Hlavním motivem knihy je popis formování a bojového nasazení praporu Stráže obrany státu Rychnov n. Kněž. Publikace ale současně přináší celkový obraz obranných opatření i následných dramatických událostí, které se odehrály v Orlických horách v letech 1936 až 1939.
V knize jsou podrobně popsány přípravy k obraně prováděné na Berounsku v letech 1936 až 1938, mobilizační obsazení vybudované pevnostní linie i následná odbojová činnost hrdinů, kteří se nehodlali smířit s německou okupací. Velký prostor je věnován detailnímu popisu událostí po přijetí podmínek mnichovského diktátu, kdy čs.
Ludvík Krejčí byl jedním z nejúspěšnějších legionářských velitelů; jeho jméno však zůstává spojeno především s přípravou obrany ČSR proti rozpínavosti nacistického Německa, která vyvrcholila na podzim 1938 úspěšně provedenou mobilizací. Hlavní velitel čs.
V publikaci najde čtenář vůbec první souhrnné zpracování dramatických událostí z podzimu 1938 na šumavské hranici od Železné Rudy po Vyšší Brod. V první části jsou podrobně zmapovány přípravy na zajištění hranice v letech 1936–1938, tj.
Málokterý z návštěvníků našeho nejvyššího pohoří má povědomí o tom, že zde bylo v roce 1938 během pěti měsíců vybudováno 53 km dlouhé pevnostní pásmo, zahrnující důmyslný překážkový systém doplněný množstvím polních i permanentních bojových objektů, a že k obraně kronošských hřebenů i průsmyků bylo v září 1938 soustředěno přes 11 tisíc
Ve druhé části třídílné publikace „Jednotka určení SOS“ jsou shromážděny vzpomínky a hlášení přibližující události u praporů Stráže obrany státu na jižní Moravě, ve Slezsku a na Slovensku.
Dvousvazková publikace je věnována problematice bezpečnostní složky zformované v ČSR v předvečer druhé světové války. Prapory Stráže obrany státu měly zamezit nenadálému vpádu nepřítele do Československa a svou krátkodobou, ale úpornou obranou měly umožnit mobilizaci a nástup čsl. armády.