Příběh sintské rodiny Jana Hauera, sahající až do18. století, seznamuje čtenáře se světem, který kvůli válečné genocidě téměř přestal existovat. Jan Hauer (1947-2022) se narodil rodičům, kterým oběma v koncentračních táborech v Letech u Písku a v Auschwitz-Birkenau zahynuli nejbližší příbuzní včetně jejich předválečných dětí.
Memesa je malá romská holka, která v rodném Finsku soustředěně pozoruje svět kolem sebe a hodně věcí se jí nelíbí. V jejím okolí ženy slouží mužům, nemají žádná práva a jako běžnou součást života přijímají i časté bití.
Straší ve sklepě duchové? Jaké to je mít deset sourozenců? Může hrát romská holka házenou?
Dámy a pánové, potlesk pro Čhávata z manéže, knihu plnou skrytých překvapení!
Sedmileté romské dívence neříkají doma Velká hlavo pro nic za nic. Je zvídavá, tvrdošíjná, nápaditá. V rodné osadě na Slovensku, kde ve třicátých letech 20. století prožívá své spokojené dětství, je proto neobyčejnou a nepřehlédnutelnou figurkou.
Zima 1942. Romské dívence Žofi právě předčasně skončilo bezstarostné dětství. Před válkou s rodiči a sourozenci putovali Polskem a živili se tradičními profesemi jako věštěním a obchodem s koňmi, ale teď jsou nuceni se skrývat před nacisty v lesích kolem Varšavy.
Dvanáct autorů a jejich svědectví o tíze svobody. Jak události přelomových devadesátých let minulého století zasáhly do životů dvanácti romských autorů, jejich blízkých a tehdejší romské společnosti vůbec?
Dvacet dva povídek představuje životy lidí, které stále přehlížíme a vnímáme stranou dějin. Dramatické, dojemné i humorné osudy romských rodin a malých etnických enkláv na pozadí velkých dějin od Rakouska-Uherska přes nacistickou okupaci, poválečnou migraci ze Slovenska do Čech, normalizaci a polistopadové změny.
Autobiografický příběh Philomeny Franz, německé Romky ze skupiny Sinti, která přežila holokaust. Je léto 1922 a v německém Biberachu na svět přichází nejmladší členka sintské hudebnické a diva-delnické rodiny, která se pod vedením moudrého Johannese Haaga těší uznání a věhlasu v celém Německu i v Paříži.
Deset humorných i vážných povídek spojuje postava novodobého Enšpígla, romského bezdomovce zvaného Kaštánek, který v rokycanské herně vypráví nevšední historky za pivo či rum.
ororové historky o mulech, tedy duchách mrtvých, odrážejí duchovní svět Romů a jejich víru, že mrtví se vracejí mezi živé. Dvacet současných romských autorů se inspirovalo folklorními příběhy i osobními prožitky.
