Kde se v člověku bere síla a vůle, aby vyvázl živý z pekla sovětského gulagu?
Může se čtenář v 21. století po kanonických dílech Solženicyna, Ginzburgové a Šalamova dozvědět o stalinských lágrech vůbec ještě něco nového?
Malý Marcelín Pivoňka mohl být šťastné dítě, tak jako mnoho jiných dětí. Bohužel, byl postižen podivnou nemocí: červenal se... Červenal se pro nic za nic. Naštěstí, mohli byste namítnout, v tom Marcelín nebyl sám, všechny děti se červenají. Zrudnou, když se stydí nebo když udělají nějakou hloupost.
Kde se v člověku bere síla a vůle, aby vyvázl živý z pekla sovětského gulagu?
Po propuštění z gulagu chtěl Varlam Šalamov podat zprávu o krutostech a zločinech, kterých se stalinský režim v táborech dopouštěl na nevinných lidech. V roce 1954 začal psát své Kolymské povídky.
Zdánlivě všední věc – mít rodiče, z nichž se stanou prarodiče – inspirovala Etgara Kereta k sepsání souboru povídek ohraničených „sedmi dobrými lety“, kdy byl autor současně otcem i synem.
V částečně autobiografické knize vychází Daniel Pennac z paradoxní osobní zkušenosti: tento kdysi „špatný žák“ a „beznadějný případ“ nakonec vystudoval vysokou školu a třicet let působil jako učitel na druhém stupni a profesor francouzštiny.
Hořkoveselé povídky o tom, jak komplikovaný, nebezpečný a taky bláznivý může být všední den. Stačí se porozhlédnout. A Etgar Keret to zvládá skvěle. Však také patří mezi nejpopulárnější izraelské autory a jeho knihy byly přeloženy do desítek jazyků.
Soubor povídek současného izraelského autora přináší příběhy z dnešního Izraele, často za nutné dávky sarkasmu, často pohledem dítěte a vždy s originální zápletkou i vyústěním. Ve svých krátkých a často bizarních povídkách popisuje Etgar Keret vnitřní svět smutku a paranoie, který podle něj sžírá izraelskou společnost.
Dnes již klasické dílo memoárové literatury. Příběh vzpoury a útěku z Treblinky sepsal Richard Glazar hned po válce, v roce 1945. Knihu se mu nepodařilo vydat a poprvé vyšla až v německém překladu roku 1992 (česky 1994).
Povídky ze sovětských gulagů. Varlam Šalamov strávil čtrnáct let v kolymských lágrech a další léta ve vyhnanství. Jeho Kolymské povídky patří k tomu nejhodnotnějšímu, co bylo napsáno o sovětských koncentračních táborech.
"Hovory s Aničkou" patří mezi knihy "odposlouchané", jak je sám autor nazýval, a z nichž nejznámější je bezpochyby ta věnovaná Janu Masarykovi.
Vzpomínky Gerty Vrbové popisují dramatické události mezi lety 1939 a 1945, které se odehrávaly na území Slovenska a Maďarska tak, jak je zažila dospívající Gerti. Gerta Sidonová, Gerta Takács, Gerta Jurkovičová, Éva Takács, Éva Jurkovics...
Kniha o životě klavíristky, učitelky hudby a neúnavné propagátorky díla Gideona Kleina. Vyprávění se opírá o přepis autentických vzpomínek této nevšední ženy, rodačky z Přerova, která už v patnácti letech přišla do Prahy na konzervatoř a městu i hudbě zůstala věrná po celý svůj život.
Mark Polevoj, původem z Oděsy, se ve svých povídkách vrací do rodného města a vykresluje příběhy židovských i nežidovských obyvatel Oděsy, zápasících se sovětským systémem. Příběhy ukazují také na specifickou kapitolu historie Židů v Sovětském svazu a sice jejich hromadný exodus ze země.
