Publikace informačního charakteru Židé na Zbraslavi si všímá příběhů spojených se Zbraslaví a přináší mnohdy detailní údaje o nacisty zavražděných spoluobčanech. Vznikla při instalaci pamětní desky věnované sto sedmnácti obětem šoa ze Zbraslavi a Lipenců jako její doplněk či rozšíření.
Dekáda naděje je souborem studií o české próze 60. let. Navazuje na analýzy předchozích dekád dvacátého století, jež byly námětem Všetičkových úspěšných knih Kroky Kalliopé, Tektonika textu, Možnosti Meleté, Energie Ephialta a dalších. František Všetička (*1932) je naším v podstatě jediným kompozitologem.
Dopisy z Králova archivu vypovídají nejen o surrealismu šedesátých let, ale také o přátelství dvou pozoruhodných mužů. U Šebka ještě víc než u Krále splývá příběh, který svému okolí předváděl, s dílem. Šebkův život je učebnicovým příkladem básnického odkazu, jejž jeho autor zaplatil permanentním sebeničením a pravděpodobně i předčasnou smrtí.
Dílo literárního kritika a esejisty katolické orientace, prozaika, překladatele z francouzštiny a němčiny Rudolfa Černého (19051979) bylo původně rozptýleno především v periodikách, do nichž přispíval (Tvar, Akord, Listy pro umění a kritiku, Almanach Kmene, Rozhledy, Lidová demokracie, Vyšehrad).
Zemitý povídkový soubor, jehož uspořádání se věnoval Pavel Šmíd (*1952) v čase bilancování životní etapy, je složený ze starších i nových textů.
Rozsáhlý román Nezastavitelný den (760 stran), filosoficko-erotická groteska z filmově-sportovního prostředí, vypráví příběh navrátilce z polovičatého exilu, nepříběh z rozhraní dvou epoch a prostorů, domovského zde — a důvěrně blízkého, věčně vysnívaného jinde.
Román Ospravedlnění je ze všech děl Eugena Lišky nejsložitější a umělecky nejzajímavější. Pět hlavních dějových pásem obsahuje navzájem se prolínající příběhy od doby pobělohorské do 70. let 20. století. Pásma jsou rámována pohřbem babičky hlavní hrdinky Anny Polidarové-Rosové ze začátku 70. let 20. století.
První oddíl knihy se zabývá prezentací Čapkova díla v učebních textech pro střední školy v období 19182018 ve vztahu k literárněvědné recepci a proměňujícímu se kurikulárnímu kontextu. Zvláštní pozornost je věnována Čapkovým románům (především Krakatitu, tzv. noetické trilogii a Válce s Mloky), autorským komentářům a dramatu R.U.R.
Energie Ephialta, publikace o padesátých letech dvacátého století tedy o nejkontroverznější fázi ve vývoji české literatury je zaměřená na prózu, již autor pojal úhrnně. Tj. k domácí produkci přiřadil samizdatovou tvorbu a díla vycházející v zahraničí. Záměrně zde zúžil interpretační přístup.
Josef Straka doposud proslul především svými básněmi a kratšími básnivými prózami, z nichž prosakuje jemná melancholie, syrové existenciální klima, osamělé ohledávání světa v pohybu, za chůze, během cest a pobytů v cizích městech a cizích zemích.
Kniha přináší kompletní Dvořákovu kritickou, esejistickou a publicistickou tvorbu od mladistvých počátků (časopis Svítání), do doby těsně poválečné (časopis Vyšehrad).
Již druhá Kombercova monografická studie (předtím Filip Komberec: Petr Pazdera Payne / literární studie, Cherm 2012) klade důraz na možnosti, jak interpretovat Rejchrtovu lyriku a její tvůrčí principy.
Rio Preisner navazuje na snahu evropských vzdělanců 19.?
Strakova poetika rezonuje s prostory, které jako by byly přímo symboly míjení a pomíjivosti: hotelové pokoje, kavárny, noční bary, nádraží, vlaková nástupiště.
Nová Paynova kniha zaujme dvěma vlastnostmi, které v české próze nejsou běžné: suverenitou výrazu a pak neobyčejnou pestrostí jednotlivých povídek. Jsou v ní přítomny další klady– například autorova vzdělanost, schopnost pracovat s biblickými tématy, smysl pro osudovost, vynikající pozorovatelský talent atd.
Výbor z díla literárního kritika, historika a od roku 1951 exulanta Jana Strakoše je první jeho knihou vydanou u nás po roce 1948. (V letech 1929, 1939 a 1948 vydal knihy: Počátky obrozenského historismu, Bohuslav Balbín a Dějiny politických ideologií). Editor L. Soldán do svazku shrnul literárně-historické a literárně-kritické studie a články napsané do roku 1948.
Slovník samozřejmých slov esejisty a vydavatele kulturních periodik (mj. autorského internetového časopisu Možnost; www.moznost.wz.cz) Josefa Štogra se zabývá řečí a jazykem. Samozřejmá slova autor nehodnotí, spíš se věnuje jejich očistě.