Vladimír Nezdvořák, nominovaný za svůj výbor z díla Pozdní sběr (2022) na cenu Magnesia Litera v kategorii humoru, tentokrát přichází s kolekcí satirických básní věnovaných soudruhům a soudružkám, kteří nám přes čtyřicet let otravovali život.
Muž a žena – mužský a ženský svět – dva protichůdné, zároveň však nerozlučné a věčné elementy tohoto světa. Nekonečné a věčné jsou i jejich vzájemné polemiky: kdo byl první, kdo je důležitější, kdo je moudřejší, kdo silnější... Muži i ženy si nárokují, ať už tajně, nebo veřejně, právo na tento svět.
Autorovo celoživotní dílo obsahuje nonsensové verše založené na hře s rýmy a rýmovými karamboly, satiru z dob socialismu i kapitalismu, bujaré etudy na téma „nehody ctnosti“ i sloky groteskně reflektující stáří. Básníkův nezdvořilý humor se kdysi nemohl objevit v Dikobrazu a dnes by se zas nevešel do mantinelů politické korektnosti.
Kniha je výběrem klasických říkadel, které se tradují z generace na generaci, i říkadel z doby spíše současné. S oblibou se do ní s vaším dítětem začte babička či dědeček, stejně jako třeba starší sourozenec. A nemusí zůstat pouze u čtení a povídání nad krásnými obrázky – děti velmi rády přistupují na mnoho her a pohybových aktivit s říkadly.
Petr, Kája a Karolinka mají své první školní prázdniny. Jejich začátek prožijí na táboře a poté jedou na venkov k tetě Míle, kde je s kamarády čeká spousta dobrodružství. Mají totiž svůj vlastní indiánský tábor, kam je dospělým vstup zakázán. Bydlí ve stanech, vaří si na ohni a večer pak vyprávějí napínavé příběhy.
Co dělá člověka člověkem? Jeho duše. Právě ona se rozhoduje a je zdrojem síly i energie. Jaký je život člověka, který se vzdá rozhodování na základě logiky a vydá se cestou, kterou mu vybrala jeho duše?
