V ospalém americkém městečku se schází skupinka starých, seriózních pánů. Říkají si Klub gentlemanů, na svá setkání chodí zásadně ve smokingu a vyprávějí si historky. Některé jsou pravdivé a jiné smyšlené, v poslední době jsou však čím dál strašidelnější.
Chladná ruka v mojí dlani vyšla v originále poprvé v roce 1975 a patří k Aickmanovým nejlepším sbírkám povídek. Mezi jejími osmi příběhy je zahrnuta i povídka „Stránky z deníku mladé dívky“, která získala cenu World Fantasy Award.
Každý si oslavu čtvrtstoletí uspořádal podle svých představ, tak proč by si Nika nemohla svůj narozeninový den užít po svém?
Hluboko v lesích stojí jedno dávno zapomenuté sídlo. Navzdory bezvětří se v oknech vzdouvají závěsy a v temných, stinných místnostech se ukrývá děsivé tajemství, které bylo celé dvě desetiletí bedlivě střeženo a úzkostlivě drženo pod zámkem.
Cassie Andrewsová pracuje v knihkupectví v New Yorku a žije nenápadným, obyčejným životem. Až do dne, kdy jeden z jejích oblíbených zákazníků – osamělý, ale okouzlující starý pán – v její blízkosti zemře a zanechá jí dar. Je to kniha – neobyčejná kniha, plná podivných textů a záhadných kreseb.
Christa se snaží vzpamatovat z traumatu, které před dvěma lety rozmetalo její spokojený život na kousky, a zdá se, že je na nejlepší cestě k uzdravení. Našla si báječného přítele a nyní vedle něj sedí v autobuse a spolu s dalšími výletníky míří hluboko do hor, kde mají strávit čtrnáct dní v luxusním hotelu.
Hawkins je jedno z mnoha idylických městeček v Indianě. Čisté, pěkné, spořádané. Jediný, kdo to tu nemá rád, je Eddie Munson. Hawkinskou střední školu ale naštěstí dokončí už za pár měsíců a tu chvíli to tady ještě nějak přežije – má přece svůj Klub pekelného ohně a svou metalovou kapelu.
Sbírka obsahuje výběr ze znepokojivých a děsivých povídek amerického spisovatele Edgara Allana Poea, který v první polovině devatenáctého století položil základní kameny žánrů horor, detektivního románu a science-fiction.
Upíři neexistují. To ví každý. Proto je značně nemilé, když se různě po Manchesteru najednou začnou objevovat… Nikdo z toho nemá radost. Ani Zakladatelé, tajná organizace, kterou měli upíři coby alegorie původně reprezentovat, ani Kmen, lidé obdaření magickými schopnostmi, kteří si chtějí jen nerušeně žít vlastní život.
Jak bude vypadat svět sto let od slavné Orwellovy dystopické vize? Ovládne nás umělá inteligence? Osídlíme Měsíc? Budeme živořit na úrovni doby kamenné? Najdeme recept na nesmrtelnost? Semele nás nájezd barbarů? Zachvátí nás neomarxistická totalita? Jakým způsobem budeme provozovat sex?
Vydejte se na procházku po Královských zahradách!
Kde je světlo, tam je naděje. Hrdinům příběhu se konečně podařilo uniknout z Woodhavenu, kde na konci předchozího dílu přišli za dramatických okolností o Mikeyho. Přeživší teď svádí souboj s časem, aby stihli dopravit Miu do Města světla předtím, než začne rodit. Cestou potkávají někdejšího obyvatele Města.
Nikdy ji nenechá jít… Keira, najatá jako nová hrobnice blightského hřbitova, žije neustále obklopená mrtvými. Pozorují ji v mlze. Bezhlesně na ni volají. Zoufale čekají na pomoc, aby mohli konečně klidně odejít do posmrtného života – a neslyší je nikdo jiný než ona. Všichni neklidní duchové však netouží po spáse.
Ošetřovatelce Alici se v noci zdá zvláštní sen, v němž ji osoba, kterou nikdy dřív nespatřila, nabádá k tomu, aby předala důležitý vzkaz panu Gaspardovi, o jehož zdraví a dům pečuje.
Chata byla pro Isherwooda Williamse vždy zvláštním místem, útočištěm před požadavky společnosti. Jednoho dne ho však při túře uštknul chřestýš a samota, po které tolik toužil, nabyla hrozivého významu. Několik dní byl nemocný a blouznil. V jednu chvíli se probudil a zjistil, že na něj ze dveří chaty hledí dva cizí lidé.
Panovalo pekelné léto a vzduch páchl po hořících dětech… Touto „jednou z nejchytlavějších prvních vět v současné literatuře“ (dle deníku The Atlanta Journal-Constitution) Robert McCammon otevírá mistrovské vizionářské dílo o přežití, spáse a ohromujících proměnách, jaké dovede způsobit láska.
Píší se osmdesátá léta dvacátého století. Collete LeSangeová žije poblíž amerického městečka Millstream Hollow a ve svém domě vede francouzskou školičku, elitní předškolní zařízení.
Nad jedním malým městečkem s vysokou kriminalitou se rozkládá tajemný Černěhvozd, hluboký les plný pokřivených můřích stromů, v němž stojí rodové sídlo proslulého pokolení psychiatrů. A právě tam, do černěhvozdného domova svých předků, odjel jednoho loňského víkendu úspěšný romanopisec Ben Bookman dopsat svůj poslední horor nazvaný Strašák.
Panovalo pekelné léto a vzduch páchl po hořících dětech… Touto „jednou z nejchytlavějších prvních vět v současné literatuře“ (dle deníku The Atlanta Journal-Constitution) Robert McCammon otevírá mistrovské vizionářské dílo o přežití, spáse a ohromujících proměnách, jaké dovede způsobit láska.
