Životní příběh Ireny/Davida, který potkal ve špatný čas špatné lidi a následky si ponese po zbytek svého života. David žije jako muž již mnoho let. Brzy po změně pohlaví zjistil, že udělal fatální chybu.
Autor knihy PhDr. Jan Mervalt, narozen 1946 v Hradci Králové, ale odmala vyrůstal ve Slatiňanech. V roce 1968 absolvoval Filozofickou fakultu brněnské univerzity, jeho obory byly historie, český jazyk a literatura a filmová věda. Po dráze učitele nastoupil do Čs.
Tato kniha vyšla poprvé v USA v roce 1975 a nyní, téměř po padesáti letech vychází poprvé v Evropě, a to v České republice. Pojednává o osudu dvacetiletého amerického muže Alexandra Dolguna, neprávem obviněného ze špionáže. Tento skutečný příběh se odehrává ve třícátých letech minulého století, kdy Dolgun přijíždí se svým otcem do Sovětského svazu.
Jedno z prvních literárních děl vyprávějících o stalinských represích v SSSR a o krutých podmínkách v gulazích na Sibiři. Poprvé kniha vyšla v Miláně v r. 1967, v SSSR byla Strmá cesta poprvé publikována od roku 1988 do roku 1989 v časopis Daugava (Riga), předtím byla distribuována v samizdatu.
Pavel Tunák píše v úvodu své knihy: Žil jsem v zemi, odkud se nevraceli ani mrtví ani živí.
První české vydání knihy vzpomínek francouzského katolického kněze Jeana Nicolase, který strávil osm let v sovětském gulagu. V knize líčí své zatčení a odvlečení z Oděsy a strastiplnou cestu až do Vorkuty, která trvala několik měsíců a byla dlouhá přes 10 tisíc kilometrů. Ani po propuštění z gulagu se páter Nicolas nemohl vrátit hned do své vlasti.
Považoval jsem za svou povinnost napsat těch pár vzpomínek, aby i další generace viděly, jak jsme žili, v co jsme doufali a věřili. ...Kde se jen naši lidi naučili těm krutostem?
Jak poznáme dobrou učebnici?
První i druhé vydání této velmi osobní zpovědi si autor vydal sám na vlastní náklady, pro sebe, svoji rodinu a přátele. Nyní po sedmi letech vychází již třetí oficiální vydání, které je určeno nejen pro širokou čtenářskou obec, ale též pro lidi závislé na démonu alkoholu.
V této knize sestoupíme ke kořenům starého selského rodu Mašínů. V neděli 7. září 1947 se v malé obci Lošany nedaleko Kolína uskutečnila velká slavnost, odhalení památníku, místního rodáka, generála in memoriam Josefa Mašína, účastníka prvního a druhého odboje, který byl zastřelen 30. června 1942 nacisty na Kobyliské střelnici.
Je to již naše šestá kniha, která představuje životní vzpomínky v sovětských žalářích a táborech nucených prací. Zajisté vás budou zajímat okolnosti, za jakých se doktor práv František Polák dostal do Sovětského svazu, jmenovitě do jeho táborů.
Kniha vzpomínek Zdeňky Mašínové a jejího manžela doc. Rudolfa Martina podává dvojí svědectví: o osudech členů jedné rodiny a o době, ve které se tyto osudy odehrávaly. Vedle vlastního nelehkého života zachytila životní příběh své matky Zdeňky Mašínové, babičky Emmy Novákové a strýce kpt.
Na zač. 90 let se vypravil novinář Jaromír Štětina s dalšími dobrodruhy po stopách pracovních táborů a zbylých gulagů na Dálném východě na Kolymu. Co vše zažili, viděli a slyšeli napsali do této útlé knížečky. Rozhovory s lidmi, kteří přežili 10, 15 nebo i 20 let v gulagu a pak byli nuceni žít ve vyhnanství zde za severním polárním kruhem.
Zmicer Daškievič je nové zářící jméno v současné běloruské literatuře. Je to nejen běloruský básník a prozaik, ale hlavně společensko-politický aktivista, který v roce 2010 byl z jedním z kandidátů na prezidenta. V den prezidentských voleb 19.12.
Předlohou pro titul Pět komínů: Příběh z Auschwitz; byla kniha Olgy Lengyelové Vzpomínky z jiného světa - Paříž 1946. Autorka byla maďarskou Židovkou, jež byla v květnu 1944 společně se svojí rodinou, tj. rodiči, manželem a dvěma syny, deportována do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau.
