From the Foreword by Michel Odent: "The book should be welcomed as a golden opportunity to reinforce the power modern physiology has to challenge thousands of years of cultural conditioning. It can help us to be aware of a sudden paradigm shift regarding our understanding of the birth process and particularly our interpretation of labour pain."
Šestý díl zoologických pamětí přírodovědce Pavla Peciny na 50. léta v Krkonoších a v Praze.
Gratuluji vám, že jste se rozhodli pro zdravé omlazující techniky. Věřte mi, vaše pleť vám poděkuje, že do ní nepícháte ani kyseliny, ani jedy, neřežete ji skalpelem. Skvělou zprávou je, že existují účinné a pro pleť i tělo ověřené blahodárné postupy. Mládí udrží. Zralou tvář zpružní, rozzáří, omladí.
Výběr z esejů o živočiších, které autor prom. biol. Pavel Pecina, CSc. zveřejňoval v časopise Nika. Eseje, psané poutavě, čtivě, někdy i poeticky či s vtipem, nejenže obsahují podrobné informace, ale vycházejí i z autorových pozorování a bohatých zkušeností.
Proč jsou někteří lidé nespokojeni se svým životem? Proč stále opakují stejně nešťastné a nefunkční vztahy, proč se jim nedaří v zaměstnání, ačkoliv mají zdánlivě všechny předpoklady k úspěchu? Proč jsou někteří lidé stále bez prostředků a jiným se vše daří?
Jak by vypadala ekonomie, které by skutečně záleželo na lidech a na přírodě?
Až se hluboce začtete do poutavého příběhu Madlen, objevíte starodávný svět, který ovšem nikdy nezmizel. Svět velkých lidí, kteří oplývají nebývalými schopnostmi. Tito lidé hovoří s matkou Zemí, se sebou samými, s životem a vědí, co je smrt. Madlen zjistí, že v tom světě žila.
Název knihy Florarium inspirovala tajemná, mystická a křehká bohyně Flóra, patronka květů a jara, která měla v antickém Římě za úkol ochraňovat všechny rostliny. Kniha je cestou do říše rostlinného světa.
Co dnes nazýváme přírodou, nazývaly germánské národy Midgard, zahrada uprostřed. Místo, kde přebývají lidé, zvířata, rostliny, kameny, vítr a voda. Na opačné straně Midgardu se nachází Utgard, Vnější svět. Tam přebývají obři, noční můry, duchové mrtvých, skřeti a nad nimi bohové. Čarodějům, v dnešní době tzv.
Jsou si novorozenci vědomi sami sebe? Jsou stejně citliví jako my? Jak vyspělé mají smysly? Jak vyspělou mají nervovou soustavu a mozek? Jakou mají paměť a jak se učí? Mohou si pamatovat vlastní porod? Můžeme i my mít v sobě uloženou vzpomínku na naše vlastní zrození? Ovlivňují nás zážitky z období těhotenství a porodu?
Celosvětově unikátní originální vykládací karty (včetně pracovní knihy) pro ženy v očekávání. To, jakým způsobem přijdeme na svět, ovlivňuje celý náš život ať už si to uvědomujeme či nikoliv. Díky tzv.
Kniha Duše rostlin oblíbeného a osobitého bylináře obsahuje portréty 56 rostlin (slovy i nádhernými fotografiemi), jak velmi rozšířených, tak méně známých. Každý z těchto portrétů jde ovšem, jak má autor ve zvyku, do hloubky. W.D.
Kniha je vhledem do bylinkářských tradic na celém světě a lidí s nimi spjatých. Etnobotanik a kulturní ekolog Wolf Dieter Storl nezůstává u praktických informací, ale jde ke kořenům, tak aby pomohl každému z nás k živému vztahu se světem bylin. Autorův osobitý přístup k chápání rostlinných darů přírody je jedinečný. Wolf Dieter Storl.
Co vás napadne, když se řekne antikoncepce? Víte, jaké antikoncepční metody jsou v dnešní době dostupné? A jak rozdílný život s každou z nich může být?
Rostliny nejsou jen zdrojem výživy a kyslíku. Jsou to jedinečné osobnosti. Dotýkají se našeho vnitřního světa, naší duše a obdarovávají nás inspirací a sny. Každý člověk má své „rostlinné spojence“ – to znají přírodní národy a znali to i naši evropští prapředci.
Wolf-Dieter Storl, známý svým blízkým, hlubokým a inspirativním vztahem k přírodě, živě a poutavě vypráví o svém životě - útlém dětství v poválečném Německu, emigraci do Ameriky, studiu a akademické kariéře.
Jak se rodí ženské sebevědomí? Co pro různé ženy znamená? Jak se u nich liší? A čím si na cestě za ním prošly?
Rostliny nejsou jen zdrojem výživy a kyslíku. Jsou to jedinečné osobnosti. Dotýkají se našeho vnitřního světa, naší duše a obdarovávají nás inspirací a sny. Každý člověk má své „rostlinné spojence“ – to znají přírodní národy a znali to i naši evropští prapředci.
Jde především o osobní příběh, na jehož počátku si autorka jako budoucí matka klade otázku: "Proč by měl porod bolet?
Většina lidí tzv. moderní doby žije svým způsobem velice rychle. Tak rychle, že utíkají vlastně sami sobě. Jsme zaměřeni především na rozvíjení racionálního přístupu k životu. Žijeme převážně načtenými teoriemi, naposlouchanými či shlédnutými příběhy někoho jiného. Nemáme, počínaje „moderně“ pojatým porodem a následně školkou, školou atd.