pouť?
Středověk je dnes vnímán téměř výhradně jako doba temna a strádání, a obdobně je také umění této doby prezentováno jako úpadkové. Tento pohled je však především výsledkem po staletí se hromadících představ a předsudků, které se pokoušely dobu, kterou ale v žádném případě nelze charakterizovat pouze několika větami, zjednodušeně popsat.
Během okupace Československa odešlo v letech 1938–1945 bojovat za svou vlast do zahraničí mnoho našich občanů. Ve Spojeném království jich během druhé světové války působilo více než deset tisíc.
Knížka pro malé i velké, kteří mají rádi advent, tajemný předvánoční čas plný očekávání. Tři děti stavějí s tatínkem po celý prosinec betlém. Každý večer přidají kousek – pastýře, ovečku, hvězdu. O nich pak betlémská Kočka vypráví dětem adventní příběh.
Středověk je dnes vnímán téměř výhradně jako doba temna a strádání, a obdobně je také umění této doby prezentováno jako úpadkové. Tento pohled je však především výsledkem po staletí se hromadících představ a předsudků, které se pokoušely dobu, kterou ale v žádném případě nelze charakterizovat pouze několika větami, zjednodušeně popsat.
Ať už si o Petru Fialovi myslíte cokoliv, těžko mu můžete vyčíst, že je nečitelný. Je to naopak jeden z mála politiků, u kterého víte, za čím si dlouhodobě stojí, jak uvažuje a co prosazuje. Petr Fiala není mužem momentálních nálad a rozmarů: svou politickou vizi a program má důkladně promyšlené.