Monografie představuje první český životopis Franze hraběte Clam-Gallase (1854-1930), posledního mužského představitele starorakouského šlechtického rodu, otce sedmi dcer, dobrodince a správce rozlehlých velkostatků na bývalých panstvích Frýdlant, Liberec, Grabštejn a Lemberk, rodových paláců v Praze a Vídni, Jizerských hor i dalších statků v Čechách a v
Zápach čerstvé krve. Bzučící mouchy se slétávají k ranní hostině. Nehybný muž zhroucený v invalidním vozíku. V jeho týle se černá otvor průměru několika milimetrů. Nedopitá láhev rumu. Žádné otisky. Pod jazykem má mrtvý minci v hodnotě jednoho eura. Puch lidských výkalů a zvratků. Krev smíchaná s mozkem a několika zuby.
Publikace je výstupem z komplexního průzkumu technických zařízení poháněných vodou na území okresu Česká Lípa. Jedná se o identifikaci všech staveb a vodních děl v terénu a zpracování veškerého dostupného archivního materiálu včetně historické plánové dokumentace, dobových fotografií a pohlednic.
Do rukou se Vám dostává kniha, určená pro horolezce a milovníky skal Českého ráje. Dočtete se v ní nejen o lezení, ale i něco z historie dobývání zdejších vrcholů. Kniha mapuje období od přelomu 19. a 20. století zhruba do poloviny 70. let 20. století.
Drobná knížka tří severočeských autorů poutavým způsobem přibližuje jednu z nejkrásnějších českých rozhleden. Mimo historie rozhledny zde čtenář najde velmi osobní zpovědi každého z autorů, které se váží k putování po Jizerských horách a ke vztahu ke Štěpánce.
Originální obrazová publikace prezentuje nejkrásnější, nejzajímavější, nejtajuplnější, kamenné kříže a křížové kameny Čech, Moravy a Slezska. Navíc tyto drobné památky představuje v rozmanité atmosféře ročních dob, jako oprávněný krajinotvorný prvek ve všech oblastech naší vlasti.
Na českém knižním trhu dosud ojedinělá publikace provází dějinami pošty, nejstaršího komunikačního prostředku lidské civilizace, od starověkých poselských systémů až po současnost.
Knížka volně navazuje na dříve vydanou knihu o rozhlednách Jizerských hor. Na rozdíl od ní ale popisuje podstatně rozlehlejší oblast, zahrnující nejen Lužické hory, ale také jejich jižní podhůří, Ještědský hřbet, Šluknovsko, Žitavské hory a přilehlou část Horní Lužice, ležící již na německém území.