Jak sílí globální klimatické změny a jak se ve veřejném prostoru stále častěji diskutuje o umělé inteligenci, objevují se i různé představy, zda by UI nešla využít právě pro řešení klimatické krize.
Kniha seznamuje s myšlením i praxí českých anarchistických hnutí od sedmdesátých let 19. století až po současnost. V pěti kapitolách věnovaných přelomu 19. a 20.
Sofisté zůstávají v běžném pojetí padouchy a podfukáři dějin filosofie, politováníhodnou úchylkou, na niž Sókratés a Platón reagovali vytyčením cesty pravého myšlení. Navíc se jejich úvahy zpravidla dochovaly jen ve stručných zlomcích nebo v parafrázích myšlenkových rivalů s Platónem na prvním místě.
Kniha jednoho z největších žijících znalců antické filosofie představuje souhrnný a spolehlivý úvod do Platónova života, díla a myšlení.
Západní eschatologie (1947) — jediná kniha, kterou J.
Knížka, která s ohledem na téma dějin zkoumá tradované koncepce zkušenosti a času, je původně přednáškou z r. 1957 určenou pro dialog mezi teology a fyziky. Picht v ní vychází z pojmu zkušenosti zejména u Aristotela, aby poté ukázal, jak je i koncepce objektivní zkušenosti v novověké vědě stále zakořeněna v tradici řecké ontologie.
Hannah Arendtová publikovala v roce 1968 esej s jednoduchým názvem Walter Benjamin (1892–1940). Téhož roku uveřejnila i jeho anglickou verzi jako předmluvu k prvnímu anglickému vydání Benjaminových vybraných spisů, které neslo název Illuminations a o něž se sama výrazně zasloužila.
„Hegel a pruský stát si postupně vyšli vstříc.
Georg Trakl (1887–1914) byl rakouský lyrický básník, jehož díla oplývající bohatou symboličností obrazů tvoří základ rakouské poezie 20. století. Předkládané vydání první básníkovy publikované sbírky Básně (Gedichte) uvádí kromě českého převodu jeho textů i německý originál.
Kniha Perzekuce a umění psát, již mnozí znalci Straussovy filosofie považují za jeho vůbec nejdůležitější dílo, je souborem esejů, jež spojuje téma vztahu politiky a filosofického spisovatelství.
Jak vážná je současná krize pravdy?
Maria Janion se ve své knize vrací k dávným kořenům polské kultury, k zapomenutému slovanství, jednomu z prvních společenských traumat. Západoslovanské kmeny byly nuceny přijmout římský, tedy německý křesťanský ritus a vzdát se nejen pohanských rituálů, ale i slovanské liturgie (cyrilometodějská tradice).
V předkládané knize se autor částečně vrací k historické matérii. Usiluje zde o všeobecně srozumitelnou a přehlednou rekonstrukci Hegelovy filosofie náboženství, kterou současně zasazuje do širšího kontextu jeho filosofické soustavy.
Série přednášek, které autor uvedl v rámci rozhlasového vysílání izraelské armády a ve kterých skrze novozákonní literaturu nahlíží na židovské kořeny tehdy vznikajícího křesťanství. Pro české vydání je kniha doplněna poznámkami hebraisty Pavla Sládka, které text uvádějí do rámce Flusserova díla i současného bádání.
Kdo byl Bedřich ze Schwarzenbergu narozený na samém sklonku 18. století?
Nikdo nemá rád válku, protože válka s sebou přináší jen utrpení a muka a rozsévá smrt. Dokážeme si ale představit svět bez válek? Jak se válka liší od jiných forem násilí? Je válka projevem přirozené lidské agresivity, nebo je to až dílo společnosti? Pokud za vznik válek může společnost, jak je ovlivnil kulturní rozvoj?
Richard J. Bernstein je přední americký filosof, který propojuje americkou filosofickou tradici (pragmatismus a analytickou filosofii) s kontinentální (Kritickou teorií). Zároveň se osobně znal s Hannah Arendtovou a vedli spolu přátelské, ale zároveň i kritické diskuse.
Cílem této antologie je předložit čtenáři reprezentativní průřez teoretickým myšlením některých klíčových skladatelů druhé poloviny dvacátého století.