Multietnický prostor meziválečného Československa představuje specifický kulturní fenomén. Výstava Nové realismy v Galerii hlavního města Prahy doplnila poznání meziválečné výtvarné kultury a umění o nový pohled a nabídla nedávno uceleně zmapovaný soubor výtvarného umění a fotografie z období let 1918 až 1945.
Galerie hlavního města Prahy pečuje o nejvýznamnější pomníky, sochy a sousoší v Praze. Většina historických soch či pomníků jsou kulturní nemovité památky a k jejich údržbě, konzervaci či restaurování se musí přistupovat citlivě s ohledem na jejich památkovou hodnotu.
Film je „forma, která myslí,“ poznamenal již režisér Jean-Luc Godard. Skladba obrazů a zvuků dokáže formulovat určité ideje, ale také reflektovat materiální, formální a narativní prvky, jež filmové médium utvářejí. Přežívá však myšlení filmem i v době digitální a postfilmové?
„Je tu drak. A je tu ryba. Existují vedle sebe. Jeden pořád dokola požírá svůj ocas a druhá plave dopředu. Není úplně jasné, kde jeden z nich začíná a druhá pokračuje. Je ale jasné, že tančí…” Autorská kniha Drak a ryba je součástí multimediální trilogie určené v rámci současného umění nezvykle především teenagerům.
„Obrazy jsou jména toho, co nedokážeme pojmenovat,“ říká Miroslav Petříček, filosof, pedagog a překladatel, který se zabývá reflexí vizuálního umění už několik desetiletí. Své postřehy shrnul mimo jiné v knize Myšlení obrazem.
Název publikace Sochař a architekt. Korespondence Františka Bílka s Josefem Fantou parafrázuje titul vydaný roku 1948, uveřejňující tehdy korespondenci Bílka s básníkem Juliem Zeyerem. Právě prostřednictvím Zeyera a Zdenky Braunerové se mladý Bílek seznámil též s architektem Josefem Fantou (1856–1954).
Monografie, do které přispělo deset domácích i zahraničních autorů, odborníků v oblastech dějin umění a historie, se zabývá různými aspekty uměleckého i politického života chorvatského sochaře Ivana Meštroviće (1883–1962).
Kniha představuje klíčové práce patnácti protagonistů generace „zlatých devadesátých“ (K. Kintera, M. Pěchouček, V. Bromová, M. Othová, J. Černický, F. Díaz, M. Dopitová…).
Galerie hlavního města Prahy uvádí na knižní trh dlouho očekávanou reedici zásadního sborníku František Bílek (1872–1941), který doprovázel velkou retrospektivu sochaře v Jízdárně Pražského hradu v roce 2000.
I když umělecká, stejně jako jakákoliv jiná fotografie už dávno není specifickým, snadno definovatelným médiem, stále snad zůstává citlivou deskou zobrazující identity současného světa. Otázka, jaká je její role poté, co ji adoptoval internet a sociální sítě, však zaměstnává nejen současné teoretiky, ale především řadu umělců samotných.
Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí vnímáme jako jeden z mála autentických středověkých domů Prahy. Jeho dnešní podoba je však dílem až relativně nedávné rekonstrukce, která byla zahájena v 70. letech 20. století a trvala téměř dvacet let.
Katalog Mlčení, torzo, přítomnost vychází ke stejnojmenné výstavě Jiřího Thýna konané v Domě fotografie od 29. června do 3. října 2021. Do publikace přispěli kurátorka výstavy Sandra Baborovská, teoretička fotografie Mariana Serranová a historik umění Adam Mazur.
Katalog k výstavě Jan Jedlička plánované od 28. 4. 2021 v 2. patře Městské knihovny v Praze. Jan Jedlička je malířem, kreslířem, grafikem, fotografem a filmařem, ale také chodcem, pozorovatelem a médiem. Jeho obrazy jsou především záznamem toho, co prožívá při chůzi krajinou a v závislosti na jejích proměnách.
Katalog byl vydán u příležitosti stejnojmenné výstavy, konané v Zámku Troja v Praze 25. 5.–1. 11. 2020 s texty Magdaleny Juříkové a Jana Kováříka. Jan Kovářík je umělec mladší střední generace, autor barevných soch s biologickým rodokmenem. Sám o nich mluví jako o „podhoubí“, narůstající buněčné hmotě.
Katalog k výstavě Antonín Kratochvíl: Fotoeseje, která bude od 12. 6. do 18.10.2020 k vidění v domě U Kamenného zvonu v Praze. Publikace k retrospektivní výstavě Antonín Kratochvíl.
Katalog výstavy Sníh, kámen, hvězda, strom autorů Vladimíra Havlíka a Rudolfa Sikory vznikl s ambicí co nejvíce uchovat a zpřítomňovat probíhající přehlídku, která představila díla obou autorů formou vizuální eseje o našich snech o přítomnosti a tušené budoucnosti.
Tvorba malíře Josefa Žáčka má hluboce sociální a politický kontext. V současnosti kriticky reaguje na skryté i otevřené manipulace masmédií, otázku terorismu a na situaci vyvolanou uprchlickou krizí v Evropě. V publikaci ANTICORPS mimo jine umělec ukazuje svět jako každodenní mechanismus lidského konání, stereotypů, standardních úkonů.
Nově vydávaná publikace věnovaná trojskému zámku popisuje stavební historii a okolnosti vzniku tohoto celoevropsky významného barokního komplexu. Architektura, mimořádně kvalitní výzdoba i společenské vazby budovatele Troji, hraběte Václava Vojtěcha ze Šternberka, jsou zde poprvé vsazeny do širšího kontextu středoevropského umění závěru 17. století.
Publikace vydaná při příležitosti výstavy Jaroslav Róna / 1997-2017 pořádané v Domě U Kamenného zvonu (23. 6. – 29. 10. 2017). Do povědomí širší kulturní veřejnosti vstoupil Jaroslav Róna (*1957) jako spoluzakladatel nejvýznamnějšího uměleckého sdružení generace osmdesátých let, skupiny Tvrdohlavých.
Katalog k výstavě, která komplexněji představuje práci rakouského fotografa Andrease Grolla (1812–1872). Andreas Groll je pro dějiny české fotografie důležitý jako autor prvních souborů fotografií Prahy, Plzně a Kutné Hory. V Království českém pracoval několikrát, prokazatelně v letech 1856 a 1865 (na snímcích se ovšem objevují i datace 1855 a 1866), v 60.
