Hlavními tématy románu jsou láska a dobrodružství. Úlohu dobrodružství zde ovšem představuje umění. Inteligentní, odvážná a nekonvenční, ale často vnímaná jako „strohá“, studentka Elisabeth přijíždí v roce 1988 do Prahy jako stipendistka. Zde se setká s malířem Janem a zamiluje se do něj, opravdově a bouřlivě. Jan ji ale opustí.
Při příležitosti 50. výročí spisovatelova úmrtí (23. 4. 1908 Hronov–7. 5. 1973 Montclair, USA) vychází v novém přepracovaném vydání Životopisný portrét Egona Hostovského z pera jeho dcery, redaktorky a překladatelky Olgy Hostovské a spoluautorů Václava Sádla a Barbory Svobodové.
Osobnost Louise de Saint-Justa (1767–1794) je ve většině moderních historických, filozofických i politologických spisů hodnocena schematicky, bez přihlédnutí k jeho životu, vzdělání, politickému vývoji a zejména k jeho málo známým či podceňovaným teoretickým spisům.
O vědeckých poznatcích slýcháme každý den, ale co věda je, jakými metodami postupuje při poznávání světa a proč je v tom úspěšná, nevíme dost. Bylo by přitom užitečné, aby toto pochopení bylo základem obecných znalostí každého, kdo se o svět zajímá.
Cena za osvobození Náchoda byla vysoká. 9. května 1945 zde padlo patrně nejvíc sovětských vojáků na jednom místě v ten den v celých Čechách. Tyto události vedly náchodského rodáka Josefa Škvoreckého k napsání románu Zbabělci. Bývalý ředitel muzea v Náchodě Václav Sádlo téma zpracoval již v knize Běloveská tragédie (2006, 2009).
Josef Seliger (1870–1920) byl jednou z nevýznačnějších politických osobností v dějinách českých zemí. Narodil se poblíž Liberce a již záhy se spojil s dělnickým hnutím. České Němce vedl do boje o rovné hlasovací právo a o sociální práva. Po konci první světové války požadoval nejprve právo na sebeurčení Němců v Československu.
Nejen podle starých adresářů a telefonních seznamů sleduje autor, jak měnily ulice jména či které ulice zanikly, kde bývaly pošty, kde čekávaly na zákazníky drožky, omnibusy a tramvaje. Také kde se nacházela a jak se jmenovala všechna olomoucká kasárna.
Sborník, jehož cílem je kritická reflexe posledních tří desetiletí české společnosti z hlediska demokracie, sociální nerovnosti, vztahu k minulosti a k Západu, ekologické udržitelnosti nebo digitalizace. Editory sborníku jsou politolog Petr Drulák a právník Petr Agha. Společně s nimi do knihy přispěli historička umění Milena Bartlová, filozofové M.
Vzpomínkové texty, dopisy a dokumenty o významné podnikatelské rodině, jež z malé dílny v malé hanácké obci Lutín vybudovala světoznámou továrnu na čerpací techniku.
Autor volně navazuje na řadu svých úspěšných publikací o olomoucké historii, zejména na knihu Olomoucké vycházky. Tentokrát se budeme procházet kolem tzv.
Autorovo juvenilní dílo vychází po šedesáti letech od svého vzniku. Sled sarkastických, až absurdních příběhů ze školních lavic jisté osmiletky na konci 50. let minulého století. Autorská ediční poznámka přiznává inspiraci díly Marka Twaina, Jaroslava Haška nebo Karla Poláčka.
Knihou z roku 1938 se demokratičtí sudetští Němci jednoznačně hlásí k Československé republice a zejména k jejímu prvnímu prezidentovi. Josef Hofbauer, přesvědčený sociální demokrat, v díle popisuje Masarykův život a jeho působení a vykresluje republiku, která nabízela občanům německé národnosti stejné možnosti jako Čechoslovákům.
Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie. D. Havlíček působil v roce 1968 jako vedoucí úseku tisku, rozhlasu a televize ÚV KSČ.
Zdaleka ne všechny velkolepé plány rozmachu města po zrušení pevnosti se uskutečnily.
Přelom 20. a 21. století znamenal pro Olomouc i přelom v literatuře o historii města. Knihy Vzpomínky na starou Olomouc a na ni volně navazující Paměť olomouckých předměstí dokázaly, že o minulosti lze psát hluboce zasvěceně a přitom srozumitelně a čtivě.
První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují. Tvrdí, že socialismus bez demokracie ani demokracie bez socialismu nemohou nastolit rovnováhu v občanské společnosti.
Život současných židovských společenství ve fotografiích se slovním doprovodem judaisty Daniela Soukupa. Významný fotograf Jindřich Štreit na obálku knihy napsal: „Jestliže jdeme koncepčně, cílevědomě a s jasnou představou za svým snem, dokážeme neuvěřitelné. Pro Jindřicha takovou vysněnou metou bylo vydání knihy...
Soubor fejetonů otištěných v Listech v letech 2005–2015. Původní texty ovšem autor doplňuje a rozvíjí Memorandech, v jakýchsi vysvětlivkách budoucím generacím, jež rozsahem někdy přesahují původní text.
František Novotný (1886–1961) se rozhodl předat svým dětem zprávu o době, v níž žil.