Vůbec první reprezentativní monografie malíře Maurice Wada (1917–1991), jehož životním tématem se stala průmyslová krajina Střední Anglie. Na jeho plátnech do posledního precizního tahu špachtlí ožívají siluety komínů keramiček, břehy plavebních kanálů, ulice i celé městské čtvrti, železniční tratě, tovární komplexy, skládky.
Anna Gablerová (1830–1903) si vedla deník bezmála celý život. Její zápisky, dochované ve třech objemných sešitech, tak skládají zcela mimořádnou mozaiku 19. století v Čechách.
Kniha botanika Jiřího Sádla a malířky Kateřiny Piňosové přibližuje čtenářům svět květin, který se před nimi rozvíjí jaro co jaro, a stejně tak i ten, o němž mají jen matnou představu. V každém případě jde o svět, před kterým je dobré se mít na pozoru.
První souborné vydání surrealistického románu Vítězslava Nezvala (1945) a nedávno objevené filmové povídky Ester Krumbachové (1967), mimořádně působivé literární předlohy legendárního snímku Jaromila Jireše - Valerie a týden divů (1970).
Paměti divadelníka Andreje Kroba, proložené mnoha unikátními fotografiemi Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara či Ondřeje Němece, ze všeho nejvíce připomínají řeku. Jednotlivé vzpomínky se sbírají do historek a příběhů, jež postupně mohutní v proud vyprávění, který čtenáře unáší druhou polovinou (českého) 20. století. Rychle a věcně.
Praha před sto lety. Místo i čas počátku příběhu jsou přesně stanoveny. Brzy však vyjde najevo, že se před námi prolínají příběhy nejméně tři. Především přípravy oslav pátého výročí vzniku Československa za účasti politických, hospodářských a kulturních elit a jejich úvahy o budování státu.
Výbor z prací disidenta, překladatele a diplomata Martina Palouše z let 1978–2022 mapuje jeho cestu světem (filozofie). Od „podzemních“ počátků spjatých se semináři Jana Patočky a společenstvím kolem Zdeňka Neubauera a Václava a Ivana M.
Cyklus třiatřiceti fejetonů Heiteres und Trauriges aus dem BöhmerwaIde / Veselé i smutné ze Šumavy z let 1885 až 1887, má pro dílo Karla Faustina Klostermanna (1848–1923), jednu z klíčových postav české prózy přelomu 19. a 20. století, mimořádný význam.
Soubor sedmi obsáhlých dopisů dřevorytce Josefa Váchala (1884–1969) jeho jedinému žáku a celoživotnímu příteli Josefu Hodkovi (1888–1973), napsané mezi lety 1949 a 1963 je možné vnímat jako ironicky hořký smích-výsměch národem zneuznaného génia stiženého grafomanií, do nebe volající pýchou.
Putování pražskou čtvrtí Košiře napříč staletími a v doprovodu osobností, které spoluutvářeli jeji (nejen literární) paměť: Jakuba Arbese, Karla Čapka, věštkyně Dojky, Alberta Vojtěcha Friče, Václava Hájka z Libočan, Jaroslava Haška, Jiřího Hejdy, Ignáta Hermanna, Josefa Hory, Jana Hřebejka, Jiřího Karáska ze Lvovic, Stanislava Mráze, Vítězslava Nezvala,
Mladočovské Jericho je svým způsobem reportáží, opožděným přímým přenosem ze života jedné východočeské vsi v letech 1950–1959, který místy připomíná tradiční židovská vyprávění, místy stenografický záznam, lágrovou literaturu i totální realismus prvních próz Bohumila Hrabala.
Věra Chytilová a Božena Němcová. Dvě nezpochybnitelné osobnosti české kultury. Jedna filmová režisérka, druhá spisovatelka. A obě, bez ohledu na století, které stojí mezi letopočty jejich narození, obdobně sebevědomé, talentované, vášnivé, sveřepé. První chtěla o druhé natočit film. Usilovala o to bezmála čtyři desetiletí. Marně.
Osm esejů ze sedmi míst – Bechyně, Šumava, Vysočina, Polabí, Litoměřicko, Střední Čechy, Ralsko – a tedy přinejmenším stejný počet cest, na které je nutné se náležitě připravit: „Tady se začne myslet a psát o krajině a co to jako ve skutečnosti je.Tak tedy, jak je to s krajinou ve skutečnosti, to myslím ve skutečnosti nikdo neví.
Koláž z deníkových záznamů frontmana Houpacích koní Jiřího Imlaufa s nebývalou působivostí propojuje události velkého světa s životem v Ústí nad Labem, vteřinové romány z "divokého severu" s nadčasovými úvahami, hravost se syrovostí: "A ještě jednou děčínský nádraží – hážu búra do automatu na kafe a přesně ve chvíli, kdy mi ho ta kraksna
Sbírka příběhů - které se podle všeho nestaly, ale rozhodně stát mohly - vznikla během autorových výzkumných toulek velmi podivnými ekosystémy Máchova kraje. Krátké texty s delší komiksovou přílohou vyrostly z atmosféry skal, lesů, hospod a rašelin mezi Doksy, Českou Lípou, Ralskem a Mimoní.
