Dne 3. května 2010 uplynulo padesát let od vzniku Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí je příležitostí k hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství a k supranacionálnímu modelu evropské integrace.
Členské státy EU budou muset podle směrnice Evropské unie do roku 2018 zajistit, aby nové a nově významně rekonstruované budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s tzv. téměř nulovou spotřebou energie. Do roku 2020 mají tuto podmínku splňovat dokonce úplně všechny nové budovy, včetně soukromých.
Spor o tzv. občanskou společnost provází českou demokracii již více než dvacet let. Veřejnost, která se příliš nezajímá o politickou filozofii, pod tímto pojmem obvykle rozumí sebe sama. "Občanská společnost" však není "společností občanů" a nemá nic společného s klasickým liberálním konceptem občanství.
11. září 2001 byly v New Yorku a Washingtonu spáchány největší teroristické útoky v dějinách lidstva. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tuto významnou historickou událost, která již natrvalo zůstane v učebnicích dějepisu, novým sborníkem. V části A přinášíme texty ze semináře "11. září 2001 – deset let poté", který proběhl 8. září 2011.
Sto let od narození Ronalda Reagana je výročím, na které by se nemělo zapomenout. Neudělal to ani CEP. Reaganovo osmileté prezidentství zásadním způsobem ovlivnilo celá 80. léta.
Osmdesát let od smrti Viktora Dyka - českého básníka, pravicového politika, poslance a později senátora za československou národní demokracii - je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Politickou práci nechápal Dyk jako pouhý prostředek sebeprezentace, ale jako úkol, jako poslání ve službě nadosobnímu národnímu ideálu.
Tři sta let od narození jednoho z nejslavnějších britských filozofů – Davida Huma – je výročím, které jsme i v CEPu nechtěli nechat zapadnout. Část A přináší texty ze semináře "David Hume – 300 let od narození" z 28. dubna 2011. Profesor Vysoké školy ekonomické Robert Holman představuje Davida Huma jako ekonoma.
Karel Kramář, od jehož narození uplynulo v prosinci roku 2010 sto padesát let, byl pozoruhodnou osobností české pravice doby pozdní monarchie a celé první republiky. Proslavil se jako první československý premiér a jako dlouholetý poslanec rakouské Říšské rady, českého zemského sněmu a československého Národního shromáždění.
Evropská unie se v posledních letech dostala do zcela nové fáze svého vývoje a její problémy jsou viditelné snad každému, kdo se nad tím aspoň trochu zamýšlí. Centrum pro ekonomiku a politiku vstupuje do této debaty sborníkem textů, který se pokouší problém strukturovat a diskutovat kritickým způsobem. Určitě není žádnou apotézou EU.
Does statistically significant global warming exist? If so, is it a natural phenomenon, or has it been caused by man? If we were to take the decision to prevent it from occurring, is there anything we can do about it? Are we to be worried about a possible slight temperature increase?
175 let od smrti Thomase Malthuse je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Ačkoli Malthusův teoretický přínos do klasické politické ekonomie není tak významný jako přínos Adama Smithe nebo Davida Ricarda, jeho jméno je široké veřejnosti známější, a to zejména díky jeho populační teorii.
Světová ekonomická recese vyhrotila vážné vnitřní problémy eurozóny a odhalila její vnitřní nedostatky, způsobené přílišnou heterogenitou tohoto svazku odlišně se vyvíjejících ekonomik. Vrcholní představitelé EU a eurozóny horečně hledají cesty, jak vybřednout z krizové situace, jak zabránit rozpadu měnové unie a jak zamezit dluhovým krizím do budoucna.
Padesát let od smrti francouzského spisovatele Alberta Camuse je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout. Zachycení absurdity lidské existence Camusem je mistrovské. Camus se stal hlavním představitelem francouzského existencialismu, i když sám se k němu příliš nehlásil.
Evropské integraci a evropské měnové unii se ekonomové CEPu (poněkud neobvyklý termín "ekonomové CEPu" je snad trochu ambiciózní, ale v každém případě zcela volná a nezávazná "škatulka" pro ekonomy, kteří s CEPem tak či onak spolupracují a jejichž texty jsme v minulosti nejednou publikovali) věnují už delší dobu.
Málokterá událost moderních evropských dějin vzbuzuje i po devadesáti letech tolik emocí jako mírové smlouvy z Paříže z let 1919-20.
Když se přijímal zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, leckteří z nás jsme věděli, že nepřinese nic dobrého a byli jsme proti. Čas ukázal, že jsme měli pravdu. Masivní státní podpora obnovitelných zdrojů vyústila do obrovských problémů, které se letos vyhrotily kvůli jednomu z tzv.
Plynová krize z počátku letošního roku ukázala mimořádný význam energetiky pro fungování ekonomiky. Proto téma energetická politika. I když Rusko a Ukrajina uzavřely dohodu o obnovení dodávek plynu do Evropy, evropské země přemýšlejí, jak své zdroje plynu diverzifikovat.
Situace, kdy zemědělské plodiny nejsou využívány k výrobě potravin, nýbrž k přimíchávání bioložek do pohonných hmot, vypadá jako z jiné planety. Bohužel nejde o fikci, nýbrž reálnou skutečnost. Tato praxe vyplývá ze směrnice Evropské unie, ale praktikují ji i Spojené státy a další západní země.
Přestože hospodářská a finanční krize ve světě pomalu odeznívá, v Bruselu vrcholí příprava nové mohutné regulace finančních trhů, která má krizi údajně léčit nebo ji v budoucnu předejít. Zpoždění v politickém rozhodování je příznačné. Finanční krize se opět stala záminkou pro oklešťování ekonomických svobod.
Lisabonská smlouva vstoupila v platnost. Je údajným všelékem na demokratický deficit, na lepší fungování EU a její rozšíření.